Ip Man

Hongkongská akční superstar a znalec řady bojových umění (a údajně fanda MMA;)) Donnie Yen v roli Mistra všech ajťáků, legendárního IP Mana! Mistr promine, ale byla to tragédie českého dabingu, co mě přimělo tropit si u tohoto nesporně silného snímku humor z jeho hrdiny, respektive z české (nebo spíš počeštěné) transkripce jeho jména. Kdyby vám vrtalo hlavou, o jakém "jung čchun" to tam pořád mluví, tak je to starý dobrý styl Wing Tsun (nebo Wing Chun), jen nějakou metodou, kterou nejsem schopný pochopit, foneticky transkribovaný do latinky (ve které text četli dabéři, že). Hlavní poznatek zní: nedělejte tu chybu, že byste se na Ip Mana dívali v televizi - budete mít tu čest s utrpením v podobě důsledného dabování každé věty všech scén (a že jich není málo), kde figuruje tlumočník z čínštiny do japonštiny... takže si všechno vyslechnete dvakrát, ehm... Navíc ač se "naši" činí jak chtějí, asijský styl mluvy je od českého na hony vzdálený. A samozřejmě nejen styl mluvy - měl jsem celkem problém se stavbou filmu a jeho výrazovými prostředky. Ono je to totiž v kostce vzato celé jedno velké klišé, v němž ale postavy reagují o hodně teatrálněji než by tomu bylo normálně. To je dáno hávem legendárnosti, do kterého je Mistr Ip po právu zahalen, a taky tím, že film se koncentruje převážně na období japonské okupace Číny, což je obdoba našeho srpna 1968, až na to, že ona japonská invaze byla daleko brutálnější. Tyhle všechny věci podbarvuje hudba Kenjiho Kawaie (znáte z Ghost In The Shell), která ale také plně respektuje legendárnost událostí, které zachycuje (a z nichž se drtivá většina nestala vůbec nebo se udála o dost jinak). Proto duely mistrů boje beze zbraní mají podkres jako monumentální bitevní scény, což mě dost rušilo. A to je problém, protože hlavní devizou filmu jsou (nečekaně;)) bojové scény, u nichž páchal choreografii taktéž téměř legendární Sammo Hung. Tedy ne že by se herci nesnažili, ale zkrátka a dobře je to už moc specificky asijský tyjátr plný mávání rukama a koulení očima. Přijde mi to strašlivě rozhárané a stylově neuspořádané (nepochybuju, že je to tak záměrně, a že je to jen můj dojem, který asijské publikum nesdílí), ale na druhou stranu díky hercům emoce skutečně pracují a souboje jsou opravdu vynikající. Jenom nechápu, proč při takovém materiálu musí všechno kazit občasným wire-fu. Všechno tohle mi ve výsledku dává možná trochu nespravedlivých 70% - ale věřte, že se na to znova nejspíš už nikdy dívat nebudu. (21.06.2014)

Není to úplně typický asijský bojový film - hrdina je konfrontován s konkrétní historickou epochou, jinými slovy jeho nepřítelem nejsou jen filmové postavy, ale i skutečné dějinné události, jímž musí čelit, a ani se nejedná o klasickou filmovou biografii - snímek není sledem faktů, ale spíše se jen opírá o některé důležité události, přičemž se mu podařilo naplnit jak žánrová očekávání (choreografie a nasnímání soubojů ad.), tak i složit poctu skutečnému Ip Manovi (ideologické zaměření nechme stranou). (05.07.2011)

Óda na akciu. Tak by sa dali pomenovať delikátne akčné scény, ktoré v tomto filme predviedli hlavní borci. Pri akcii tento film však zďaleka nekončí, ani nezačína. Príbeh je inšpirovaný skutočnosťou, takže sa dočkáme aj mozaiky dramatických a tragických scén, pri ktorých boli testosteróny na chvíľku zahnané do úzadia a do popredia sa dostal aj naozaj citlivý a senzitívny príbeh, ktorý zdôrazňoval potrebu rodiny, priateľstva a patriotizmu. Autori šikovne menia hlavnú myšlienku filmu, v polovici nastáva markantný zvrat (doposiaľ čisto zábavné ladenie filmu sa výrazne zdramatizovalo), ktorý autori vôbec nemuseli ustáť. Herecké výkony ale boli obrovskou podporou celého filmu a boli aspoň na takej vysokej úrovni ako tie bojové. Donnie Yen by si za oboje zaslúžil absolutórium. Aj týmto filmom tvorcovia dokázali, že film nemusí mať spravidla dve-tri hodiny, aby dokonale vykreslil životnú cestu človeka. Stačí vziať podstatu myšlienky a odkazu, a spojiť ju s duchom a osobnostnou aurou tej osoby. No a keď je v tom všetkom integrovaná akcia a súboje, ktoré si zaslúžia len superlatívne prívlastky, moje srdce plesá. 100%. (31.05.2009)

Pokud se Donnie Yen tváří drsně a trestá všechny, co někomu něco udělaj špatnýho, tak si neni šance vůbec na nic stěžovat, protože Donnie tam všechny masakruje neuvěřitelně hustě a jeho superrychlý ruční komba sem sledoval s otevřenou tlamou a podporovanej je ještě perfektní choreografií a dokonale vychytanou kamerou. Jenže jakmile se film věnuje něčemu, kde se musí Donnie byť jen pousmát, tak je po prdeli, hodnej taťka učitel na něj prostě nesedí a nikdy nebude a pokud se do toho ještě Wilson Yip snaží vyprávět drama o utlačování číňanů zlejma japonema, tak je konec se všema nadějeme, že to bude jeden z nej akčních filmů posledních let. Mimoto se nejedná ani o moc kvalitní drama, všechno je takový až moc prvoplánový, jednoduchý a nesmyslně poslepovaný, vlastně ani nechápu kde to vzalo takový hodnocení (92%), asi to ještě půjde hodně dolu (09.01.2009)

Donnie Yen ukazuje a dokazuje, že patří mezi současnou elitu, která se objevuje ve filmech s bojovou tématikou. Film není jen bezmyšlenkovitá rubacine, ale má i povedený příběh. Krásně všechno zapadá do sebe, perlou filmu jsou tak jak jsem očekávál bojové scény, u Donnie Yena vždy na špičkové úrovni, souboje byly prostě dechberoucí. Při sledování filmu jsem měl pocit, že už jsem něco lehce podobného viděl....malá podobnost se snímkem Fist of Legend tam je....Čína vs Japonsko, mladý mistr vs generál:) Sečteno a podtrženo, více takových filmů pls. Jeden z nejlepších filmů o bojovém umění. (31.03.2009)