Jezero smrti

Ze zacatku jsem moc nechapal, co tu ma bejt tak vyjimecnyho, klasicka situace, par lidi v lese, tentokrat navic jen dva, takze jsem necekal ani zadny velky vyvrazdovani, ale nekdy po pulhodine zacne jizda, ktera skonci az s koncem filmu. Navic tu je naprosto perfektni zaporak, coz se opravdu jen tak nevidi, aby nekoho nahanela parta deti, i kdyz je fakt, ze tu je klasicka situace s sefem party a ostatnim se do toho moc nechce. Jenze krome tohohle se film muze pochlubit naprosto spickovou brutalitou, ktera navic vypada realisticky a je to proste masakr a pak pride paradni konec. A navic tu jsou i slusny herci. Neco takovyhleho by americani asi nenatocili. Ale na druhou stranu , ze bych se nejak bal, to se rict neda, nejakou mrazivou atmosferu to moc nema a napinavy to je jen misty, ale i tak jsem si to maximalne uzil. (23.01.2009)

|| Scenár: James Watkins | Hudba: David Julyan | Produkcia: Christian Colson, Richard Holmes | Distribúcia: Rollercoaster Films (UK), The Weinstein Company (US) | Rozpočet: ? $ | Tržby: 5,463,294 $ || Prečo odpad? Pretože to vyvoláva pocit úzkozsti a nespravodlivosti až neskutočne intenzívne, za čo by patrilo plné hodnotenie. Avšak tá ľahkosť a prirodzenosť, s ktorou to tento film zdeluje môže byť pre prípadného deckého diváka nevysvetlitelným príkladom pre podobné pokusy a ľuďský terror. A tieto veci sa nesmú ani podnecovať, nie to ešte podávať na takomto kvalitnom zlatom táci. Dôvod morálny, zážitok plnohodnotný. (26.02.2013)

Vždyť jsou to jen děti...Jen děti! Hodně drsný (explicitně i přeneseně) způsob, jak rozsvítit varovné majáky nad brutálním chováním současné mládeže. Pojmout takový film jako explotation horor byl skvělý nápad, člověk pak tu extrémní krutost nedorostlých trapitelů příjmá mnohem snáze, nežli z vypjatých civilních dramat typu Klass. Všechny očekávané hororové nezbytnosti (chcete-li klišé) pak vynahrazuje diskutabilní chování hlavní hrdinky a režisérova pevná ruka. (21.12.2008)

„Ešte môžete prestať.“ Nebudem to sem ani vypisovať, taký som znechutený, každopádne tucty spoilerov sa nachádzajú v mojej dole linkovanej recenzii. Dodám snáď len toľko, že si nepamätám, kedy som posledný raz videl film s takým nelogickým scenárom. Ani „zvyšok“ nie je „nič moc“: výprava pozostáva z jedného jazera a päťdesiatich stromov, gore vyložene na efekt (zvlášť smiešne sú komiksové zvuky, aké vydáva nôž, režúci človeka), poslednou scénou pred zrkadlom skutočne neviem, čo chcel kto povedať... no vrcholom je práve doslova a do písmena nelogický scenár. Snáď KAŽDÚ MINÚTU niektorá z postáv (kladných aj záporných) urobí niečo, čo nemá logiku a čo by za daných okolností nikto normálny v lese nerobil. Aj keď mám rád hixploitation, žiadny zázrak som pre istotu nečakal – ale až takýto malér tiež nie. Viac v mojej recenzii na Recenzie.org: http://recenzie.org/hixploitation/323-jazero-smrti-20- (02.07.2010)

Britská verze, obsahující v menší či větší míře spoustu populárních amerických klišé, a směs všech těch road psychotických hororových thrillerů. Aneb jeden z příkladů, jak se může ve svém volném čase bavit zhovadilá a zkažená mládež, zde v podobě bandy pubertálních hovad. Zvláště pokud jsou poblíž rozlehlé lesy a jeden pár, který se zkrátka ocitl ve špatný čas na špatném místě, netuše, že se jim zakrátko tato idylická dovolená promění v noční můru. Příběh o tom, jak krutě, zběsile a zvráceně se taková zábava může zvrhnout. Kelly Reilly, která byla ve výměnném studijním programu Erasmus pilnou studentkou, se u Jezera smrti stává zoufalou, prchající dívkou, schopnou pro záchranu svého života čehokoliv. Dynamická a efektivní podívaná, která s postupujícím dějem nabírá na intenzitě a místy občas lehce sklouzne k hranici nesmyslnosti. Závěr filmu mi připomínal Texaský masakr - rodina, která vytvoří poněkud špatný druhý dojem, po zjištění jistého nepříjemného faktu, jemuž bude muset hlavní hrdinka čelit. Při takových filmech mě vždy napadá ta stejná otázka a myšlenka. Pokud by člověk prožil něco tak šíleného, dokázala by se s tím jeho mysl vyrovnat? Byl by schopen se opět zařadit do běžného života? Nejspíš není ani možné, aby člověk něco takového prožil, a nezůstalo něco z toho v něm. Něco z těch šíleností a nemyslitelných hrůz se v něm usídlí, aniž by si to sám uvědomoval. Jiní jsou si toho možná, třeba jen z části, vědomi, a je to o to horší, že ví či tuší, že všechny ty myšlenky a události mají ve své hlavě a budou se rozpínat, dokud zcela nepohltí zbytek zdravého rozumu. (20.12.2009)