Cvokař

Komedie ani náhodou, drama ve smyslu, jaké šílené absurdity život s sebou nese, traumata, deprese, ale i naději a vyrovnává se s nimi každý po svém. Psychiatr, co hulí jako fabrika, má taktéž svého démona, a také kámoše, co nabízí kvalitní matroš. A velmi prachatou klientelu, do které se nechtěně zamíchá neprachatá, krásná tmavá holka. No, pacient Robin Williams byl slušný, ale Kevin, to byl se svým strništěm a občas pomuchlaným zjevem, Bůh. (23.03.2019)

Opět zase jednou sada rozkouskovaných a tím rozmělněných osudů několika postav, které navzájem pojí jen tenké nitky, učesaná do jednotící, na výraznější autorský projev rezignující hollywoodské všepodoby, která si neumí odpustit umělou osudovost společných, šťastných, v jistém ohledu rázných a též nepravděpodobných konců. Je to smutné, protože každý hrdina tohoto filmu by unesl svůj vlastní slušný film. Slabé ***. (21.11.2009)

CHCI SE VRÁTIT NA SCÉNU A PÍCHAT. Zase jeden film u kterého jsem se výtečněně pobavil, aniž by byl skutečně veselý. Hlavně výbornými a vtipnými dialogy. Problém byl klasicky v jakémsi happyendu, kde se najednou charaktery lidí mávnutím kouzelného proutku promění a všichni žijou šťastně až na věky - nechápu jak to můžou vždycky takhle posrat. (10.08.2010)

Já bych v tom filmu ani nehledal žádný velký drama. Mně to spíš přišlo jako taková ujetá, trochu černá komedie. Navíc to má šťastnej konec. Zhulenej psychiatr v podání Kevina Spaceyho asi měl vzbuzovat nějakou lítost, ale mně připadal spíš legrační. Stejně tak jako jeho pošahaný pacienti v čele s Robinem Williamsem. Jeho role sice byla menší, ale dost zábavná. Slabší stránkou filmu je scénář. Chvílema se příběh tak nějak rozpadá na menší epizodky, aby se pak najednou stala nějaká podivná náhoda a zase se to všechno nějak splácalo dohromady. Závěr filmu pak vyloženě působí jako deus ex machina. Kdyby se na scénáři trochu víc zapracovalo, mohlo to dopadnout rozhodně líp. Ale ani tak nemůžu říct, že by se mi film nelíbil. 70% (12.09.2010)

Zhulený cvokař, pečlivě hýčkající celebritám jejich vymyšlené problémy, je pro mne velmi interesantní postavičkou. A když ho okolnosti postaví, či spíše opatrně položí, před skutečný případ, tak je zábavné sledovat jeho pokus o samovyléčení se. Kdyby tím cvokařem nebyl Kevin Spacey a kdyby zpovídané celebrity netrousily hypochondricky výživné hlášky, tak by nebylo důvodu se na tento snímek vůbec dívat. Jenže Kevin splynul s pozvolným černohumorným tempem tak dokonale, že z námětu řídkého jak spodky Varla Frištenského vykouzlil docela příjemný film. (13.06.2012)