Helen

Harmonie scénáře o vážných věcech a odpovídající filmařiny, která na cestě za osobitým výrazem nezapomíná na téma. Přitom nejde jen o obvyklou snahu, ale o vyspělé dovednosti v práci s vizuální stránkou, která spolu s hudbou vytváří souznějící rovinu k ne zcela tradičnímu vyprávění s neokázalými hereckými výkony. Film jako dělaný pro festivaly. 3-4* (25.10.2014)

Ťaživé, smutné a pocitovo zdrvujúce. Tak krásne precízne stvárnená a zahraná depresia vo filme sa vidí málokedy, ak vôbec (podotýkam, neviem kde sa v obsahu vzala zmienka o bipolárnej poruche, tá vyzerá úplne inak). Depresia je vôbec jedna z tých najhorších psychických chorôb, ktorej ťažké stavy (podobné ako u hlavnej hrdinky) končia často tým najhorším možným spôsobom. Pritom ju väčšina ľudí podceňuje a berie na ľahkú váhu, alebo len ako prechodnú vec, čo je však krutý omyl. Čo sa týka filmového spracovania, mohlo to byť troška dynamickejšie a tiež prípadne niektoré udalosti okolo hlavných postáv rozobrať dramaticky hlbšie. To je však len môj subjektívny pocit, film bol skvelý a Ashley Judd bola úžasná. 85/100 (08.03.2017)

Obživlá ilustrace k slovníkovému heslu "klinická deprese", spíš než originální životní příběh. Film je postaven na modelových situacích a modelovém chování postav, navíc Ashley Judd svou roli ždímá až otravně vlezlým způsobem, který svědčí o její snaze vyniknout, nikoli o sžití se s postavou. Poctivě zahrané emoce do filmu přináší až postava depresivní studentky, která se svou nemocnou učitelkou naváže vztah, založený na vzájemném pochopení dvou stejně postižených bytostí. Tam kde citová vyděračka Ashley Judd diváka brutálně atakuje hysterickým fňukáním a červenýma očima, vystačí si Lee Smithová se zdrženlivými gesty a plachými pohledy. (19.08.2010)

V mnoha filmech s lidmi s psychickými problémy jsem si na tyto postavy dokázal vytvořit mnohem větší vazbu. Tady dovedu ocenit špičkový výkon Ashley Judd, ale jinak na mě film působil odtažitě a příliš se mne jako diváka k sobě neupoutal. Nevím, zda to je způsobené mojí nelibostí vůči titulní hrdince, ale film mi neutíkal a tak nějak až na konec, jsem jej celou dobu viděl průměrně. (06.02.2016)

Síla nezávislých filmů je především v tom, že syrově nabídnou vážný příběh vážnou formou. Nedělaj si z toho legraci a popíšou to přesně tak, jak to skutečně je. Proto je Helen tak zajímavý a dobře hodnocený film. Dokáže zaujmout. Ještě aby ne, když vypráví o jedné ženě, u které se zničehonic objeví nemoc známá jako těžká deprese. A s tím jsem se ještě v žádném filmu nesetkal. Film pak ubíhá naprosto plynule. Ze začátku divák nic neví, pak ho to trkne a pak se veze spolu s Helenou. Jak to dopadne už je jenom na tom, jak moc nezávislý tvůrci ten film budou chtít udělat. Podle mě se s tím ale poprali hezky. Člověk alespoň o trochu pochopí něco, s čím se jen tak nesetká, i když...člověk nikdy neví. (24.11.2010)