Muži v říji

Tak tomuhle filmu jsem se velmi dlouho vyhýbal, abych si ho pak na odpočinek střelil mezi dvě náročný klubovky. A byl jsem velmi příjemně překvapen. Vlastně si nevzpomínám, kdy mě něco takhle překvapilo. Jedná se o komplexní obraz společnosti na velmi kvalitní úrovni. Muži v říji komentují společnost, ale ne vtíravě, vulgárně a prvoplánově (jako to udělal třeba Vorlův v Miliardář). Naopak zde můžeme vidět snahu o velmi inteligentní vhled. Postavy nejsou jenom hloupé karikatury. Sedláček vsadil na inteligenci diváka - není třeba všechno zjednodušovat, třeba divák pochopí. Díky tomu se ve filmu objevuje místy naprosto úžasný humor, který je sofistikovaný, jemný, rafinovaný a vedle toho se zde objevují emočně silné situace, které jsou neuvěřitelně lidské a vlastně i o něčem vypovídající. Sedláčkovi se podařilo obě dvě roviny syntetizovat a klišovitě řečeno "nastavit nám zrcadlo". Přemýšlel jsem, že dám pět, ale k dokonalosti něco chybí, některé momenty mi ve filmu úplně nesedly (možná, že kdybych film shlédnul znova, tak vše zapadne). Přesto si dovoluji ještě vyjádřit znechucení nad zdejším hodnocení, které je pro mě nepochopitelné. Myslím si, že se jedná o sofistikovaný film, ale zároveň i o film, který nemá jak koho urážet. Sleduji hodnocení a lidé, jejichž názoru si vážím, hodnotí kladně. Nezbývá mi než předpokládat, že nízká hodnocení jsou pouze symptomem české hlouposti a neschopnost ve filmu vidět dál než k srozumitelnosti příběhu.. (29.08.2010)

První polovina slabší, tenhle "buranský" (či jak to nazvat) humor mě moc nebere, druhá o poznání lepší- kéž by tak vypadal celý film. Každopádně jsem se přesvědčila o tom, že žít na venkově by mě asi nikdo nedonutil... a to přítel tvrdil, že je to ve skutečnosti ještě horší! :-)) P.S.: Mimochodem, zkazila jsem si iluze o Robertu Sedláčkovi, před i po projekci ve Varech se taky projevoval jako takovej buran... a navíc ještě rebel bez příčiny (většinou bych to brala jako lichotku, ale ne v tomhle případě), hrozná kombinace. Doufám, že jen neměl svůj den ;-) (12.07.2010)

Já už si skutečně přijdu trapně, když tady musím bránit pomalu každej českej film, co jsem viděl. Vážně. Uznávám, že první část byla celkem nudná, ale ta druhá? Ta byla plná jedné hlášky za druhou. Tolik hlášek jsem v českém filmu neviděl snad ani nepamatuju. Já jsem se bavil, ten film mi nepřišel kdovíjak velkej, ale objevilo se v něm tolik vtipu a známých herců, s čímž jsem se v českém filmu taktéž dost dlouho nesetkal, že ohodnotit tenhle film nižší známkou by byla asi taková chyba, jako poslat americký vojáky do centra Severní Korei. Muži v říji jsou pro mě lidový humor, na který se poslední dobou všeobecně kritizuje, a přitom za komančů byl nedílnou součástí každé komedie. (10.04.2011)

Tož, na dědině, né nepodobné téjto, bývám. Ludé sú všude stejní. Po čuni kvůli babě si dajů, o kraviny sa hádajů, dobrého starostu aj prachama nabúchaného podnikatelů majů. Blbé je, že je to takový ten další z řady pokusů o ten ‚venkovský folklóreček‘, který tentokrát překvapivě nedojede na postavy (byť některým pražákům ten postoj ‚seno a vidle‘ prostě neuvěříte), ale na strašlivě ospalé tempo bez ničeho a zbytečnou epizodnost, která vám nedovolí se ničeho pořádně chytit. Za 3 hvězdičky s krvácejícím srdcem, protože Sedláček ční nad typově podobnými kolegy o dvě hlavy, ale nemůžu si odpustit otázku, jak to kdysi ti Formani, Menzelové a Svěrákové dělali… (25.04.2010)

Neuvěřitelné se stalo skutkem. Zábavná satira i laskavá idyla se silnými postavami a se scénářem, při kterém se člověku nekroutí žaludek. Bez jakékoli přepjatosti, trapné estrádnosti dokázal Sedláček natočit inteligentní film, který se určitými aspekty hlásí k nové vlně (autenticita, slavnost jako prostor satirického vyjevení charakterů), určitými aspekty zůstává veskrze dobový, ale především všemi aspekty baví a trefuje se do obecnějších jevů. Škoda pár momentů, kdy Sedláček začal hledat humor i jinde než v nevzrušivém a nezáludně plynoucím životě malé vesnice. Jinak se mi ale jeho film líbí, navzdory tomu, že chytá spoustu ryb najednou. Záhadným způsobem funguje jako satira, lovestory i vesnická idyla. Spíše než sžíravou formanovskou kritiku věcí veřejných tu hledejme souvztažnost s laskavými taškařicemi Vančurovými či Chevallierovými. (20.07.2009)