Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Sára a její rodina se hrdě hlásí ke Svědkům Jehovovým. V místní komunitě chodí od domu k domu a káží o Soudném dni a o věčném spasení Jehovou vyvolených. Když se však Sára zamiluje do Teise, je postavena před nejtěžší volbu svého života. Teis nepatří ke Svědkům, jejich láska však díky tajným schůzkám nadále vzkvétá. Sára se zmítá mezi svým svědomím, vírou i vášní a je nucena rozhodnout se mezi svou láskou a rodinou, což jsou dva naprosto rozdílné světy. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (153)

Beastmaster4 

všechny recenze uživatele

Dánská režie se nám snaží uvědoměle ukázat lidské předsudky vůči jinému vyznání, odlišnému životu atd. Pěkná ukázka toho, jak jsou Jehovisté dementní a vlezlý a my je na druhou stranu nechceme pochopit. Vlastně ani nevím, k jaké straně se film přiklání. Znát postoj režiséra, mohla být tahle hádanka vyřešena. Takhle je to fifty fifty a asi to tak má být, jednoduše jen ukázat úskalí světa svědků Jehovových. To se povedlo, ale zajímá mě to úplně stejně, jako když mi nějaký to jejich jelito zabouchá na dveře. Stejnej nesmysl by se mohl natočit o každý organizaci a sektě. Norsko má ale potřebu světu ukázat situaci Jehovistů. Jako zarputilý ateista, pohrdající veškerou vírou a všemi náboženskými organizacemi jsem se snažil o nezaujatý postoj, ale tady je všechna snaha marná. Nuda k uzoufání, nesmyslný bláboly, nesympatičtí herci (až na Rosalinde Mynster - ta se opravdu snažila). Film je podle skutečného příběhu a mladým lidem v rodinách Jehovistů možná pomůže v jejich situacích a rozhodováních, pro ty ostatní je k ničemu. Pokud ale patříte mezi ty, kteří těmhle pošukům otvírají dveře rádi, a snad dokonce s nimi řešíte jejich apokalyptické vize a listujete v jejich kýčovitých knížečkách, pak se na film 100% podívejte. Pro vás dávám 100% a doufám, že vám film otevře oči. Pro ty, kteří jako já těmito lidmi víceméně pohrdají, bych doporučil pustit si úplně něco jiného. Hodnotím 15%, které patří pouze Rosalinde Mynsterové. ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Síla Oddělených světů spočívá jednak v tématu střetu náboženského pohledu na svět, který se řídí strnulými pravidly formovanými v dávné minulosti a nerespektuje měnící se společnost, s pocity dospívající dívky, která se musí vyrovnat s probouzející se sexualitou a s poznáním, že existuje i svět mimo její náboženskou komunitu, svět pestřejší, svobodnější a lákavější. Jenže ochutnat jeho plody znamená riskovat vyobcování z prostředí, které dosud tvořilo vaše zázemí, a ztratit přízeň nejbližších členů rodiny a přátel. Druhým plusem je obsazení hlavní role. Rosalinde Mynster je dostatečně tvárná a schopná herečka, aby jí člověk uvěřil jak polohu citově tápající pubescentky, tak i oddané dcery, která chce dostát závazkům k rodině. Navíc je i sympatická, takže divák stojí na její straně, aby v tom nevyhnutelném střetu utrpěla co nejmenší šrámy. Film zdůrazňuje známé kontroverzní body v učení Svědků Jehovových. Je ale nutné zdůraznit, že z hlediska svého působení na veřejnost byli vždycky nebezpečnější např. vyznavači taťky Moona se svou taktikou bombardování láskou a především desítky malých skrytě působících sekt, jako byl u nás případ stoupenců Imanuela Parsifala. Taktika náboru nových oveček, jaký Svědci Jehovovi praktikují, moc efektivní není. Na druhou stranu, jestli se něčím opravdu zásadním liší od stoupenců tradičních křesťanských církví, pak je to zápal svých příslušníků a odhodlání žít důsledně v souladu se svým přesvědčením. Celkový dojem: 75 %. Film by si možná zasloužil silnější závěr. ()

