Lovci lidí

Docela povedená vyvražďovačka - lov teenagerů ve stylu Pachu Krve, jenže tentokrát to nejsou žádný zmutovaný burani, ale jen parta normálních (normálně vypadajících, jakž takž) vesnických týpků, co se asi nudí a serou je měšťáci, nebo co. Je vám 25, vyrazíte s vrstevníky na exkurzi do norských lesů, jenže narazíte na tyhle mrdky. Tolik jednoduše k jednoduchému ději. Teď jak jsou tady vlastně zvládnutý čtyři základní pilíře podobnýho filmu. VRAZI: Moc normální, chtělo to buď masku, nějak zohyzdit, nebo je aspoň malinko zúchylnit. OBĚTI: Parta průměrně sympatických teenagerů (+ nějakej další chudák turista). Mohlo jich být víc, protože by to znamenalo víc masakrování. Inteligence taky průměrná. VRAŽDY: Přišlo mi, že to násilí docela odpovídalo Zombieho stylu, co se týká syrovosti a reálnosti. Ale bohužel k jeho působivosti to mělo daleko. Pořád ale ucházející, po technický stránce v pohodě. BRADAVKY: Žádný. / Takže ujde to, nenudí to (díky za krátkou stopáž), nepřekvapí to. (screeny) (23.12.2008)

Poslední dobou jsem takových filmů z Norska viděl hrozně moc. Kde se bere ta sorta lidí, co je točí... Norsko má supr kulisy točit právě takovéto horory. Jenže časem se okoukaj, a éra Norské hororové scény stejnak vyprchá. Prozatím se jí tedy daří, ale fakt, že jsem ty horory viděl čtyři a z toho tři byly na jedno brdo, přeci o něčem už svědčí. (30.06.2009)

Rovdyr neprináša nič, čo by sme už nespočetnekrát nemali možnosť v rôznych podobách vidieť a je z neho zjavne cítiť silná inšpirácia známejšími žánrovkami, či isté kopírovanie. Napriek tomu však ide o hodnotného zástupcu modernej európskej hororovej vlny a to, že je to pozoruhodný filmový počin, len podčiarkuje skutočnosť, že pochádza z dielní kinematograficky napredujúcich Nórov. (27.05.2010)

Zavítá-li ve filmech měšťák do přírody, je z toho horor (Eden Lake, Deliverance), zavítá-li naopak venkovan do města, je z toho komedie (Krokodýl Dundee, Nástrahy velkoměsta). Ale proč tomu tak je, proč tomu není například obráceně? A když už musí být zachován výchozí model, proč není úvodní dvacetiminutovka věnována představení zálesáků, do jejichž rajónu vrazí nevycválaná partička z města? Evidentně proto, že v éře masového turismu a velkopanského vztahu k přírodě, kterou mnozí z nás považují za zásobárnu potravin, energie a zábavy, je poslední zvíře-venkovan, které zatím nepodlehlo, nepříjemnou anomálií. Soustředění filmových studií, dnes bychom řekli spíše clearingových bank, a obrovitých továren vyrábějících filmy do měst dosti jasně napovídá, kdo a z jakých pozic filmové příběhy vlastně vypráví. Scénáristé, producenti, režiséři ad., ti všichni se rekrutují z velkých měst. Zjednodušující a zpátečnický pohled kinematografie je pak daný i tím, jaké postavy v příběhu sleduje a favorizuje kamera. To si jako jeden z mála uvědomil Rob Zombie, který ve svém diptychu Dům tisíce mrtvol a Vyvrženci pekla schéma hixploitationu dodržel, ale oba své filmy odvyprávěl očima padouchů – pro něž je příznačné ono werfelovské „ne vrah, zavražděný je vinen“. (19.09.2009)

Rovdyr je profesionálna práca kdesi na pomedzí slasheru a exploitation. I keď neprichádza s ničím vyložene novým, "buranskú" tématiku spracováva veľmi dobre. Kamera neuhýba pred gore, herecké výkony sú veľmi slušné a utrpenie uveriteľné. Dobré je aj to, že sa film nepokúša všetko polopatisticky vysvetliť, skvelé sú zábery na "loviacich" buranov len do výšky trupu. Pochváliť možno aj "hudbu", temné dunenie, ktoré skvelo stupňovalo napätie. (01.10.2009)