Bohové smrti

Za časti 1 – 8. Pri tých výborných častiach ma napadol tento komentár: Odľahčené zábavné anime. Na prvý pohľad zaujme štýlovou bizarnou, naschvál nedokonalou do očí bijúcou vizuálnou stránkou, z ktorej by mal Tim Burton radosť. Po stránke robenia si zo svojich heroicky ladených postáv srandu a brať ich s nadhľadom je to na vysokej úrovni. Avšak nedotiahnuté ku skvostu ani po stránke humornej, ani po stránke heroickej. Ale keďže som videl viac častí tých len o málo nadpriemerných, platí tento: Štýlový vizuál poteší. Tvorcovia ponúkli sľubný vývoj deja, humor aj heroické súboje, no žiadnu z uvedených zložiek neopracovali tak, aby sa stala pilierom seriálu, nechali ich len nedotiahnuté. Soul Eater sa zaoberá hodnotnými témami, ako priateľstvo, zrada, cieľavedomosť alebo vytrvalosť, no svoje teenagareské postavy šetrí, ich povahy psychologicky nedemoluje, len ich zľahka provokuje a tak divákovi nedovolí sa do nich naplno ponoriť. Pre teenagera je však seriál viac než vhodný. Hľadanie vlastnej identity a riešenie vzťahov je väčšinou na prvom mieste, keď tvorcovia nútia postavy sa zamyslieť. -----------------------------------------------------------Komentár k ostatným epizódam: 10. – 80%: Vydarený súboj. Šikovne schovaná skutočnosť cez namyslenosť postavy. 11 - 80% - Kvalitnú drámu kazia len fillery alebo scény podobné fillerom a tradičné parodovanie hlavných hrdinov. 18. Konečne kvalitná epizóda. Stein a hlavní hrdinovia nabudení do boja spoľahlivo dvíhajú adrenalín. 19. Konečne boj s dôležitými zápornými hrdinami a verte, je sa na čo tešiť. 23. Kvalitné súboje postáv s energiou nadoraz. 24. Súboj najmocnejších, a predsa málo výrazný. 25. Postavy sa spamätávajú z prežitého, padne pár rozhodnutí a na scénu prídu aj nové posily. 26. Golem rules. 28. Shibusen prehádza do protiútoku. Starý známy samuraj z prvej epizódy s Blackstarom a Tsubaki je opäť na scéne v plnej paráde a postará a o nezabudnuteľný súboj. 31. Cronovej zrade chýba originalita. . 33. Teambuiding naplno. 34. Napínavá bitka so všetkým, čo k tomu patrí (súboje však nie sú veľmi vyhrotené) a cesta späť do minulosti. 35. Komár bodá tak ostro, až v Soulovi prebudé temnotu. Snáď sa už dostaneme hlbšie k postave Dr. Jekyll/ Mr. Hyde. 36. Konečne sa jasne nakreslili hrubé čiary a definovali 3 navzájom súperiace strany. 37. Postavy sa spamätávali z prežitého. Death the Kid k niečomu dospel, no veľmi nudným spôsobom. 38. Blackstar sa nedá odradiť a skúša svoje schopnosti. V dospelejšej verzii by to bol tak kultový hrdina, že by si jeho plagát dospelí bez hanby lepili na stenu. 39. Cronov pocit viny má dobrý, aj keď predvídateľný vývoj a na záver prichádza zvrat, ktorý sa práve teraz nedal čakať. I. 1,5,8,10,11,13,18 - 20, 22, 23,26 - 29, 33-36, 38,39,45,48 - 51 80%; I. 2 - 4, 7,12,14 - 16, 24,25,37,40 - 44, 46,51 60%; I. 6,21,30,31, 47 40%; 9;17;32 0%; (08.05.2017)

Soul Eater na první pohled upoutá oko divákovo především stylovým vzhledem, který zdařile kombinuje bizarní perspektivu (nepřirozené úhly, extrémní perspektiva), kresbu Tengen Toppa Gurren Lagann a (mnohdy roztomile) halloweensky pojaté prostředí Death City. Spatřit lze vlivy "skejťácké kultury", ale i Lynche a s trochou nadsázky i Tarkovského (prostředí Zóny, funkce BREW). V jednom díle se dokonce (byť lehce) zrcadlí Černobylská havárie. Volba stylu není úplně náhodná - není to pouhé "ať je to co nejvíc cool" - halloweenská stylizace koresponduje pěkně s často nevážným děním ve světě Smrťáků, "skejťáctví" s přebujelou (shounenovskou) sebedůvěrou a bezstarostností mnohých postav, které jsou, nepřekvapivě, též skvěle výtvarně vymyšleny. Celý tenhle sympatický slepenec se navíc nádherně pohybuje. Výtvarně se Soul Eater tedy povedl - zvukově a hudebně též - je to opravdová AV lahůdka mezi seriálovou tvorbou - lahůdka atmosférická, napínavá. Nadšení se ovšem přesto nekoná, protože i když se někde za polovinou série zdá, že zápletka je opravdu slušně zapletena, minimálně z tří vláken zuzlována, tak na konci - a bacha, bude to velmi lehký SPOILER - udělá se šmik, šmik, šmik a zápletení je šmytec. Temná minulost nebyla dost zajímavá, závěrečné filozofování dosti moudré, vítězství se dosáhlo silou dobrého srdce a správňáckého odhodlání a konec se přiblíží, jak říká Genryuusai, skutečně překotně a, jak říkám já, lehce se přitom překotne. KONEC SPOILERU. Své jistě nepřidá, že mnoho ze SoulEaterového dění lze popsat slovy Modelová Anime Situace, ba ještě spíše Shounenovská modelová situace (ale třebas i postava). Silné ***, ba skorem **** (váhal jsem). (13.04.2009)

