Lovci lidí

Zavítá-li ve filmech měšťák do přírody, je z toho horor (Eden Lake, Deliverance), zavítá-li naopak venkovan do města, je z toho komedie (Krokodýl Dundee, Nástrahy velkoměsta). Ale proč tomu tak je, proč tomu není například obráceně? A když už musí být zachován výchozí model, proč není úvodní dvacetiminutovka věnována představení zálesáků, do jejichž rajónu vrazí nevycválaná partička z města? Evidentně proto, že v éře masového turismu a velkopanského vztahu k přírodě, kterou mnozí z nás považují za zásobárnu potravin, energie a zábavy, je poslední zvíře-venkovan, které zatím nepodlehlo, nepříjemnou anomálií. Soustředění filmových studií, dnes bychom řekli spíše clearingových bank, a obrovitých továren vyrábějících filmy do měst dosti jasně napovídá, kdo a z jakých pozic filmové příběhy vlastně vypráví. Scénáristé, producenti, režiséři ad., ti všichni se rekrutují z velkých měst. Zjednodušující a zpátečnický pohled kinematografie je pak daný i tím, jaké postavy v příběhu sleduje a favorizuje kamera. To si jako jeden z mála uvědomil Rob Zombie, který ve svém diptychu Dům tisíce mrtvol a Vyvrženci pekla schéma hixploitationu dodržel, ale oba své filmy odvyprávěl očima padouchů – pro něž je příznačné ono werfelovské „ne vrah, zavražděný je vinen“. (19.09.2009)

Severská kombinace The Texas Chainsaw Massacre (sedmdesátá léta, banda mladých v dodávce, podivná stopařka), Wrong Turn (naháněčka v lesích) a taky trochu Avenging Force (boj o žiovt hnané oběti proti lovcům). Pozitivní je krátká stopáž, málo mluvení, panoramatická krása norských lesů (detailní záběry už nějsou tak úchvatné, je to jako by to točili v lese u nás za barákem), neokoukané tváře, dobrá kamera, stehna Henriette Bruusgaard a parádní scéna s ustřeleným kotníkem. Negativní to, že to není nic originálního, všechno jste již mnohokrát viděli, strašně předívdatelný konec (který je sice natočen a pojat neotřele, přesto to ale nic nezmění na tom, že jsem přesně tohle čekal a strašně mě zklamalo, že k tomu došlo. Čistý průměr. 2,5* (29.12.2010)

Čo by nám tak tento drsný hixploitation poradil. Nebrať stopárov, nevyskakovať na miestnych vidlákov, jazdiť lesnými cestami len v núdzi, no a v prípadnom už extrémnom prípade, že si vás niekto chtiac zmýli s vysokou zverou, zaryť sa do prvej diery a vyčkať čo bude ( možno ich to prestane baviť ). Lenže človek sa v krajných situáciách chová celkom ináč, podobne ako nešťastná kôpka mladistvých z tohto snímku. Predvídateľný, ale v rámci žánru viac ako obstojný kúsok. (05.02.2014)

Jakožto divák, který chová k těmhle konceptům honu na člověka velmi vřelý vztah (často až přehnaně), bývám při sledování otevřen všelijaké špatnosti. Tady jsem byl ale už po pár minutách otevřen leda tomu, aby to co nejrychleji a pro hlavní postavy také co nejbolestivěji skončilo. Přece nemůžete chtít vystavět takový příběh kolem idiotů, kteří jsou více nepříjemní než jejich vrazi, a navrch jen nudně opisovat od hororových vzorů a nepřijít s žádným originálním nápadem. Jen ta hlavní ženská postava alespoň vypadá dobře, ale ono nikoho ani nenapadlo dát její přednosti, které dalece přesahují největší filmařské klady, pořádně na odiv. Nudí to i přes správnou stopáž a pár hnusných záběrů.. (14.04.2020)

Norská pohodička. Již úvodní skvělá scéna divákovy ukazuje, co může od filmu čekat. Dost jsem ocenil příjemnou písničku při úvodních titulkách, při nichž je nám partička hezky představena. Celkově začátek je parádní a cítil jsem se jakoby rok 1974 opravdu byl. Zajímavý je scénář tohoto hixploitationu. Jedná se sice pak o klasickou náháněčku, ale udělat to tak, že místní vidláci místo zvěře loví lidi beru jako jeden z těch lepších. Díky postavám, kde vidláci vypadají jako vidláci a postavám člověk tu situaci věří děj plyne vcelku svižně. Atmosféra lesa, celková syrovou filmu a samotných mordů působí dobře. I když Rovdyr vzdává hold starším filmům moc dobře, tak má pro mě jeden velký problém. Děj je někdy až do očí bijíce natahovaný a díky tomu postavy jednají někdy na poklepání si na čelo. Hrdinka po jaké době konečně utočníka napadne a bodne ho. Místo ale toho, aby ho už dodělala, tak uteče a on jí začne honit znovu další minuty. Dal by se z toho udělat moc dobrý hodinový snímek, bez všech těhle blbostí. Škoda. Naštěstí to trochu vynahrazuje skvělá past ke konci. :) Rovdyr ve svém žánru určitě není špatný film, na to má své kvality. Na druhou stranu ale také není ničím, co by člověku nějak utkvělo v paměti nebo se na to chtěl kouknout znovu. (07.05.2013)