Hřmění divadla Sklep

,,Já myslím, že je to metafora.“ ,,Já bych řek, možná že i parabola.“ ,,Já bych tomu řek, tangenciála.“ Hřmění Sklepáků je velmi povedené. Ačkoliv ze čtyř scének se mi líbily jen dvě, většinu času jsem se smál. První scénka s autíčky mi přišla asi nejhorší, neboť staví jen na otřepaném vtipu. Druhé taneční číslo s Vávrou mě ovšem srazilo na kolena, a to jen v dobrém. Tak šílený taneček jsem opravdu asi ještě neviděl! Macháčkovo country vystoupení mě přišlo průměrné, nebylo ani moc zábavné, ani moc nudné. Konečná diskuze nad novinkou knižního trhu, Biblí, je vynikající, přesně dávkovaná porce kvalitního humoru. Suma sumárum, Hřmění je sranda. (19.11.2013)

Nepopírám, že jsem se párkrát nezasmál, ale bránice mi zrovna ve švech nepraskala, což mě dosti zarmoutilo, neboť jsem to pří pohledu na zdejší hodnocení prostě očekával. Závěrečný kritický rozbor Bible jsem neshledal zdaleka tak úžasným. Dovedl bych jej vymyslet vtipněji, troufám si tvrdit. Mnohem vtipnější mi přišla úvodní část, kde se potkaly dvě autíčka. Hudební vložky byly totálně o ničem. S hodnocením tady nebudu určitě bláznit. Viděl bych to na takové tři. (11.08.2016)

Hřmění za mě prakticky neni co vytknout, to pásmo snad nemá slabší místa. Pro mě jeden z jasnejch sklepáckejch vrcholů. Taneček na "Cantina Band" je jedna z nejvíc WTF věcí, co znám (v tom nejlepšim slova smyslu) a Macháček jako westernovej kamioňák je parádní, i tak si ale poslední skeč stavim ještě o stupínek vejš než zbytek (čímž chci vyzvednout Katovnu, ne shazovat nic z toho před ní): Takovou koncentraci odkazů, hlášek, nápadů, absurdit a skvělejch písniček, to se fakt jen tak nevidí - a mezi českejma věcma už vůbec ne. (02.02.2015)

Divadlo Sklep je svého druhu rarita a rozhodně skutečná legenda v pravém smyslu toho slova. Kdo nezažil autenticky naživo, nepochopí... Velmi povrchní představu si může dnešní divák - nepamětník udělat při sledování těch několika málo audiovizuálních záznamů, které se mohly krátce po revoluci pořídit (před rokem 1989 bylo toto volné divadelní sdružení v nemilosti tehdejšího komunistického režimu, pročež se také jmenovalo Sklep, neboť si dovolovalo dělat humor a zábavu po svém a vyžívalo se v parodování a ironizování tehdejšího kulturního klimatu). Možná to nejlepší z jejich vcelku plodné tvůrčí anabáze lze spatřit právě v pásmu Hřmění, které už je ale paradoxně nezachycuje ve vrcholné formě. Dadaistické výstupy, písně nepísně, pantomima, recitativy... a geniální scénky... Pamětníci vědí, že ČT2 kdysi uváděla pravidelný kritický pořad s poloironickým názvem Katovna, kde se pod dohledem dua prominentních kritiků Jana Rejžka & Vladimíra Justa scházelo stále stejné torzo dobové kritické obce a tahle soldateska spíše myla hlavy, než že by je stínala. Tomáš Hanák, David Vávra, Jiří Macháček a Jiří Fero Burda usedli proto na kritické židle a vyvolali ducha televizní Katovny. ,,Kritický" rozbor Písma svatého komparatisticky poměřovaného s Ferdou Mravencem Ondřeje Sekory je skutečně geniální a nadčasový. Výstižná je především unifikace kritického pohledu, kdy se přes médium Katovny vyvolává duch totalitou degenerovaného sjednoceného myšlení, v němž se nesměl žádný názor lišit od toho oficiálně proklamovaného... V Katovně divadla Sklep je to ovšem k popukání směšné... ,,Hospodin, ten se vyskytuje, musím říct teda, častěji...a přitom Hospodyně tam není ani jedna..." :-) (28.08.2008)

Sklepáci nikdy k mým favoritům nepatřili. Pravda, na živo jsem je nikdy neviděl a znám je spíš z jejich televizní a filmové tvorby. Na Hřmění jsem se ale podíval s chutí a velkým očekáváním (díky zdejšímu hodnocení), které ovšem zůstalo z velké části nenaplněno. Jen jsem se utvrdil, že jejich humor mě po většinu času míjí. Ano, kritika Bible je skvělá, ale ten zbytek je o poznání slabší a některé výstupy jsou z mého pohledu spíše trapné než vtipné. Zčásti sice dokáži pochopit jejich přijímání jako klasiky, přesto ode mě Hřmění více než tři hvězdy nedostane. (26.03.2018)