Grey Gardens

Drew Barrymore a Jessica Lange podaly opravdu dechberoucí výkony...upřímně něco tak silného jsem nečekala. Připadalo mi, že všichni, kteří se na tomto filmu podíleli do něj vložili něco ze sebe i Jeanne Tripplehorn jako Jacqueline K. Onassis, i když je ve filmu jenom chvilku...Doufám jen, že si tento snímek najde cestu k více lidem, protože je opravdu o co stát. (09.01.2010)

HBO natočila další malý, ale silný dramatický zážitek se skvělým obsazením. Začátek snímků byl utahaný a nudný, ale pak příběh nabral potřebné tempo. Film neuvěřitelně táhne skvělá Jessica Lange, která v roli matky byla skvělá. Neméně kvalitně zahrála Drew Barrymore, kterou jako herečku moc neuznávám, ale zde zahrála dobře. Připadalo mi že tahle role byla napsána přímo Drew na tělo. (29.11.2010)

Vcelku nanápadný televizní snímek z produkce HBO je ryzím důkazem toho, že i skromné filmy dokáží bohatě zasáhnout do diváckého podvědomí a zarýt se hluboko do paměti. U mě to tak alespoň zafungovalo. Grey Gardens je příběh dvou žen, které nemohly existovat bez sebe, i když se mnohdy hádaly a navzájem obviňovaly. Žily si svůj vlastní život ve zchátralém domě, kde jim dělaly společnost kočky a mýval, a byly zkrátka odříznuté od okolního světa. Dokud nepřišli bratři Mayslesovi a nenatočili o těchto dvou obdivuhodných ženách dokument. Film se odehrává paralelně v několika časových obdobích, ale právě to poslední je ze všech nejpoutavější. Obě hlavní představitelky - Lange a Barrymore - předvedly neuvěřitelně přesvědčivé výkony. Kostýmy, make-up, výprava, hudba, kamera - všechno bylo dokonalé a zcela odpovídající danému žánru. Zkrátka nádherný filmařský kousek, u něhož jsem v závěru (navzdory smutně laděnému průběhu děje) cítil nepředstavitelnou vlnu štěstí a radosti. (12.11.2011)

Výjimečný film. S patřičnou dávkou lehkosti, ironie, smutku i nepochopení servíruje tento skromně působící film jeden neznámý příběh na stříbrném podnosu. Úžasná hudba, výborné výkony v hlavních rolích, milý konec s trochu netradičními titulky, se špetkou vizuální hravosti v jemných barevných tónech. Hrdinky balancují mezi uměním a absolutním sociálním vyloučením. To vše je proloženo dokumentární dějovou linkou. Jenom škoda, že při té skromnosti nedokázal film vyvolat větší emoce. Trochu mi to připomnělo film Edith Piaf z roku 2007. *** Ve zkratce: Jedině nohama napřed. (24.05.2010)

Nejnudnější film pod sluncem - jak obecně životopisné filmy nesnáším, tak u tohoto jsem obzvlášť nechápal, proč vůbec vzniknul - koho zajímá život nějakých bláznivých ženských? - kdyby nebyly příbuzné Jackie, neštěkl by po nich pes - btw. za sebe nemám problém i napsat, koho zajímá nějaká Jackie? - tuhle posedlost slavnejma lidma odjakživa nechápu, je mi protivná, a je to jeden z hlavních zdrojů mé averze k životopisným snímkům, protože nestojím o to nahlížet někomu do soukromí a nezajímá mě osobní život lidí, které osobně neznám a nemám k nim žádný vztah. Grey Gardens mě navíc unavoval svým do očí bijícím nízkorozpočtovým lookem a nudným dějem, a k postavě matky jsem cítil strašnou averzi - nechápal jsem, proč ten barák nemohla prostě prodat, a proč ho nechala tak zpustnout, a vlastně ani proč zkazila život svojí dceři. Svým způsobem mě tam bavila jen ta retrospektivní linka, ve které byla Drew Barrymore neuvěřitelně oslňující a nádherná jak v žádné jiné roli z těch, ve kterých jsem ji kdy viděl. Jinak za mě dojem zcela promarněného času - tahle ušmudlaná televizní produkce by uspala i mrtvýho. (09.05.2017)