Mandragora

Bráno ze zpětného pohledu je to v českém prostředí unikátní snímek, který těžko bude hledat srovnání. Námět i způsob natáčení uchoval v sobě těžko popsatelné devadesátá léta v ČR. Peníze, perverznost, dekadence, drogy, špína a zkaženost společnosti, která se poptávala po všem, co bylo zakázané a mohla si to snadno koupit na ulici nebo před Hlavním nádražím v Sherwoodu vysublimovala v Mandragoře. Hnusný postkomunistický hlavák a v něm odpad společnosti nabízející servis "slušným" tátům od rodin. To přetrvalo dodnes, jen je to trošku míň vidět a bahnhof se spravil. V parku svého času nebyl problém zahlédnout známé herce či politiky. Zanedbaný zfetovaný kluk na rychlovku...jo to (bylo) je jen pro fajnšmekry. Ve filmu se objevují i známé figurky pražské sexuální žumpy. Třeba Krysa, ta si u některých mých známých vydobyla kultovní status ;) . 78%. (16.07.2014)

Stydím se a omlouvám se, moc se omlouvám, ale do včerejšího dne jsem o tomto filmu neměla ani tušení. Klasicky nízké hodnocení filmu, který v našich končinách nemá obdoby a podle místních fajnšmekrů, nenašel moc pochopení ani u místních komentujících. Já si naopak hodlám tvrdit, že je to nejlepší - z českých filmů úplně nejlepší film o drogách a prostituci, který jsem kdy viděla. Dokonce je lepší, než My děti ze stanice ZOO. Kdybych nevěděla, že je to český film, nikdy bych tomu nevěřila, protože tak nepůsobí. Celých 130 Minut jsem seděla, jako přikovaná, vočadla jak zrcadla přes půl hlavy, ušadla napnutá půl metru od hlavy. Nečekaně silný, jak vizuální zážitek, který z toho filmu úplně tekl a já se nedokázala soustředit na nic jiného a po celou dobu jsem byla přilepená k obrazovce, tak má vážení a milí vypadat dobrý film, vtáhl a nepustil. Derpresivní atmosféra, omšelá zákoutí, předčasně vyspělí chlapci, s výrazem padlých andělů. Takhle má vypadat film o drogách a prostituci. Místní honorace, která tady Mandragoru kritizuje a vyzdvihuje např. Requiem za sen, ano máte recht, Requiem je opravdu oku lahodící a všichni jsou tam ti krásní milí mladí lidé s vizáží modelů, se kterými by jste se chtěli i kamarádit a i když tam týpkovi ufiknou ruku, tak pořád vypadá tak nějak neskutečně hezky. Tedy je to jinačí kafíčko, hnusné prostředí, chlapci, kteří opravdu vypadají,jako trosky je to surové, je to jadrné, takhle má prostě podle mě vypadat film s tímto tématem. Navíc nevím proč, místy mi to připomínalo takovou Nemocnici na kraji města ty staré silné díly. Jak dialogy, tak takovou tou komunistickou omšelou vizáží města. Pro mě je to naprosto dokonalý film s úžasně zvoleným hudebním podkladem. (11.01.2014)

Rváčův deník po česku, jen s tím rozdílem, že kvalitativně je Mandragora o dvě třídy níž. Z psychologického hlediska to funguje a náhled do podsvětí teploušovců a feťáků taktéž vyvolává patřičné zhnusení, nicméně všechny aspekty včetně herců, scénáře i režie působí dosti amatérsky a zejména mládenec Davídek Šveců. Hammerschmid složil však zajímavou kompozici, díky které film v některých pasážích z toho amatérismu vybočuje, avšak na lepší hodnocení to nestačí. 65% (16.05.2014)

„Kluci, zvedněte svoje prdele a běžte se osprchovat do koupelny. Máte tam ručníky a mýdlo. A ne abyste použili moje parfémy na ty vaše smradlavé kokoty!“ Klasická cesta nahoru. Prvotní odpor odezní při vidině „snadno“ vydělaných prachů. Ovšem opustit tenhle bludný svět pouličního života nebude lehké. Marek pláchnul z Přerova do Prahy, v anonymitě velkoměsta sledujeme jeho příběh ze života mladých prostitutů. Celovečerní debutant Wiktor Grodecki už pár dokumentů o dětské prostituci v Praze natočil, nechal se inspirovat pohledem několika kluků, kteří prostě vzali do ruky tužku a napsali své příběhy. Právě neherci tu mají prezentovat naivitu, nevinnost, nezkušenost… v 90. letech muselo jít o „důležitý“ film, protože drogy, protože AIDS, protože zblbnutí rychlým zbohatnutím. O dvě a půl dekády později, no, ocením hlavně tu atmosféru 90. let. (28.05.2023)

Kolik je ti? - Patnáct. - A co děláš? - Co si zaplatíš... Brutální výlet do devadesátek za pány ze dna jezera, k trochu jinému hotelu, než před kterým tenkrát šlapali Keanu s Riverem v Mém soukromém Idahu. Tenhle krutý film mě kdysi dost vyděsil - a to i přes řadu temně komických momentů, třeba kolem toho, jak se v Krysím doupěti mezi gulášovkou a bičíky točí kovbojky... (14.02.2018)