Sister
Režie:
Vít PancířScénář:
Vít PancířKamera:
Martin ČihákHrají:
Verica Nedeska, Jakub Zich, Perla Kotmelová, Ivana Stejskalová, Přemysl Bureš, Jáchym Topol, Filip Topol, Kristýna JohanesováVOD (1)
Obsahy(1)
Film na motivy románu Jáchyma Topola s hudbou Psích vojáků. Hlavní hrdina Potok pracuje v malém divadle jako výtvarník. Je mu kolem třicítky a jeho život se neubírá v podstatě žádným směrem. Svoje okolí i sám sebe pozoruje s opovržením. Jeho bezcílný život se změní teprve v momentě, kdy potká Černou. Zamilovaná dvojice uniká z města. Nevyhnutelně však znovu naráží na lidskou vypočítavost, mělkost a nevkus. Potok se propadá do dřívější skepse, která vede až k totálnímu rozpadu jejich vztahu. Černá ho opouští a zoufalý Potok pomalu dochází ke smířlivějšímu postoji ke světu, kde už ale není místo pro velkou lásku a temnou romantiku. Oproti stejnojmenné literární předloze Jáchyma Topola, která se odehrává během tří let po roce 1989, film časové určení opomíjí. Soustředí se na vnitřní konflikty hrdiny, které jsou nadčasové.
Vít Pancíř, experimentální filmař, animátor a tvůrce videoklipů kapely Psí vojáci, začal před pěti lety pracovat na scénáři k filmu Sestra podle románové předlohy Jáchyma Topola. Samotné natáčení trvalo rok a vznikalo podle přesného scénáře, který prozrazuje jasný tvůrčí záměr režiséra. Bratři Topolové měli k Pancířově práci důvěru díky předchozí spolupráci. Vít Pancíř se nechtěl pokoušet o přesnou rekonstrukci. Důležitější bylo zachovat ducha a celé vyznění románové Sestry, což předpokládalo vhled do Topolova myšlení a přitom vlastní autorský přístup filmaře. Nejen generační spřízněnost, ale jak říká Jáchym Topol i určité „zvichřené vnímání“ Víta Pancíře stojí za vznikem svébytného filmového díla, které přijímá jak autor předlohy, tak autor hudební složky Filip Topol. Vít Pancíř vybral z knihy jen básně a čtyři sny, které si navzájem vyprávějí Potokovi přátele (Potokův sen o Osvětimi, Sen o Bohlerovi a bezprizorních dětech, Žralokův sen o Cikánech a Potokův Vlčí sen). Exaltovanost textu vyvážil civilními obrazy, takže divák není zahlcen přemírou symbolů a odkazů. Zdůrazněním milostné zápletky a upozaděním dobového kontextu je filmová Sestra sdělná i pro ty diváky, kteří nepatří k „topolovské“ generaci. Ve stejném duchu byl i počet postav omezen v podstatě na ústřední dvojici, kterou ztvárnil Pancířův spolužák z VŠUP Jakub Zich a herečka Verica Nedeska, která na sebe výrazně upozornila ve filmu Ivo Trajkova Velká voda nebo Náhradní díly Damjana Kozoleho. (MFF Karlovy Vary)
(více)Videa (4)
Recenze (89)
Jak ohodnotit báseň? To snad ani nejde, spíš se rozhodnout mezi oslovila a nepochopeno. Zůstal jsem někde mezi... Pocity, které ve mě film vyvolaly, byly silné jako milovaní Psí vojáci a osobnost Filipa Topola (pohříchu neznám tvorbu jeho bratra Jáchyma, i když jsou vzájemně propojeni). Ano, jsem zaujatý, přimhuřuji obě oči a nechávám se lákat Poetikou. Za odvahu takovou věc natočit se klaním. Na DVD se vyskytuje dokument "film o filmu", který je jakýmsi volným navazováním atmosféry a nepůsobí ani trochu zbytečně (jako většina mluvících hlav a plácání se po zádech u jiných snímků). Právě naopak. ()
Sestra patří k nejlepším knihám, co jsem kdy četla. Moc podobností filmu s knihou bohužel nevidím. Pro mě naprosto chybí mystičnost, kterou je děj prodchnutý, syrovost, naléhavost. Ikdyž mám Filipa Topola ráda, jeho hlas ani způsob přednesu mi k tomu nesedí. Snaha asi byla, každý si knihu v hlavě promítá jinak. Alespoň hlavní představitel docela odpovídá. ()
Probuzení, spánek, uctívání a zamyšlení. Co z toho prožijete při sledování? Místnost - okno - blikající světlo - celý svět v zrcadle - ruka - čísla - mozaika. Procházím a vidím nebo jen vnímám. Tramvaj č. 20. Až dojdu tam kam musím snad poznám proč jsem tam šel. Každého koho potkám přijímám a cítím tak usilovně jako zarýýývání ostnatého drátu do nahého těla. Anděl, jak vypadá anděl?Anděl vypadá jak Alain Delon, když usedá do taxíku. Prosím vzbuďte mě co nejdříve, prosíííím. ---------- Jooo tak tento film opravdu musíte vidět. Proč????? Takový film dát do kin je opravdu odvaha a vstřebat ho snad ještě větší.A když uvidíte, že............ ()
Film jsem viděl v rámci doprovodné akce jihlavského dokumentárního festivalu "Živé kino". I když to bylo zadarmo, sedělo nás v hospodě, kde se to promítalo, asi sedm, zbytek (většina) šel na pivo. Trochu mě také zarazila úvodní hláška Marka Hovorky (ředitel festivalu), že skoro všichni Topola četli, ale málokdo ho dočetl do konce. Nepovažuju se za člověka bez rozhledu, Topola jsem nečetl a tenhle výrok mi přišel dost intoušskej stejně jako veřejná projekce pro sedm lidí. Ale k filmu. Napadají mě Sedmikrásky (trochu hyperbola). Ne kvůli nějaké podobnosti, ale kvůli tomu, když si vzpomenu, co o nich říkal můj učitel na film: "Něco takového nemá nikde obdoby." A vždycky když je něco jiné a svébytné, prostě originálnější než ostatní, tak je to něco, co má význam i kvalitu a stojí za pozornost. To je Sestra. Celý film na mě nějak zvláštně depresivně působil, i když jsem nestíhal vnímat to, co jsem potřeboval, protože toho tam je přehršel. A taky pokud někdo předkládá divákům něco jinak, je to nepředvídatelné a zpočátku je těžké se zorientovat. Není to film na jedno zhlédnutí. Je to film, velký film, ale také film, na který přijde při promítání sedm lidí... ()
Díky bohu, že čtení Sestry nemá s touhle statickou ilustrací vybraných pasáží nic společného. Mrtvý film, zatuchlý svými postupy, svou plytkostí, svým klouzáním po výjevech z knihy bez jakéhokoliv kontextu. Ukázka toho, jak neadaptovat postmoderní literaturu. PS: K pobavení ze zajímavostí: "Sám režisér přirovnává snímek s dvěma filmy Alaina Resnaise Loni v Marienbadu (1961) a Hirošima, má láska (1959)." Ha-ha-ha. ()
Galerie (9)
Photo © Artcam
Zajímavosti (7)
- Jedna z knih podpírajících na konci filmu zrcadlo, je předloha filmu – román "Sestra" Jáchyma Topola. (WernerDMZ)
- Bylo vytvořeno 11 kopií filmu. (hippyman)
- Narozdíl od stejnojmenné literární předlohy Jáchyma Topola, jež se odehrává během tří let po roce 1989, snímek přesné časové určení opomíjí. (hippyman)
Reklama