Cvokař

Ako sa vyhrabať zo sračiek a nájsť stratenú chuť do života. Klasický feel-good americký film, ktorý mi sadol ako uliaty. Zostal mi po ňom dobrý pocit a to sa počíta. Koniec mi prišiel síce priveľmi rýchly, odbytý a nepravdepodobný, ale čo už. Herci všetci veľmi dobrý, okrem Spaceyho ktorý bol vynikajúci. To predovšetkým kvôli nemu sa oplatí film pozrieť a len kvôli nemu dávam také vysoké hodnotenie. (01.10.2010)

Velké zklamání, myslel jsem si, že když Kev Spacey nesleze za hodinu a půl z plátna, je o zážitek postaráno. Bylo by, ale to by taky ten film musel nějak pobavit nebo dojmout, zkrátka něčím zaujmout. Čím méně minut zbývalo dokonce tím častěji jsem se díval na hodinky. V tomhle případě absolutně neuchvácen a naladěn do špatné nálady. (06.02.2010)

Vcelku prijemne dilko na sobotni vecer pokud nemate zajem o spolecnost (nebo se vam s nikym nechce delit o travu :) Film stoji na vybornem vykonu Spaceyho, ktery tu huli jeste vic jak v Americke krase a vyrovnava se tak s nelehkou zivotni situaci. Pribeh neni nijak vyjmecny a cely film me prijde dost sestrihany, vzhledem k poctu postav a jejich charakterum bych ocenil delsi stopaz. Musim ocenit vyber interieru a Pell James jako rozkosnou tehulku, ktera tu ma par velmi povedenych hlasek 3 a (1/2 hvezdy za pocet odpalenych jointu :) (22.09.2009)

Mozaika z kamínků životních krizí v rámu hollywoodské mašinérie, lepená lepidlem psychiatra, co nemůže pomoci druhým a už vůbec ne sobě. To je Pateho citlivě podané drama o dopadech fungování červí díry filmového průmyslu na všechny ty, kteří se k ní byť jen přiblíží.. Zpustlý Spacey je ve své přirozenosti vynikající a ten řekněme happyend, byť vzhledem k okolnostem a prostředí krajně nepravděpodobný, bych v tomto případě považoval za jakési světlo na konci tunelu a dovolený prvek iluze v jinak zatraceně reálném světě.. Za pozornost určitě stojí autobiografické prvky Williamsovy role i skutečnost, že Keyser Sozé v poslední době nějak často pohřbívá psy.. (19.06.2015)

Tak nám to s Kevinom spolu vyšlo vďaka tomu nezáživne pomalému rozbehu až na tretí krát (dvakrát som totiž zaspal). Keď som si nakoniec film dopozeral (radšej už ale v poobedných hodinách), nemôžem sa zbaviť pocitu, že nežnejšie polovičky ľudstva si túto konverzačnú, pomaly plynúcu chuťovku budú užívať viac ako muži, ktorí sa nie moc radi hrabú v pocitoch a náladách iných. Ja si z filmu dlhodobo asi odnesiem len poznatok, že keď Kevin Spacey mesiac nepoužije žiletku a "trošku" pohulí, tak sa aj s tými váčkami pod očami ale strašne podobá na môjho suseda odnaproti, ktorý sa už 40 rokov aktívne venuje slovenskej hádzanej. Rozdiel medzi nimi je hádam len ten, že Kevina nemusím tri krát do týždňa v skorých ranných hodinách zdvíhať zo zeme a ťahať na chodník, aby mu nejaký sused ponáhľajúci sa ráno do práce neprešiel po chrbtici. (21.10.2009)