Štvanec IRA

Housenkám pod nosem (knírek) jsem nefandila nikdy (snad jen když mě bylo pět). Ale IRA jsem fandila po celý svůj život, kdy jsem se o této radikální skupině doslechla. Po jednom referátu na střední škole jsem názor taky nezměnila....nu...až doteď. Nejprve musím podotknout, že i přes to, že dávám 5*, pro mne bylo obrovské zklamání, jak moc pro-britský tento film je. IRA je zlá, IRA zabíjí lidi...no a Britové taky...ale IRA jich určitě zabila víc. Moc velká škoda, že snímek není více nestranný. Ale zbytek je naprosto úžasný. Drama, občas komedie, thriller. Což je asi všechno, co by film s danou tématikou měl mít. Líbí se mi, že snímek začíná následky toho, co se poté odehrává ve filmu a vytváří tím takového Uroborose, který se na konci filmu zakousne do ocasu a je zase na začátku (a taky tam Jim nemá housenku pod nosem). Navíc nejde o žádný doják s dlouhými zpomalenými scénami a plačícími ženami a s americkou hymnou hranou v pozadí. Ne, FIFTY DEAD MAN WALKING je spíše dokument nebo film natočený skrytou kamerou. Bez komentářů, bez prostřihů, bez stmívaček. Prostě suchá realita. Do filmu jsem byla schopná se tak položit, že jsem na konci byla dokonce strašně naštvaná, že Martin McGartland nebo alespoň jeho good-cop kamarád Dean (Ben Kingsley) nemohli dát alespoň McGartlanodově přítelkyni vědět, že žije. Jen to. Ani kde je, co dělá atd. Jen že je naživu. Když se na to zaměříte z obou pohledů - jak Martina, tak jeho přítelkyně - je to pěkně nas*ání hodná situace. A o to horší je, že se to dělo, děje a dít bude. Nemůžu říct, že zrovna díky tomuhle filmu u mě IRA klesla, ani nemůžu říct, že jim teď o to více fandím. Stejně je to vždycky stejné...jen na začátku víte, za co bojujete. Později jdete jen automaticky s davem. Skvěle obsazený film se všemi prvky dramatického thrilleru, které jsou potřeba. Jimmy Sturgess a Ben Kingsley mají velkou zásluhu na tom, že si tenhle film budu pamatovat do konce života. Takže 100%... "Óglaígh na hÉireann". (06.01.2011)

Výborné téma konfliktu v Severním Irsku a agrese způsobené jednak politikou a též náboženskou příslušností. Marthy McGartland byl neskutečný týpek a zachránil hromadu životů před nesmyslným vražděním. Zpracování dle mého názoru výtečné, ale asi by to chtělo přece jenom jít malinko do hloubky oněch problémů (ať se jedná o problém státní suverenity - připojení k Irsku X přináležitost k Velké Británii a současně v linii náboženské katolíci X protestanti, mimochodem právě ona neschopnost oddělit obě liniie od sebe přidávala na násilnosti a intenzitě). Celkově zde kraluje Jim Sturgess, kterému ovšem podkopává nohy právě ona povrchnost a nedostatečné vysvětlení kontextu a situace v tomto regionu. Ale i tak velmi kvalitně zpracovaný snímek o militantní organizaci IRA. 8/10! (09.07.2011)

Filmy o informátorech mají ten problém, že můžete zlámat dvacet tužek nad scénářem a stejně vám vyleze to samý, co už tady bylo v jinym filmu tohoto typu. Ten postup je vždycky takřka totožný - chlapík nesouhlasí, pak teda jo, vypadá to žůžově, zamiluje se, někdo začne něco tušit, žena začne něco tušit a kapitální průser. Fifty Dead Men Walking vsadilo na sychravý Severní Irsko a nasranou IRA, což u mě funguje vždycky (mám rád tematicky evropskou guerillu). Je šedivo, občas se dá ohřát o hořící auťák, úzké cihlové uličky a všudypřítomné ploty a vojsko s L85A1 v rukou (jedna z nejkrásnějších zbraní vůbec). Funguje to a člověk je schopný opustit i tu hopsa hejsa kameru v dramatických scénách. Fifty Dead Men Walking funguje - je zpracován precizně, režie nepadá do rutiny a paranoidní inferno druhé půle skvěle graduje. Spokojenost. (01.02.2011)

Takové milé uvedení do problematiky Severního Irska. Nic míň a nic víc to ale neni, než jen to milé uvedení. Pár scén je skvělých, ale většina filmu je nudná a někdy až zbytečně moc ukecaná, až se z toho všeho vytrácí atmosféra, která by z tohohle tématu snadno dokázala udělat skvělý dílo. Takhle zůstalo jen o průměrného, hezky zahraného filmu, na který se bude hezky zapomínat. Škoda. (13.04.2011)

Přesně na hraně tří a čtyř hvězdiček. Nahoru zaokrouhluju za přesné herce (Kingsley dlouho nehrál líp, Sturgess tradičně fajn), syrovou atmoféru, krvavé výslechy IRA a závěrečných 30 minut, které mě poslaly emocionálně do kolen a utvrdily v tom, že úvod Veřejného nepřítele č. 1 saje. I s odhaleným osudem se dá totiž hrát velká partie. Byť protkaná mnoha žánrovými klišé. 7/10 (19.10.2009)