Přichází Satan!

Naprosto sugestivní filmové dílo, představitel z dnešního pohledu již bohužel téměř uzavřené éry klasického mysteriózního hororu. Vše se točí kolem budování atmosféry (casting, herecké výkony, střih, hudba...) a ta postupně vzbuzuje v divákovi až podvědomou hrůzu. Film, o kterém se vám pak ještě dlouho zdá a v kterém, ač tu není ani jedna šokující nechutnost či bizarnost, následuje jedna sugestivní scéna za druhou a vy pomalu uvěříte, že Zlo má tvář malého Damiena... (07.07.2007)

Jeden z deseti nejkultovnějších hororů všech dob. Když jsem ho viděl poprvé, chvilkama mi tuhla krev v žilách, skvělé ponuré vyprávění, až depresivně temná atmosféra, dokonalé herecké výkony a hlavně a to především. Mysteriózní a mrazivá hudba od mága Jerryho Goldsmitha. Málokterý horor se může pyšnit tak úžasně mrazivým hudebním doprovodem, sborový chorál který zastavuje krevní oběh. Celé bezmála dvě hodiny vás neopustí jakési znepokojivé mrazení v zádech, žádné přehnané zobrazování zla jako příšery, nýbrž jen zlověstné symboly skládající mozaiku napětí. Když bych mohl, klidně vyseknu hlubokou poklonu, ale já už bych se nemusel narovnat. Jenže Přichází Satan je legendou, hororovou klasikou a pět hvězdiček mu náleží naprosto po právu. Jen škoda že tu není ještě jedna, protože udržet si své kouzlo i v době moderně pojatých hororů je opravdu úctyhodné. (10.02.2004)

Satanská tématika ve filmovém horroru má svou nesvatou trojici: Exorcistu, kterého tady v původní kinoverzi vidělo maximálně tak 5% uživatelů, Prince of Darkness, kterého tady pochopilo tak 5% uživatelů a právě The Omen. Počátkem 90. let, kdy naše biografy rychle doháněly resty alespoň z posledních dvou dekád, jsem měl tu čest vidět tenhle film 3x v kině. Jaké to bylo? Jako když jdete na legendu a pak s úžasem zjišťujete, že pověsti nelhaly. Dokonalé! A takové je to dodnes. Stejně jako ten první jmenovaný film, který tady v jeho skutečné podobě zná jen hrstka vyvolených (a ne, ani "theatrical version" z blu-ray jí není) nebo ten druhý, jehož kvality ocení přibližně stejná hrstka. William Friedkin, Richard Donner a John Carpenter odvedli vynikající práci. Říkal někdo, že Rosemary má děťátko? Tak to už raději El Dia de la Bestia (1995) nebo Devil (2010). (10.06.2024)

Nejlepší satanský horror všech dob! Už první tóny od geniálního J.Goldsmitha nás nenechají na pochybách, že se staneme svědky čehosi děsivého. A naprosto bezchybný pan herec - Gregory Peck! Nebývá zvykem, i když ne vzácností, aby film předčil původní literární předlohu ( zde od Davida Seltzera). Ano, původní román je napínavý a čte se dobře, leč až R.Donner dal celému příběhu správnou šťávu. Ponurá atmosféra, přítomnost zla, které se stupňuje, ale většina hlavních aktérů jakoby nevnímá, nevidí, necítí, nevěří....dokud není pozdě. Působivé smrti ještě přidávají na celkové pochmurnosti. Když ti, co nechtějí věřit, uvěří, je již pozdě. Pro mě nejděsivější scénou bylo napadení zuřivými psy na hřbitově...a oba herci se pak vyjádřili, že pro ně to bylo velmi náročné, a G.Peck přiznal, že byl lehce zraněn. A zajímavost: natáčení hlavy, useknuté skleněnou tabulí, nebylo jednoduché - scénu snímaly současně tři kamery. Německá cenzura pak řešila ( tedy v tehdejším NSR), zda scénu vystřihnout, nebo ponechat. Film samozřejmě doprovázely zprávy o podivných úmrtích během natáčení, to však není nic nového. Stejně se psalo i o vzniku např. Poltergeista (celé trilogie) či Vymítače ďábla (od W.Friedkina). (07.08.2010)

Takhle nějak si představuji kvalitní horor. Žádné zbytečné potoky krve, ale pořádná atmosféra a slušná porce napětí. Ve filmu je několik scén, které se vryjí do paměti (např. projížďka v zoo mezi paviány, napadení rotvajlery na hřbitově atd.). V hlavních rolích jako tradičně skvělý Gregory Peck a také Lee Remick (Dotek Medusy). Vše za hudebního doprovodu Jerryho Goldsmithe, který stvořil svůj další povedený soundtrack (ovšem ne nejlepší). Prostě - výborná záležitost. P.S. Pokud je pravda, co se píše v zajímavostech, tak je to dost silná káva... (18.02.2013)