Neporazitelný: Vykoupení

Fighter Swan Lake, aneb pokud to půjde tímhle stylem dál, máme se u čtvrtého dílu na co těšit (pokud ho natočí, v což pevně doufám). Od podprůměrného prvního dílu, k vynikající dvojce, následovanou tímto snímkem, který možná pro příběhové stránce nabídne méně, ale co se zápasů týče je to hotová orgie. 80 % (02.11.2013)

Scott Adkins jako živý speciální efekt. Stačí, aby film měl jeho, schopného choreografa a režiséra, který dokáže ctít a využít jejich práci, a nic víc už k úspěchu nepotřebuje. Překvapivě ale právě filmografie Scotta Adkinse dokazuje, že najít tuto kombinaci bývá někdy zatraceně těžké, ale také že mnohdy své sehraje také scénář i part, který má Adkins hrát. Třetí Undisputed nemá ani natolik bazální scénář jako předchozí dva díly série a vznikl i za viditelně nižší rozpočet, ale nic z toho nevadí, protože vše vyvažuje upřednostnění arénového vyprávění a plné využité hlavní atrakce. Adkins tentokrát dostává prostor ukázat i své charisma, ale vedle toho zůstává vše ostatní podřízeno jeho fyzickým přednostem v kontaktní choreografii s dalšími atlety před kamerou. Co produkce šetří na výpravě a statistech, to naštěstí investuje do choreografie a přípravy soubojů. Díky Adkinsovi a dalším atletům si může dovolit dlouhé záběry, které berou dech nápaditou kombinací úderů a akrobacie, na které se nehrabe žádný ze současných blockbusterů. O to víc pak vynikne také Florentinův formální styl, který je oproti jiným DTV machrům překvapivě neokázalý a funkční. Zatímco Roel Reiné si vymyslí jeden dva gimmickové záběry, kde okázale blbne s kamerou, a Jesse V. Johnson si nikdy neodpustí ty bitky v protisvětle, Florentineho přednost spočívá v tom, že kamera v bitkách v jeho filmech je nenápadně pohyblivá. Jeho cílem není upozorňovat na to, že je všechno v dlouhých záběrech, ale aby v rámci nich kamera suplovala střihovou dynamiku svým pohybem. Kamera tak sleduje údery a kontakt, kopíruje pohyby a neustále se přesouvá do ideálních velikostí a úhlů záběrů, které dají maximálně vyniknout choreografii. A právě v "Undisputed III", kde scénář neodvádí zbytečně pozornost (jako v sérii "Ninja") dosáhlo kombo Adkins-Florentine absolutního vrcholu. (04.04.2020)

Normálně se mi klepou ruce. Tohle bylo úchvatný. Kdo neviděl Souboj titánů, nemusí truchlit... stačí, aby se podíval na U3, protože to, co předvedou Adkins se Zarorem ve finálovém fightu, se jinak nedá nazvat. Ale nejenom závěrečná ultrafyzická smršť úderů, kopů, otoček a akrobatických fines, ale i ostatní zápasy mě nadchnuly, bojový koordinátor Larnell Stovall vytvořil tak impozatní směs atraktivních technik, kontratechnik a všelijakých zápasnických pohybů, že mám né sto, ale tisíc chutí vstát ze židle a začít kolem sebe mlátit nábytek, dveře, gauč a ledničku. Souboj Adkins vs Crowder, no páni, to je hřejivý balzám na moji duši. Nenudil jsem se ani v neakčních pasážích, sledovat Scotta i jako herce mě prostě bavilo. Během posledního fightu jsem dostal kromě všeho dva dárky: ač klišoidní, miluju scénu, kdy si hlavní hrdina vzpomene na útrapy, kterými procházel, a jako politý živou vodou rozjíždí nová komba... a pak jsem s napětím čekal, jestli se k hudebnímu doprovodu přidá i Nathaniel Dawkins se svojí Bring It On... všechno se mi splnilo, prostě parádní zážitek, něco, co přijde jednou dvakrát za rok. Postava Yuriho Boyky je pro mě neskutečně inspirativní a motivační... prostě: Bravo (zasvěcení pochopí) (21.05.2010)

Tohle je pro mě ten pravý KICK-ASS - dokonalý 'turnajový' akčňák. Scott "the most complete fighter in the world" Adkins je ze záporáka kulhajícím klaďasem a znovu je radost vidět ho se hýbat (létat a přitom kopat). Nářezový bitky, sranda, hrdinství, tvrdost, nasranost a namakanost. I bez ženských to nemá chybu! (22.05.2010)

Sakra, ten černoch měl ale bílé zuby?! A ti dozorci s tím plešounem v čele mě pěkně srali! Stejně tak honba za jejich špinavýma prachama, které si ani nemohli strčit do prdele, mě totálně vytáčela. Postavil bych se jim, kdybych neměl zlomený malíček a naražený loket z tenisu! Ale ikdybych zlomil jejich nečestný steroidový odpor, spravedlnosti bych se nedořezal... Ha, tento film ve mně vyvolal přesně ty emoce, ke kterým byl stvořen. Bitky byly, řeknu to klidně a nebojácně, úžasné a všechna ta omáčka okolo byla přesně dle mých představ. Jo, nemusel jsem přemýšlet, ostatně, kdo by to o půlnoci dělal, že? Uuííí...80% (21.07.2010)