Ondine

Díky opravdu nádhernému irskému prostředí, výbornému hereckému výkonu Colina Farrela, pro její roli přesně sednoucí kráse Alicji Bachleda (ty nohy, ty nohy!!!!), úchvatnému výkonu Alison Barry, výborné hudbě, silné atmosféře a příjemnému kouzelnému pocitu, který příběh jednoho rybáře dokáže vyvolat, se dá filmu mnohé prominout - poměrně plochý a dost předvídatelný příběh, který záměrně úporně útočí na city. Samotný závěr, respektive rozuzlení, však veškeré kouzlo a magičnost filmu doslova zabilo a mě osobně dost nasralo. Možná proto, že jsem uvěřil a doufal. Jenže pak jsem v plné rychlosti narazil držkou na zeď. A dost to bolelo. Ještě pořád to bolí. (05.05.2011)

Jordan zkouší, čemu uvěříme. Hodnota jeho filmu tkví už jen v tom, že dokáže - realistickému prostředí navzdory - vyvolat příjemnou nejistotu. Co když…? Dokud jim někdo bude věřit, pohádky nezemřou. Po příjemné první polovině, kdy nadpřirozená bytost proniká do všedního světa, následuje polovina druhá, která je bohužel sama všední. Na mysl během ní přichází příliš mnoho realistických sociálních dramat. Největším zklamáním pro mne byl jednoznačný konec. Není dopřán prostor pro fantazii, z níž vše magické vychází. Z nápaditého balancování na hraně dvou světů se stává tuctová romance. Apendix: pěkně byla využita nadpozemskost tónů Sigur Rós, její hráč na klávesy Kjartan Sveinsson složil k filmu hudbu. 70% (03.09.2010)

Příběh téměř pohádkový, s nádhernou Alicjou, mužným Colinem a talentovanou Alison, kde mi bylo potěšením věřit všemu, co se nabízelo - i když vím, že konec asi musel dospět do reálu, chtěla jsem se nechat unášet mořskou záhadou až do závěrečných titulků a v hlavě si nechat doznívat selkijský zpěv tuleňů i falešnou iluzi, že takové věci se zkrátka mohou stát... (03.01.2012)

Bohužel Ondine neni nic extra. SPOILER: Celou dobu máme pochybovat a věřit tomu, že Ondine třeba opravdu je selkie. Všechno tomu na jednu stranu nasvědčuje, na druhou nikde neni žádnej jasnej důkaz. A právě rozuzlení, na kterym tenhle film stojí, mi hodně zklamalo a odsunulo Ondine do vod průměrných dramat. (03.04.2011)

Čím dál podivnější a podivnější... Vydařená "pohádka", která mi připoměla mou oblíbenou Ženu ve vodě a nebýt toho konce, kterému se povedlo rozbít celou tu snivost, mohlo to být ještě lepší ( já jsem si jen v inkriminovaných závěrečných minutách několikrát zopakovala : A teď nám to ten Jordan celý po*ere, a taky že jo). K mému překvapení mi můj oblíbenec Farrell nebyl v tomhle kousku skoro vůbec sympatický, narozdíl od té malé, u které mě parkrát napadlo, jestli ještě není brzo střídat na trůnu Dakotu Fanning, a chtěla bych si zapamatovat Ondine, protože mi sympatická rozhodně byla, jen jsem si přes tu poblázněnou kameru a neustále záběry na nožky nestihla pořádně zapamatovat i tvář, snad příště. (01.02.2011)