Kasaři

Kriminálky nejsou úplně můj šálek kávy. Přesto jsem byl příjemně potěšen tímto pro mě neznámým filmem. Sice v první polovině herci spíše jen strnule koukali a odříkavali text, ale zápletka mě vtáhla do děje, takže jsem až do konce s napětím očekával, jak vyšetřování dopadne. V mnoha rolích se objevují výborní herci, kteří ale neměli moc prostoru (či chuti) předvést něco ze svého umění. Jen postava kapitána (Rudolf Hrušínský) mě zaujala především tím, že téměř neustále buď jedla, nebo pila kávu. Závěr filmu a rozuzlení případu mě velice potěšilo, i když tedy indicie vedoucí k dopadení pachatele bych rozhodně dohromady neposkládal a divil jsem se, že vůbec někdo ano. Trochu mi přišlo, že tvůrci filmu nostalgicky vzpomínají na dobu předválečnou, ať již obsazením postav či některými replikami. (27.12.2012)

No tohle musíte brát s Véééélkým nadhledem. Komunistický manažer Kemr si nechá do sejfu zamknout nějaká lejstra pro politbyro a chudák esenbák Pivec shání kasaře jež by to otevřel aby soudruzi neměli průser. Píčovina to sice je ale naše herecká esa z toho udělala docela slušnou srandu. Nejvíc se mi líbil Fiala jako polepšený kasař nyní kostelník. (30.05.2010)

"Ten dědek mi dal. Já už pomalu nevěděl, jestli má esenbák lidem věřit nebo ne." Esenbák má lidem věřit, ale jestlipak mají lidi věřit esenbákovi. Pokud by to byl Pepíček alias kpt. Rybák nebo soudruh kpt. Šmok, tak těm bych věřil, protože byli neskutečně zábavní. Taky soudruzi ze Sipexu mě hodně bavili a vlastně i ti napravení zločinci. A nakonec to celý nepostrádalo logický vysvětlení, kterýho se mi při vyšetřování chvílemi nedostávalo. Takže za mě spokojenost hlavně s tím, že soudruzi funkcionáři nebyli typičtí klaďasové, což podle mě bylo tehdy poměrně odvážný tvrzení. (18.11.2021)

Kasaři mají nezanedbatelnou přednost ve strhujícím hereckém podání. Samotné filmové zpracování je mírně nešikovné, byť se snaží pohrávat si s lidskostí a podléháním pokušení. Reakce na hlavní zápletku se jeví být přemrštěnou a poctivě budovaná nálada napětí je znenadání ukončována jízlivým posměškem. Balancování filmu mezi žánrem dramatu a komedie se neobchází bez škobrtání a pádů a skutečnou lahůdkou nakonec zůstávají pouze přesvědčivé herecké výkony. Kriminalistické pátrání kompromituje všechny zúčastněné, jen skutečného pachatele většinou obchází obloukem. Hlavní postavou příběhu je laskavý zámečník Fiala (vynikající Ladislav Pešek), bývalý kasař Josef Procházka. Stopa společensky chvályhodného dobrého skutku poctivosti je zneužita a haněna prudérním společenským standardem. Naštěstí se mravní ctnost po pobytu v očistci brání ze všech sil i polozapomenutých schopností minulosti. Nejzoufalejší postavou je policejní poručík Josef Rybák (velmi dobrý Jan Pivec), iniciátor záslužného činu, jehož zneužitá ozvěna zanechává pocit znechucení a zrady. Věří, a přesto tápe. Nejsebevědomější postavou je vyšetřující kapitán Státní národní bezpečnosti Šmok (skvělý Rudolf Hrušínský). Věnuje pozornost maličkostem a s cynickou barvou v hlase si vychutnává svou převahu i přesvědčení. Ale kdo jiný může přijít záhadě na kloub? Nejbodřejší postavou je tovární mistr trezorové výroby Alois Boček (velmi dobrý Eduard Kohout), Fialův dávný kasařský parťák a bezstarostný veselý kumpán s neuvěřitelnými historkami pro své nevěřící učedníky. Nejnebezpečnější postavou je kasař Kosík (dobrý František Kreuzmann st.), bývalý Fialův všehoschopný společník. Výraznou postavou je také Fialův syn Karel (zajímavý Ivo Palec), elektrikář, natěšený na blížící se termín vlastního svatebního obřadu. Z dalších rolí: nespokojený místní náčelník SNB nadporučík Vejrych (zajímavý Josef Gruss), nevýrazný účetní státního podniku Sitex Háša (příjemný Josef Beyvl), hystericky rozezlený pokladník Sitexu Krumpera (zajímavý Josef Kemr), ostražitý ředitel továrny Sitex Prokeš (dobrý Martin Růžek), bývalý Fialův kumpán a na minulost rozezlený kostelník František Kilián (velmi zajímavý Eman Fiala), Karlova natěšená snoubenka Slávka Vokáčová (příjemná Jiřina Bohdalová), bojácně tichá sekretářka Sitexu Nováková (příjemná Ludmila Píchová), zmatený vrátný Sitexu Horák (dobrý Václav Trégl), či Slávčin rozverný otec (příjemný Ota Motyčka). Můžeme žehrat na nešikovnost tvůrce, ale nic to již nezmění. Herecké kreace zůstanou nezapomenuty, film nenadchne, ale i dnes potěší a zabaví. (10.11.2017)

Československé krimi, jež se zabývá pátráním po muži, jenž vykradl pokladnu podniku Sitex. Hlavní podezřelý je bývalý kasař Procházka/Fiala, jenž se však od jisté doby živí poctivě. Proto se L. Pešek v roli Fialy rozhodne obejít své bývalé kolegy kasaře a zjistit, který z nich mohl krádež vykonat. V tomto zajímavém díle se objevila vskutku elitní jména československého herectví, neboť jen v malých rolích Fialových kumpánů své umění předvedli E. Fiala, výřečný E. Kohout a vždy nepřehlédnutelný F. Kreuzmann. Národní poklad R. Hrušínský, v roli usměvavého kapitána Šmoka vyšetřujícího tento případ, pojal svou postavu velmi švejkovsky a dobrosrdečně, nakonec však pachatele nekompromisně a uvážlivě odhalil. Vyšetřování sekundoval J. Pivec (poručík Rybák), jenž neodmyslitelně též náleží k velkým hereckým postavám. Komickou roli potrhlého podnikového účetního s chutí ztvárnil J. Kemr obarvený na blond a svým energickým vystupováním snímek oživil, kromě něho se v rolích podnikového ředitele a dalšího účetního ukázali M. Růžek a J. Beyvl. Přestože příběh samotný má dobré nečekané zakončení a tolik slavných jmen v jednom snímku se nevidí často, hodnotím dílo pouze průměrně. Na konci 50.let vytvořil podprůměrný režisér P. Blumenfeld pro mě zatím své nejlepší dílo. (18.11.2014)