Obsahy(1)
Televizní přepis stejnojmenné divadelní hry Pavla Kohouta, zachycující neobvyklou formou nejdůležitější okamžiky kostnického koncilu, který rozhodl o upálení Jana Husa... Pojďme sledovat přímý televizní přenos z koncilu, v němž šlo o dělení moci světské i církevní, a který přinesl smrt českého církevního reformátora! Televizní adaptace divadelní hry Pavla Kohouta je pozoruhodná z několika důvodů. Jednak je to fakt, že je to jediná autorova divadelní hra, která nikdy nebyla uvedena na jevišti, jednak je to způsob televizního ztvárnění, který využívá moderní prvky na podkladu historické látky, takže informace jsou divákovi zprostředkovány pomocí televizního přenosu (ostatně v postavě reportéra se objeví sám autor). Ačkoliv tématem hry je Kostnický koncil a odsouzení Jana Husa, hrdina a jeho osudy ožívají prostřednictvím jednání ostatních postav, on sám se ve hře neobjevuje. Televizními prostředky současnosti oživil autor historická fakta kostnického koncilu, která pečlivě a dlouho studoval. Spor o mocenské zájmy v Evropě jak ze strany císařů, tak církve a tří papežů vyústil ve známou událost, v jejímž centru stál Jan Hus, a použitými prostředky tu byly manipulace, lži a zákulisní intriky. (Česká televize)
(více)Recenze (24)
Neměl jsem o existenci této inscenace ani tušení, až teď s filmem Jan Hus se na ni objevily odkazy. Constantia je s Husem srovnávána. Je to stejné, jako srovnávat Království nebeské s filmem Arn templář. Je to totéž a přesto zcela jiné. Dva světy. Jan Hus je skutečný film, který chce, aby ho milovali diváci. Constantia je underground, nezávislý Hus. Vyjadřuje svůj postoj ke konciliarismu formou spíše sarkastickou, zesměšňuje. Koncilní církevní hnutí může být nahlíženo jako pokus prelátů převzít moc, aby nenažranost Církve mohla dosáhnout vrcholu, anebo jako zoufalý pokus o obrodu v předtuše brzké katastrofy. Oba tábory a názory jsou ve filmu pěkně vykreslené a je radost sledovat šikovně napsané dialogy, které do šablony dobře zapadají. Typicky "po česku" se do toho povedlo zapasovat soud Jana Husa, který je zde obětován úplně stejně, jako Československo v Mnichově. Je to zkrátka efektní koláž s trochou švejkování, ale vymyšlená chytře a vtipně. Historie byla mnohem komplexnější, místy ještě jednodušší, ale koho to zajímá, že? Kdo ví, doplní si to tam, a kdo ne, ten to nepostrádá. Určitě pozoruhodná záležitost, která mne velmi potěšila. 90% ()
ECCE CONSTANTIA nepochybně patří k nejpůsobivějším a nejpropracovanějším Kohoutovým dílům. Na poměrně malé ploše je vytvořena vrstevnatá, nápaditá dramatická struktura, která se zdaleka neomezuje na české téma, jak by se naponejprv dalo očekávat. Překročena je i středoevropská úroveň a do hloubky jde i reprodukce církevních a vnitřních západoevropských poměrů vrcholící stoleté války. Většina dotčených témat je navíc dotčena nepřímo a je součástí zhuštěného Kohoutova autorského přístupu. Propracovaný televizní scénář dynamizuje původní dramatický tvar jištěný neobvyklou, ale neméně zdatnou režií otce a dcery Pistoriusových. Skvělé herecké obsazení tvrdí muziku a skýtá řadu překvapivých hereckých kreací očekávatelných (Adamíra, Růžek, Donutil, Preiss) i příjemně překvapivých (Pelzer, Holub, Tomsová, Kohout). Přítomnostní vstupy fiktivní televize nápaditě uvozované dynamizací středověkého vyobrazení Kostnice dávají poučenému divákovi potřebný nadhled a racionálně prostředkují veškerý průběh a obsah mezního historického kongresu; je tu zdařile prostředkován rozsah, dosah i omezení konciliaristického hnutí. Asi není náhodou, že toto pozoruhodné, nadčasové dílo je dnes prakticky neznámé a je viditelně opomíjené; příliš se vymyká polistopadovým dramatickým standardům současné České televize. ()
Unikátní inscenace podle divadelní hry, a která je psaná formou televizní reportáže a jakoby živým přenosem z koncilu z Kostnice, kde jednotliví protagonisté jsou zpovídáni před kamerou reportérem. Výborný Adamíra si střihl podobnou roli jako třeba v Kardinálu Zabarellovi z roku 1968. Ale výteční jsou i Preiss nebo Boris Rösner a další. ()
Neuvěřitelně zajímavé a navíc neotřelé zpracování. O hereckých výkonech nemá smysl hovořit. Tak silné obsazení ale ani nedává nic jiného tušit, než že se od prvních chvil na obrazovce rozehraje skutečný herecký koncert. Ačkoli je v současnosti určitě už jen málo lidí nahlížející na tuto epizodu našich a evropských dějin v jednoduché kosntrukci Zikmund - liška ryšavá, Jan Hus - mučedník, kvůli kterému byl koncil svolán, aby ho upálili, i vzdělanější člověk možná bude překvapený jak až složitá hra se to tehdy v Kostnici hrála. Zarámování děje do dobového televizního vysílání ve mě před shlédnutím vzbuzovalo silné obavy, že půjde o jakousi frašku. Ve skutečnosti působí tento koncept v některých místech příjemně a přitom opravdu jen jemně odlehčujícím dojmem a zároveň dobře funguje jako pojítko mezi současným způsobem vnímání světa a tehdejším děním v Kostnici. Už například samotné zahájení zprávami o počasí je naprosto geniálním řešením toho, jak divákovi stručně a jasně ukázat, jak vypadala Evropa v době upálaní Mistra Jana Husa. ()
Snad to nejlepší, co bylo kdy napsáno v dramatickém umění o kostnickém koncilu. Dramaturgický nápad, jakoby v té době existovala již televize, která o koncilu vysílá pravidelné zpravodajství je skvělý a vynikajícně provedený plejádou špičkových herců. Velmi doporučuji si tento kousek pustit. Najdete jej zde: https://youtu.be/mQ8avkHnbNo?t=115 ()
Galerie (19)
Zajímavosti (1)
- Ačkoli jsou v závěrečných titulcích postavy Kardinála (Jiří Adamíra) a Rektora (Viktor Preiss) označeny pouze hodnostmi, z filmu vyplývá, že Kardinál je Petr z Ailly a Rektor Jean Gerson. Oba patřili k nejvýznamnějším středověkým myslitelům. (ČSFD)
Reklama