Veřejný nepřítel č. 1

Vincent Cassel mi vytesal do lebky díru majzlíkem, takovejhle hereckej koncert už jsem dlouho neviděl, Mesrine se na plátně doslova zhmotnil! Navíc jeho život by si nevymyslel ani ten nejbláznivější scénárista, takže i kdyby měl Veřejný nepřítel třeba deset částí, pořád by bylo na co koukat. Já jsem ale vděčnej i za tyhle dvě, které ač to všechno berou hopem, jsou naprosto famózní. Hlavně ta neidealizace hlavního hrdiny. A myslím, že nemá smysl (Stejně jako u Kill Billa, Krvavého pobřeží a zřejmě stále častěji) brát Veřejného nepřítele jako dva filmy, když tvoří jednotný celek a jedna část by bez druhé nefungovala! (30.06.2009)

Když jsem tu viděl taková vysoká hodnocení, říkal jsem si, že to bude zase nadhodnocené a já z toho budu zase zklamaný, jak se mi to už bohužel poslední dobou stává zvykem. Ovšem chyba lávky přátelé, tentokrát je 82% plně zasloužených. Nejenom parádní režií a scénářem tento snímek oplývá, ale i hereckými výkony, výtečně prokresleným příběhem či chytlavými dialogy. No prostě po dlouhé době zase paráda. (20.12.2008)

Brilantní zločinecká story, ozářená výborným Casselem jako neuvěřitelným Jacquesem Mesrinem. Charismatický, přímočarý, krutý - hodně silný charakter, tak nebezpečný jak nemá co ztratit. Styl vyprávění je sice skokovitý, ale díky tomu se toho za 100 minut stihne odehrát hrozně moc. Pořád se něco děje a navíc je to celé velmi poutavě natočené. Navíc tím tato pařížsko-kanadská kriminální krasojízda zdaleka ještě nekončí. 8,5/10. (11.12.2010)

Rozhodně nepovažují první díl za předehru před výtečným a završujícím epilogem. Už první díl je úžasný; od první do poslední minuty. ____ Překvapivé je zejména nasazení filmu. Vyprávění se u ničeho nezastavuje, nikdy se neohlíží zpět a neustále spěje kupředu, přitom u četných zkratek a elips nemáte pocit, že by vás režisér se střihačem o něco ochuzovali. Konflikt mezi krátkými scénami a ostrým střihem řeší film velice mazaně – nesourodé scény spojuje postava Vincenta Cassela (pohledem na něj se končí i začíná) a naopak „střih" provází i scény samotné, to když Vincent „bouchne“ a takříkajíc rozdělí scénu na před a potom. Důrazem na jednu postavu se blíží diptychon Veřejný nepřítel č. 1 De Palmovým opusům Zjizvená tvář a Carlitova cesta s podobně dominantní figurou, Al Pacinem, a vzdaluje kolektivním mafiánkám Scorseseho nebo Coppoly. Mimochodem, Vincent Cassel, vezmeme-li to z fyziognomického hlediska, je sexy proto, že má podlouhlý obličej, ale daleko od sebe posazené oči. (06.04.2009)

Francie vyrukovala takřka s tím nejlepším co v současnosti může ze svého filmového skladu nabídnout (snad jen Daniel Auteil chybí). "Jednička" je dynamická, stylová, syrová a ve své strohé zkratkovitosti naprosto strhující. Dvojka je sice také syrová, ale jinak až na úvodní eskapády je poklidnější, rozhodně více sevřenější, atmosférou většinu času všechny nervy do mrtě drásající, ale zároveň i popisnější (nikoli však doslovná). Dohromady jsou to dvě spojené nádoby tvořící jeden čtyřhodinový dokonalý celek, který se v mých očích stává novým referenčním standardem kvality pro poměřování zločineckých ság. ♫ Hodnocení OST: 5/5 (29.01.2009)