Přežít svůj život

Naprosto pomýlený film. Švankmajer nám na začátku vysvětlí, že moderní civilizace o sny nestojí, protože se nedají zpeněžit. Jenže platí pravý opak! Západní univerzitní marxistická filosofie (Adorno, Marcuse, Deleuze...) stojí na spojení Freuda s Marxem, tj. popisuje, jak kapitalismus využívá v obchodě lidské základní pudy a touhy. Mužské sexuální představy jsou podchyceny pornografií, která vytváří nereálný snový svět, zatímco ženské představy o lásce využívají časopisy či romantické komedie. Dřív byl mladík zasvěcen v lese za vesnicí starší spolužačkou, dnes sní u počítače u absolutně nereálné pornografie, zatímco dívky každý den usedají k absolutně nereálným TV soap operám. Obsahem film patří tak na konec šedesátých let, zatímco forma je dle úvodu zoufalým východiskem z nedostatku peněz. (16.07.2011)

Zatuchlý film, který by nebyl aktuální snad vůbec nikdy. Zdaleka víc než v tomto ohledu často zmiňované Havlovo Odcházení. Někdy to značí nadčasovost, ale tady je to jen "nečasovost". Možná kdyby to vzniklo někdy před třiceti lety... ale dnes, navíc hned po povedeném Šílení, je to až nemístné. Baví to jen tak dlouho, dokud drží pozornost výtvarná stylizace. (14.01.2014)

Švankmajerův humor je prostě jedinečnej a těží především z nezvyklejch vizuálních prostředků a znaků, který dává do souvislostí neortodoxním způsobem. Přesto je na filmu něco hrozně normálního. A tím je oidipovský příběh. To, že je rozpůlen do dvou realit( sen tak jistým způsobem ospravedlňuje přítomnost několika bizardností-když se pak i ty dostanou do skutečné reality, syntéza obou světů je dokonána), je pouze klasickým "Švankmajerovstvím". Využití psychoanalýzy je poslední tečkou. Přesto, že se ve filmu využívá k vysvětlení Evženových snů, tak stejně pořád cítíme, jak moc je přitažená za vlasy a že se individuální prožitky na nějakou strukturu sice našroubovat daj, ale nikdy nebudou sedět přesně. MFF (07.07.2011)

Je zajímavější život či sen? Nebo jde v obou případech o to samé surreálno, které nelze rozdělit? Vtipný, originální a v pravdě surrealistický film, ve kterém se pomalu odkrývá životní příběh hlavní postavy za pomoci psychoanalýzy jeho stále se opakujícího snu o krásné dívce. Film je pojatý velmi zajímavě, je plný symbolů, vtipných odkazů na klasiky psychologie a rozhodně dokáže zaujmout nejen svojí formou. (25.01.2014)

Měl jsem z toho trochu strach a dlouho jsem se tomu podvědomě vyhýbal-ale úplně zbytečně. Je to vtipné, smysluplné a ve výsledku hodnotné... Nemůžu říct, že se mi všechny švankmajerovy techniky, postupy, obsese a estetika líbí ale vždy(nebo většinou) se bavím a tenhle film není vyjímka. Už jenom kvůli tomu FreudovskoJungovsému škádlení a poštuchování to stojí za vidění :) (09.07.2013)