Válka Bohů

Moc jsem si nesliboval, ale byl jsem nasycen. Tarsem Singh je génius, tam kde ostatní režiséři se svou vizuální představivostí končí, tam Singh teprve začíná. První polovina filmu je právě plná podobných výjevů, v té druhé se konečně něco začne dít i z hlediska akce. Ta je ale definitivně kulervoucí, jakmile se Titáni začnou rubat s Bohy začíná to pravé ořechové na co jsem celý film čekal. K hercům nemám žádných námitek. Těším se až se Henry Cavill jako Jor-El jr. nasouká do kombinézy s "S" na prsou. 60% (05.03.2012)

Vizuálně působivější a promyšlenější než 300 (díky Tarseme), ale ve výsledku bohužel ne o dost chytřejší. Ano, bavil jsem se a nedokázal odtrhnout oči od plátna, na kterém se propojovali obrazy bájí a slavných maleb s digitálním prostředím několikrát skoro nerozeznatelného od skutečnosti a kulis. A to pominu perfektní "starý trik" v podobě práce s ostrosti a rozmazaností obrazu. Symbolika a barvy jsou zde tak důležité, jako Theseus pro Día. Vlastní pohled na řecké báje a mýty mě přesto dokázal zaujmout na slabší 4* a i přes některé nelogické detaily (kdo dává vchod do svatyně půl metru za bránu?) nevzít dobrý pocit z kina. PS: detail z 300 s krví sledován, v Immortals ta krev tam je a Theseus naštěstí není absolutní nadčlověk, ale docela často i prohrává. PPS: přechody/střih mezi obrazy několikrát naprosto geniální. (10.12.2011)

Klíč k tomuhle filmu se jmenuje Caravaggio, z něhož film čerpá co do stylu i co do postav. Jednak se tu očividně pracuje s velmi vysokým kontrastem mezi světlem a tmou, pro něhož se vžil termín šerosvit. Ten dává scénám dynamiku i určitý vznešený patos. Film jde ale místy mnohem dál, poněvadž v některých scénách žene šerosvit do extrému a nechává je docela bez osvětlení, jak je zřejmé třeba na začátku v táboře Hyperiona, kam zavítá zrádce Lysander, nebo při závěrečném rozhovoru Hyperiona a Thésea před bitvou, jimž není vidět vůbec do obličeje. Když si to srovnáme s prvním Kmotrem, kde kameraman Gordon Willis zhruba v deseti procentech času zajistil, že nevidíme Brandonovi do očí, a to tím, že eliminoval boční/doplňkové světlo, které tyto tmavá místa okolo očí vykrývá, tak je zřejmé, že Válka Bohů, kde je obraz místy ponořen do tmy úplně, představuje oproti Kmotrovi ještě radikálnější a drzejší porušení pravidel. Což samozřejmě nelze než kvitovat. Opakem tohoto přístupu nacházíme v televizi, kde je téměř povinnou normou, že každá plocha, byť zcela nevýznamná kdesi v odlehlém rohu, je zasvícená. Na druhou stranu je třeba přiznat, že u Kmotra šlo o záměrnou snahu ponoukat diváky k tomu, aby přemýšleli, co se odehrává Brandonovi zrovna v hlavě, kdežto zde máme co do činění hodně s efektem. Válka Bohů ale nenavazuje na Caravaggia jenom stylem, ale i postavami, jelikož italský mistr byl znám jako člověk, který maloval prosté lidi své doby bez jakéhokoliv přikrašlování, jednou mu třeba jako předobraz k obrazu Smrt Panny Marie posloužila děvka, a v tomhle filmu máme víceméně totéž, poněvadž ty postavy, ať bozi, polobozi či lidé, jsou nedokonalé, chybující a můžeme říct i trochu zabedněné. Třeba takový Théseus (-spoiler-) neodvrátí smrt matky, luk mu seberou přímo před nosem, nezabrání ani vypuštění titánů, a nebýt bohů, tak ho zavalí šutry. Vrcholem je pak jeho hrdinský proslov před bojem, který je spíše k smíchu a má daleko od podobných projevů z Troji nebo Třístovky, ovšem všechno to je záměr, jelikož hlavní myšlenka filmu spočívá zjevně v tom, že skutečnost za velkými legendami často velmi zaostává. Aby to Tarsem Singh patřičně ukázal a zdůraznil, naložil s antickou mytologii stejně jako Caravaggio s Biblí – po svým a dosti svévolně, ale ve výsledku o to lépe. Natočil boží film o polo/bozích, kteří nebyli tak docela božští. (21.02.2012)

M. Rourke v slušnej úlohe záporáka a pochváliť treba vizuál - celkový look, ktorý pripomenie už legendárnu "300-ku". Krvou sa nešetrí, rúbe sa tu jedna radosť, ale chýbal mi hlbší rozbor, myšlienka, silnejšia väzba medzi postavami a realistickejšie podanie. Mnoho scén a kratších záberov nadchne, ale k filmu ako celku výhrady mám. Keď si spomeniem na Súboj Titanov z roku 1981..., to bola atmosféra. Jeho remake, pokračovanie i táto Vojna Bohov , to už sú dnešné plytké katovačky, ktoré sa začínajú podobať ako vajce vajcu Príbeh samotný je vedľajší a skôr tu ide o choreografiu a akčné scény, čo mne nestačí. Film na jedno pozretie. Ja radšej Braveheart...60%. (19.07.2012)

No Wau.. Všichni na film Nadávali, JÁ ho budu Chválit! Neskutečná Bomba! Filmy s Mytologickou tématikou Hlavně Řeckou si vychutnávám většinou Všechny.. a tohle dílo jde na VRCHOL!.. Jakmile se na scéně objevili Bohové Proti Titánům. Já nedýchal.. MASAKR.. Zpomalené záběry zkombinovat s nespočetným počtem utržených HLav.. KRÁSA! (27.05.2012)