Baaria

Stačí pár sekúnd a viete, že toto robil Tornatore. Niekto si to v zlomku sekundy môže pomýliť s Malenou. Tu však Tornatore rozpráva v podstatne širšom zábere. Osud malého chlapca, z ktorého sa v dospelosti stáva komunista, nám predostiera v rozmedzí niekoľkých desaťročí a okolo jeho detstva, dospievania, svadby a založení rodiny tu sú namotané i udalosti, ktoré hýbali vtedajším Talianskom. Atmosféra mesta, život v uličkách a trhoch je jednoducho úžasná, v tomto je Tornatore majster. Filmu strháva body trochu menej záživný príbeh, čo je dosť zásadná vec. Nepochopil som ani ten "vtip" s M. Bellucci, ktorá je v niektorých prameňoch uvádzaná v titulkoch dokonca na druhom mieste! V skutočnosti tu má niekoľko sekundový, nepochopiteľný štek, ktorý ani nestojí za reč. 60%. (26.12.2013)

Velkolepý obrazově krásný film jako pocta režisérovu rodnému městečku Bagheria a životě na Sicílii. Historie a obrazy života oblasti ve dvacátém století, se svojí tvrdostí a syrovostí, fašistickým okouzlením mocí, prolomováním složitých bariér mezi mužskou a ženskou částí, komunistickou ideologickou snahou o zrovnoprávnění nejchudších vrstev i mafiánskou podstatou fungování společnosti. Těžkosti i radosti zalité příjemným slunečním svitem. Vše se točí kolem postavy Peppina Torrenuovy (gereovsky vypadající Francesco Scianna, jako nejmenší Giovanni Gambino, jako malý Davide Viviani), který se z chudých poměrů stává charakterově čestným člověkem, který se s čistou ideologickou snahou komunistických myšlenek snaží změnit život chudých a zlepšovat kvalitu života a bojovat proti všem nešvarům společnosti. Z dalších postav: Peppinova oddaná žena Mannina (Margareth Madè a jako malá Mariangela Di Cristina), její přísná a milující matka Sarina (Ángela Molina, jako mladší Nicole Grimaudo), Peppinův bratr Nino (Salvo Ficarra), Peppinův prostý a čestný otec Ciccio (Gaetano Aronica, jako mladý Alfio Sorbello), a velká hromada dalších a dalších v tom velkém a nepřeberném mraveništi a v průběhu několika desítek let. Líbivé, velkolepé, a přesto svým způsobem povrchní pro svoji překotnou snahu zachytit vše. Ale přesto jde o zdařilou poctu své rodné oblasti a jistému romantickému způsobu života, který je již bohužel pouhou minulostí. (21.04.2012)

King of Pop - v hudbě Michael Jackson nebo Freddie Mercury, mezi pivy Starobrno a Gambrinus, králem popu ve filmu je ovšem Giuseppe Tornatore. Jeho filmy chtějí být populární, a také takové jsou. A Baaria, i když nedosahuje kvalit "Rajského kina", je velice slušný a řemeslně zvládnutý film. Absence dramatické zápletky mi tu nechybí, jakási nedotaženost (na kterou si stěžuje většina místních recenzentů - rozumím tím vynechání erotických a násilnických scén) mi není nepříjemná... Malý Peppino zažívá v koutě třídy svůj padesátiletý levitační sen. Podobně jako Čuang, pochybuje ve svém motýlím snění o své pravé identitě, kterou si stále znovu musí potvrzovat ve změněném světě. Ale jak říká Lacan: stále zůstává člověkem, protože o své identitě pochybuje, zatímco motýl nikdy. (17.02.2015)

Uz dlouho jsem se netesil - tak jako v tomto pripade - na finalni titulky. 150 min bez jakehokoliv prekvapeni ci napeti popisuje zivot komunistickeho, klasicky po italsku ujeceneho, sicilskeho rodu Tarranuovu... a dal? Co tim chtel vubec basnik rict??? O vyssim hodnoceni by se mozna dalo uvazovat, ovsem nikoliv pri teto stopazi... (07.07.2010)

Tornatoreho filmy mám moc rád, ale tady pan režisér poněkud přestřelil. Na první pohled je sice poznat typický T. rukopis, film se tváří rozmáchle a září technickou bravurou, ale výsledek je nemastný neslaný... Hezky se kouká na obrazy, ale příběh je rozvláčný, myšlenka nejasná, divné řazení scén... Baaria je pro mě ale zvláštní film hlavně proto, že nedokážu říct, že je "vyloženě špatný", nebo "přiměřeně dobrý", nedokážu ho nijak zařadit a vlastně je mi ten film úplně jedno - pokochal jsem se hezkými obrazy, pobavily mě (občas) vtipné momenty, ale tím to pro mě skončilo. Teplé barvy na mě paradoxně sálaly chlad. Mám-li sáhnout po filmu, který těží ze vzpomínek, bezkonkurenčně vítězí Amarcord. Mám-li sáhnout po sáze, která reflektuje politickou i rodinnou historii Itálie, sáhnu po XX. století. Pokud bych srovnal přímo Tornatoreho snímky, tak zatímco Bio ráj nádherným způsobem bezpečně eliminoval jakoukoli sentimentalitu, v tomto filmu se jí už nevyhnul. Slabé 3*. (19.09.2011)