Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Příběh mladého Žida Jackieho Rabinowitze. Proti židovským tradicím a proti vůli svého otce zpívá populární písně v pivnici. Jeho otci se to však nelíbí, o budoucnosti svého syna má zcela jinou představu. Odhodlaný mladík utíká z domu, aby mohl zahájit svou pěveckou kariéru pod pseudonymem Jack Robin. To ještě netuší, že toto rozhodnutí není úplně nejšťastnější. (Zbyisek)

(více)

Recenze (42)

KlárkaS 

všechny recenze uživatele

Moc často ve filmech neuvidíte Žida hrát černocha. Navíc, je potřeba vyvrátit mýtus 'němého filmu', který nikdy nexistoval, nějaká zvuková stopa se vždycky vyskytovala (ať už vypravěč, orchestr...). Ale Jazzový zpěvák je revoluční v tom, že je to první film, který začal používat synchonizovaný zvuk, přehrávaný živě z přístroje Vitaphone. ()

Wade Wright

všechny recenze uživatele

Zvuk nezvuk, ten film je fakt skvělej. Příběh sice banální, ale za to podán technikami, které se dokáží obhájit i v dnešní době a i v dnešní době dokáže film předat stejné pocity jako v roce 27. Herecké výkony naprosto parádní a moc by se mi líbil i nějaký remake třeba od Spike Jonzeho v hlavní roli se zpívajícím Joaquinem Phoenixem. Jó po tom bych mohl říct "you ain't heard nothing yet" ()

Reklama

Karlos80 

všechny recenze uživatele

6.10. 1927. Legendární to datum, kdy byla započata éra zvukového filmu (part-talkie).."Say, Ma, listen to this"..aneb první skutečná slova která zaznívají s filmovéhom plátna..Celkem jich tenkrát spočítali něco nad 250...Zároveň se jednalo o první natočený a zfilmovaný muzikál..Za přínos pro kinematografii za 2, samotný film nic moc....to Fabienne : Ano např. i u nás, sice až v roce 1930 to nebylo stoprocentní a úplný jak píšeš to asi nikde jidne ve světě... ()

MM11 

všechny recenze uživatele

Asi skutečně platí, že si historie nevybírá.... Proto musí dostat takhle nevýrazný snímek status historicky zásadního. Tak trochu zábavný, tak trochu melodramatický příběh o samostatně smýšlejícím synkovi, co nectí kořeny a běhá místo toho prosazovat tu "ďábelskou hudbu". Jmenuje se Al Jolson, což dneska asi opravdu nikomu nic neřekne. Nehledě na to, že býval výsadní hvězdou, na níž chodívali davy. Dávno pryč... Dnes divák nesleduje film díky jeho umu. Doufá, že se budu hovořit a hovořit. Jenže ono se to i s tou revoluční zvukovou stopou má všelijak. Jazzový zpěvák je ve většině němý a mluvené části provádí (až na vzácné výjimky) s hudebního základu. Že to byla bomba věřím (ostatně, své o tom ví i postavy z muzikálu Zpívání v dešti), že to dnes nestačí se obávám. Bez souvislostí film nemá šanci, je zkrátka průměrný. ()

Marze 

všechny recenze uživatele

Pustil jsem si na Youtube. Mladý kluk chce zpívat jazz, rodiče nechtějí a tak stále dokola až je to úmorné. Ale je to první černobílý zvukový film, v němž poté co umlkla hudba někdo promluvil. Z dvou technologických konceptů, které spolu v této době soupeřili - zvuk na desce (sound on disc) a zvuk na filmu (sound on film) jde o ten první. ()

Galerie (49)

Zajímavosti (17)

  • Film obsahuje vůbec první slova, která kdy zazněla z filmového plátna, bylo jich 250 a pronesl je zpěvák Al Jolson. (M.B)
  • Úplně první slova, která na plátně zazněla, byla Jolsonova: „Wait a minute, wait a minute, you ain't heard nothin' yet“ („Počkejte, počkejte, ještě jste nic neslyšeli“.) Diváci na newyorské premiéře byli ohromeni. Každé Jolsonovo pěvecké číslo odměnili potleskem. Když poté došlo k jediné delší mluvené pasáži filmu, ve které hlavní hrdina hovoří se svou matkou (Eugenie Besserer), publikum začalo skoro šílet. [Zdroj: extrastory.cz] (Duoscop)
  • Sam Warner, jeden z producentů filmu a jeden z majitelů studií Warner Brothers., byl přezdíván "otcem zvukového filmu". Zemřel 5. října 1927, pouhý den před uvedením filmu. (SeanBean)

Reklama

Reklama