Duch ve stroji

Veľmi príjemná staromódna záležitosť, tie deväťdesiatky tam sú cítiť. A cítiť tam aj Blade runner a bohvie, čo ešte. Scenár je však absolútne klasický, spočiatku sa snaží tváriť zašmodrchane, ale nakoniec zisťujeme, že o nič nové pod slnkom nejde. Takeši Kitano mi vo svojom veku a s pivným bruchom pripomína Marlona Branda na konci kariéry, hlavne sa ukázať a zarobiť si do dôchodku na lepšie saké. Subjektívne mal film príjemne prekvapil, ale objektívne je jasné, že svedkami novej klasiky nie sme. Ak má hlavná hrdinka ľudskú dušu a telo umelé, tak to podľa mňa ide proti logike toho, ako môžeme vnímať súčasný vývoj ľudstva, kde zase ja mám pocit, že máme manufaktúrnu dušu a mozog v organickom tele a bude to stále horšie. Ak budeme mať v budúcnosti duše so skutočnými emóciami konzervované v strojoch tak to by bol potom lepší prípad. Škoda, že nový GITS sa do väčšej filozofickej kontroverzie nepúšťa. 70% a niekedy sa k tomu určite vrátim. (30.03.2017)

Pane, vy jste Scarlett! Tenhle film bude plně doceněn někdy za padesát let, kdy už nová generace lidí bude běžně souložit s roboty s lidským vědomím, podobajícími se na Scarlett Johansson. V současné době tenhle film spíše jde po stopách Robocopa, Blade Runnera i jiných vzdálených scifi příbuzných, kteří už zde byly před tímto počinem. A pak je zde okruh anime píčusů, kteří budou filmu spílat, že se zásadně odklonil od jejich milované původní předlohy. Pokud film nenavštívíte v kině, ochudíte se o porn-design, který představuje z celého filmu to nejzajímavější a nejvypiplanější. Režisér Rupert Sanders moc nezvládá s danou látkou pracovat. Jeho film prakticky nevyvolá žádné emoce, žádné napětí, neustálá snaha ponechat akční složku v pozadí a vytáhnout nějaký filosofický ocas i odkaz, je v komerčním filmu spíše na obtíž. Takže i film, co má méně rozmáchlou stopáž, může znudit. Což o to, Scarlett je stále živočišná samice, která film spolehlivě utáhne, jenže by neškodilo, kdyby ve filmu byly i jiné atraktivní faktory stran účinkujících postav. Michael Pitt, Pilou Asbek, Juliette Binoche a spol. působí jen do počtu, aby hlavní hrdinka nebloudila ve filmu tak sama. Nejvíce zásadních momentů se dostaví až v závěrečné třetině filmu. Odhalí se zde skutečný původ hrdinky, mám za to, že to mělo vyznít jako pointa celého vyprávění, zjistíme také pravdu o tajemném muži v kápi jménem Kuze, který je většinu filmu považován za teroristu, jedna z kladných postav zemře. Prostě jak se ve filmu dělo méně než by bylo záhodno, tak se to ve finálním úseku najednou rozjelo. Některé scény byly pronikavě originální, třeba ta s hlubokým ponorem, vím akorát, co je hluboké hrdlo, ovšem ponor je osvěžující novinka a nejedná se o žádnou sexuální praktiku. Stejně ale, i přes výskyt potenciálně nevšedních scén, budete většinou vyhlížet konec. Akční to moc není, kecy ve filmu k ničemu extra nevedou a Scarlett nemusí být zrovna váš ideál. No co, v krizi se dá vizuálně ošukat i dřívko od nanuku. 5/10 (16.04.2017)

„JEDINÝ, CO TADY MÁME, JE ÚCTA…“ /// Ve světě Matrixu si člověk řízlej strojem hledá cestu k duši. A minulosti… Holografická akce – hezký obrázky! Celý je to tak úžasně promakaný… a přitom tak sterilní. Proč? Asi tím tempem. Je toho totiž třeba dost vyslovit (vyslechnout). Obsazení fajn, příběh jednoduchej, hezkej kyber svět, akce dobrá – ale šetří se sní…, takže nejen lovci hlubších myšlenek budou zklamaní. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Doufám, že jednoho dne budu vypadat jako Scarlet. 2.) Vím kdo su a proč su tady. 3.) Thx za titule „fceli medvidek“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE *** NAPĚTÍ ne (25.08.2017)

"73% obyvatel světa se kyberneticky vylepšuje. Přece nechcete zaostat." No tak to rozhodně nechci. Okamžitě kupuju nový oči, kolena, játro a páteř. Vlastně nekupuju. Já jsem totiž analogovej pardál a v tomhle epileptickým digitálu by mě nějakej duch určitě oblafnul. Prostě bez ostychu přiznávám, že nerozeznám pravého eskortbota od hacknutého gejšobota a proto film hodnotím pouze erudovaným postřehem - docela to šlo. (09.03.2021)

Tak trochu vydechlá kombinace Robocopa a Blade Runnera... Obzvlášť když si vzpomenu na druhý zmíněný film, překvapuje mě, jak zastarale a nepřekvapivě Ghost in the Shell působí, zatímco Blade Runner je stále skvělá filozofická podívaná, nad níž se člověk musí zamýšlet a která má o lidech, lidství a jiných hodnotách pořád co říct. Triky se mi docela líbily, Scarlett Johansson sice měla od začátku do konce jeden a půl výrazu, ale víc možností jí role ani nedala, takže v pořádku, akční scény nebyly úplně špatné (snad jen ta proti kráčejícímu tanku či co to bylo, ta byla příšerně nudná) a hudba zněla zajímavě atmosféricky (i ona chtěla připomínat Vangelisova Blade Runnera), jenže žádný velký zážitek jsem si tentokrát z kina neodnesl. Navíc se mi zdálo, že film trvá asi dvě a půl hodiny. (03.04.2017)