Baader Meinhof Komplex

Jak to, že právě intelektuálově jsou tak často schopni propadat těm nejhorším formám kolektivního šílenství? Ho-ho-Ho-Či-Min... skandovalo se na německých univerzitách konce šedesátých let. Mládí se hněvali na imperialistickou Ameriku, na pokrytecký Západ, na upjaté mravy svých rodičů. Revoluční opojení květinových dětí však skončilo v následující dekádě vystřízlivěním a kocovinou, anebo jako v případě RAF zoufalým příklonem k násilí. O teroristických činech páchaných v Západním Německu rudými ratolestmi převážně buržoazních rodičů se u nás, myslím, málo píše a málo ví. Tento film mapuje osudy radikální levice s téměř dokumentaristickým puntičkářstvím. Nesoudí, spíš ukazuje. Jeho největší klad je však i největším záporem - jak postupně přibývá výbuchů, únosů a vražd, ztrácí se v proudech krve vedle dramatického náboje i to, co by mě jako diváka zajímalo nejvíce: totiž odpověď na otázku, jak vlastně vzniká revolucionář, co se asi děje v jeho hlavě, k jakému přerodu dochází na cestě od idealismu k politické vraždě. Nicméně i s touto výhradou se jedná o dobře natočený snímek se značnou vypovídací hodnotou. (21.04.2009)

Pohľad z opačnej strany, v Edelovom podaní však ani zďaleka nie jednostranný. Chvíľami s novo vznikajúcou frakciou súhlasíte, chvíľami ich nenávidíte a rovnako je to aj s demokratickým Nemeckom. Možno trochu viac priamočiaro ukecané, sem tam je nejaká tá štátna sviňa ukázaná ako štátna sviňa. Tieto momenty tak musí Edel vyvažovať antipatiami aj voči teroristom. Nevýhodou filmov, založených na skutočných udalostiach, ktoré ju musia dodržiavať čo najpresnejšie býva dramaturgia, pretože život nie je film a nemôžeme potom očakávať klasické dramatické momenty a zvraty. Nepríde na niektoré očakávané konfrontácie, pretože sa tak neudialo v reáli. Je umenie natočiť napriek tomu tak výživný a divácky atraktívny film, ako Baader Meinhof Komplex. Alebo žeby bol život najlepší scenárista? Komentár č. 3500 (17.02.2014)

Precizně udělanej film. Přestřelky a bitky si neberou servítky a hrozně se mi líbily ty teroristický akce. Hodně mi to připomínalo Mnichov s Ericem Banou. Ten masakr na olympiádě tam je dokonce i zmíněn. Skvělé jsou i prostřihy z dobových médií, které přibližují náladu doby a diváka vtahují do "aktuálního" dění. Herci jsou do jednoho perfektní. Bohužel ten soudní proces na konci mě už tolik neoslovil. A hlavně mne neoslovila ideologie RAF. Fandil jsem Bruno Ganzovi, aby je všechny pochytal. Například k mafiánům mám takovou jakousi úctu a respekt, kdyžto tyhlety teoristi ať už mají jakoukoli ideologii mě prostě serou. Vždycky plná huba keců vznešenejch cílů a stejně pak vražděj civilisty. (09.04.2009)

Hodně dobrej film, skvěle natočenej, vhodně zahranej, celkově dobře vypadající a především faktograficky dost přesný. Ovšem nemůžu si pomoct, v druhé polovině se snaží honit až moc zajíců a nefunguje to, scény se soudním procesem by si zasloužili mnohem více prostoru a do toho tvůrci vecpávají činy druhé a třetí generace těchle městskejch guerillantů.. A pak je mnoho událostí přísně zkratkovitých. Osobně bych raděj viděl filmy dva, než takto, ale i tak výborná věc, to ne že ne. (26.11.2016)

Čekala jsem politicky zaujatý film a dočkala jsem se neidealizovaného pohledu na Německo let sedmdesátých, kde ti levicově orientovaní v zájmu boje za lepší svět činí ostatním to, co sami nedokáží od jiných zkousnout, a ti pravicoví prosazují proti těm levicovým až lehce autoritářské postupy. A já? Fandila jsem těm druhým a ty první bych pod vlivem Johna Stuarta Milla prlsazujícího názor, že nemáme lidi chránit před nimi samými, nechala klidně zemřít na hladovku. Nicméně jeden menší problém bych s tímto filmem měla. Zkrácení by mu rozhodně neškodilo. (25.08.2011)