První tři díly prokazují seriálu medvědí službu, protože extrémně uječená a infantilní groteska je něco úplně jiného, než čeho se dočkáme v dalších epizodách. Ale vizuální styl, dynamická kamera a nebývale kvalitní animace mě přesvědčily dívat se dál a dobře jsem udělal. Vtipy se totiž umírnily, rozjela se zápletka s pořádnými souboji a hlavně se začali vyvíjet hlavní hrdinové, jejich vztahy a schopnosti. Už dlouho se mi nestalo, že bych si nějaké postavy tak oblíbil a těšil se na jejich další akce, jako to dokázali Maka, Soul, Black Star, Tsubaki, Kid, sestry Thompsonovy a mnoho dalších, neméně zajímavých a zábavných. Možná jich bylo až příliš, protože pak dostávaly strašně málo prostoru. ;-( Proto i škoda dost unáhleného konce, ale celkově jsem nadšen. (13.05.2012)

Pekne graficky spracované, dobrý nápad s halloweenskym motívom upevňujúcim atmosféru Death City a boja s démonmi. Avšak príbeh mi prišiel v týchto časoch už neoriginálny a pôsobil na mňa ako kópia a mix mnohých iných anime, ktoré vyšli v minulosti. To bol hlavný dôvod, prečo som Soul Eaterovi neudelil viac bodov pri hodnotení. (31.01.2011)

Soul Eater řadím do skupinky mých nejoblíbenější anime a zároveň je to jedno z mých prvních "dospělejších" anime. Čím jen začít? První díly mě rozhodně zaujaly svým potrhlým humorem, smyslem pro detaily (které jsou takové pološílené) a akcí. První tří díly vlastně fungují jako takový úvod a poté teprve začíná hlavní děj. Ten se rozjíždí rychle, ale zároveň nikam přehnaně nespěchá. Všechno tu ubíhalo jak mělo, já se každým dílem bavil ať už byl vtipný nebo vážnější a vůbec se mi líbilo postupné prozkoumávání podivného světa Soul Eater, který zajímavě kombinuje reálný svět s tím svým vlastním. Za vyloženě skvělou a možná nejlepší část děje považuji díly, který se odehrávají ve sklepení Shibusenu. Přestože jich není moc, jsou dost temné, akční a dochází tu i některým vývojům postav. Na tuhle část vzpomínám už dlouho a z paměti mi jen tak nezmizí. Už jen to je dobrý důvod, proč se k tomuto anime vracet. Poté mi děj pořád přišel dobrý a i když se možná do konce objevilo pár dílů, které bych označil za méně zajímavé, rozhodně jich bylo pomálu a hlavní děj mě vlastně bavil pořád. Ještě musím říct, že mě vyloženě rozesmála část odehrávající se v Čechách. Jsem téměř poctěn, že tam si autoři snad nejvíce pohráli právě s onou kombinací reálného světa s tím svým pološíleným (je ironické, že hlavním záporákem je tu někdo, kdo rozšiřuje právě své šílenství). Závěr mi možná přišel trochu slabší a úplně v závěru maličko uspěchaný, ale aspoň si můžu některé věci domyslet. Nejvíce mě asi bavilo sledovat podivný vztah mezi Steinem a Medusou, (SPOILER!!!) postupný vývoj postavy Crony a její vztah k Mace a vlastně i pár dalších postav, které mě tu zaujaly a že jich nebylo zrovna málo (třeba Death the Kid, Shinigami, Death Scythe, Mifune, vlastně i Marie...). Nakonec bych tedy řekl, že Soul Eater je dobře vymyšlené jak v humorných (některé hlášky si rozhodně budu pamatovat) tak vážných. Hudba tu funguje jako skvělý doprovod a dost se mi tu líbily i všechny openingy a endingy (hlavně oba op a poslední en). Pokud tedy strávíte onu dávku šílenství, toto anime se vám nejspíše zalíbí! (13.11.2016)