Reklama

dom156 

všechny recenze uživatele

Víra v něco (nemusí to být hned bůh, klidně osud, či jen nějaké to neurčité mystično) je v určitých momentech i prospěšná. Například při nemoci, válkách, neštěstí atd. Člověk má v těch těžkých chvílích potřebu se obrátit pro pomoc někam jinam než k druhému člověku a to já plně chápu. Snímek nám ukazuje, jak víra je nepraktická v osobním a každodenním životě. Zvlášť specifická víra, která tě v plno každodenních činnostech omezuje. Bohužel, já celému tomuto dílu nemohl přijít jak na chuť, tak skoro ani na jméno. Žádné pocity, krom pocitu rozhořčení z neustálých změn názorů hlavní postavy, ve mě celý průběh filmu nevyvolal. Také osoba hlavní aktérky mi přišla nesympatická až skoro arogantní. Spíše nedoporučuji, možná jen jako odstrašující případ pro někoho kdo by chtěl začít koketovat se sektami. ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Dlouho jsem na tenhle film čekal, až si na něj udělám čas. Vždyť koho by nezajímal život lidí, kteří jsou součástí sekty Svědků Jehovových. Sám se přiznám, že jsem s nima setkání měl. To jsem si to takhle štrádoval ulicí, šťastnej, že mám jednu ze zkoušek za sebou. Když se v tu ránu předemnou objevila ženská s postiženou holkou. Byl jsem u zvláštní školy, tak jsem si myslel, že chtěj podpořit. Přišli ke mně, chtěli mi povídat a já jim na to, že mi nic řikat nemusí, že je rád podpořím, a jelikož jsem měl dobrou náladu, dal jsem jim celou dvacetikorunu. Ženská ze mě byla nadšená, hrozně mi děkovala a tak mi za to dala nějaký brožury. S dobrým pocitem jsem se rozloučil a odešel. Otevřel brožuru a co neviděl. To, co bůh Jehova rozhodně vidět mohl. Nádherně malované obrázky o tom jak je Jehova jedinečný. Dokonce to byla solidní drasťárna. Obrázky obsahovaly mrtvý kytky, mrtvý zvířata i mrtvý lidi s tím, že bůh Jehova na světě zabíjí jen zlé kytky, zvířata a lidi...Tím pádem mezi námi zůstanou jen hodné kytky, hodná zvířata, hodní lidé a všichni se budeme mít rádi. To všechno tenhle film ukazuje. Je to ale solidní zloba, když si uvědomím, kolik jich na tom poli při ordování bylo a hlavně je průser, když si uvědomim jak velký rodinný vazby mezi sebou maj. Film skončil tak, jak musel. Na jednu stranu dobře na druhou špatně, i když špatně...jak se to vezme. Tenhle film mi hlavně ukázal, co jsem vědět chtěl. Omezování před okolním světem...snaha o vtáhnutí do světa, který nezná konce...Vlastně zná...až příjde sám Armageddon. Jehovosti...už aby Vás ten trapnej vesmírnej koráb odnesl třeba do prdele. Když se něco stane, tak se to stane. Chci vidět, jak Vás vaši vůdci ochrání. Pravda ale, že v Dánsku to asi žije víc jak tdy v Česku...ale to se můžu mýlit. Bůhví. Je to ale hnus, co na to víc říct. ()

Slartibarkfast 

všechny recenze uživatele

Hodně smutný pohled do jehovistické rodiny a vesměs i smýšlení celé komunity. Řada striktních pravidel a omezení, která si normální člověk do života dobrovolně vpustit nenechá ani za peníze. Názory o tom, že nepříjmeš cizí krev, vzdělání je zbytečné, jehovista nemůže žít s nejehovistou.. atd. ..jsou naprosto děsivé. Takhle nějak vypadá fanatismus a jelikož mám s těmito lidmi osobní zkušenost, sám to vnímám velmi citově. Rozhodně doporučuji zhlédnout, aby si člověk uvědomil, že náboženské extrémy jsou neslýchané zlo a že se denně děje na všech místech planety. Moc pěkný film a velmi poučné pokoukání. 75% ()

Galerie (15)

Zajímavosti (3)

  • Ačkoli je film fikcí, na řadě míst se opravdu podobá životu Tabity. Titulky v závěru snímku, které odkazují na Sářinu (Rosalinde Mynster) budoucnost, přesně reflektují Tablitin skutečný život. (Rokle)
  • V závěrečné scéně je dívka, která se na Sáru podívá a usměje, "skutečná Sára", podle které byl snímek z části natočen. Její pravé jméno je Tabita a režisér přiznává, že inspirací pro natočení filmu mu byl její článek z roku 2006, jenž si přečetl v dánských národních novinách. (Rokle)
  • Dánové tento film vyslali jako svého kandidáta na Oscara za rok 2009. Snímek se však nedostal pětice nominovaných. (Rokle)

Reklama

Reklama