TRON: Legacy 3D

Z počátku pastva pro oči. Barvičky jen hrály. Vizuální efekty opravdu skvělé. Po 50 minutách jsem se však nudil k smrti. A tak jsem si prováděl manikúru a četl si nový leták do kauflandu. Občas jsem mrkl na obrazovku, pokud převládala modrá barva, bylo to fajn, pokud oranžová, vedli záporňáci. Jedna věc mne tam však vytáčela: Chtěl bych vidět, který skoro 30-letý chlap je tak fixován na fotra? Z toho neustálého "tati, tati, tati"...se mi dělalo špatně. Za efekty 50%, film na jednou kouknutí a zapomenout! (20.03.2011)

Dokonalý příklad převážení formy nad obsahem. Vizuální stránka je perfektní, tahle nápaditý obraz jsem neviděla snad od dob Sin City, bohužel příběhově už to tak slavné není. Počáteční vstup do digitálního světa s 'hrami' se mi líbil velmi, postupem času mě ale ta hlavní 'hra' aneb musíme se dostat k bráně, než se uzavře, přestala bavit. Podobně jako Marigoldovi mi ta digitální Jeffova verze přišla umělá, jako když modelka z titulní strany Playboye projede Photoshopem (chápu, že to byl nejspíše záměr), kdežto jeho skutečná, lidská verze byla cool (je příjemné slyšet, jak se jeho styl mluvy ala Big Lebowski ve dvou či třech momentech promítne i v Tronovi). Poctivé tři hvězdičky to kvůli zdlouhavému konci a dialogům na hranici debility (jak typické pro stamilionové filmy) nejsou, ale prostě... to svítí hezky. (20.12.2010)

Vousatý Jeff umí být fajn. Počítačový Jeff je gumák (skoro takový jako ten nordický model z reklamy na luxusní parfémy v hlavní roli). Ke své škodě má v sobě Tron mnohem více gumáka než vousáče. Jako vizuální hračička plná odlesků a světelných kontrastů koukatelné, bohužel pod technickým provedením už je jen hromada nudných opisů skutečných mistrů imaginace. Tron žádnou vlastní nemá, jen tu vypůjčenou. Navíc nepříliš bujnou. Ale v letošní konkurenci "pass", nikoli "fail". P.S. Oproti původnímu filmu fail ve všech kategoriích, s výjimkou těch technických, samozřejmě. (10.12.2010)

Konečně někdo ukázal světu, co ty posrané programy dělají, když je člověk nechá jen tak se zbůhdarma povalovat se na disku! Neví co roupama a kují, jak vyskákat z kejsu vyhladit lidstvo, svině! A mně se hned zdálo, že poslední Fatal error Kernelu32, není až tak Billova chyba, jak mnozí tvrdí! Třikrát za hodinu, to už je fakt podezřelé i na Malého s Měkkým Ltd., který nepochybně děsně touží jen po tom, abych si zpomalil počítač Vistama či dokonce za mrzký peníz downgradoval na Sedmičky! Ne, za tím bude tutově něco jiného. Horšího! Je to jasná diverze k odlákání mé pozornosti, aby se mezitím, co budu vztekle mlátit do klávesnice a kopat do šasi, mohla ta lidožravá armáda jedniček a nul nenápadně prokousat SATA kabelem až ke sběrnici! A Oni dobře vědí, že odtamtud už je to k ATI-ně co by megabajtem dohodil a PCI Expres jezdí každou milisekundu až do Ústí HDMI konektoru!!!! Ale na mě si nepříjdou! Pohrál jsem si totiž trochu se Zdrojem! Žádných pět Voltů, milánkové, naperu do vás rovnou dvěstědvacet a pořádně vám zatřepu Assemblerem! A pak si v klidu počkám, až tahle skvělá, nostalgická, osmdesátková reminiscence vyjde v knižní podobě, přejdu zpět na deskové hry a účetnictví si povedu pěkně postaru, ručně! Nemíním si totiž udělat ve svém čerstvě vymalovaném obýváku bordel tím, že se po něm budu honit na virtuálních motorkách s nějakým nezdravě ambiciózním softwarem! (02.03.2011)

Splněná očekávání. Legacy navazuje na svého starého předchůdce ve všech ohledech a jde ještě dál. Spojuje výjimečně působivou hudbu, design a 3D prostředí v dynamický a rychle plynoucí film. Některé motivy mohou působit zbytečně (zen, iso, ....), ale jiné jsou naopak dovedeny k dokonalosti (design odrážející pokrok v počítačových hrách od prvního dílu a posedlost dokonalostí grafiky, sterilita počítačových simulací lidí i světů, obraz vs zvuk). Vloni byl Avatar působivý svými obrazy a živým světem, letos Tron exceluje svým počítačovým světem, v kterém se odráží současná móda/design (leštěné plochy většinou černé, kontrast s neony, v podstatě i hudba) i jeho vlastní sterilita/nefunkčnost/závislost na uživatelích. Stejně jako design a prostředí světa počítačů mě uchvátila i hudba a zvuky. Třeba scénu svlékání mladého Flynna bych si pustil mockrát už jen pro tu souhru podpatků krásných dam... V Tronovi je toho mnoho, ale stačí si vybrat a nechat se unášet zábavou do působivého finále... PS: jo třináctka, ta třináctka... Více zde. (22.12.2010)