Mandragora

Nedávno som si pozrel poľský film "Sviňky". Výborným spôsobom ho zrežíroval Robert Gliňski. Je to ostrá psychologicko-sociálna dráma o teenagerovi, ktorý začal za peniaze ukájať homosexuálne chute bohatých Nemcov. Dal som tomu štyri hviezdičky a napísal komentár. Onedlho som dostal od jedného uživateľa typ na podobne orientovaný snímok - "Mandragora". Homosexualita sa mi hnusí. Je to odporná zvrátenosť. No Poliak Robert Gliňski dokázal túto tému spracovať do podoby dychberúcej drámy, zatiaľ čo jeho krajan Wiktor Grodecki natočil poloamatérsku homo nechutnosť. Jeho "Mandragora" je však tiež poriadne drsná a špinavá. *** (16.05.2017)

Zajímalo by mě, kde se dají sehnat prachy na natočení tak "nepěkného" filmu...ke konci už je to mírně rozvleklé, i když scény z natáčení pornofilmu jsou brilantní ("Ty budeš poučovat starýho filmaře?"), v samotném závěru na záchodcích už tvůrci moc tlačí na pilu...celkově solidní, i když podruhé to už asi nedám... (10.06.2004)

Po přečtení zdejších komentářů se už budu jedině opakovat, zdá se totiž, že film má jen dva proudy diváků. Ty, které naprosto dostal a ty, kteří řeší nedokonalou režii atd. a film posílají kamsi. Já se budu řadit k těm prvním. Mandragora je šokující, realistická, napínavá, syrová, má neuvěřitelnou atmosférou a já se nenudila ani minutu. A to že je vidět, že na film asi nebyl tak velký rozpočet je možná jedině dobře. Ono to totiž působí tak, jakože někdo vzal kameru a prostě to natočil tak jak to je = naprosto realisticky. (03.06.2012)

Polský líc Magnuska, Grodecki, svůj film myslel také nepochybně dobře a pokusil se poukázat na téma, kterému se ostatní vyhýbají. Oba spojuje touha natočit burcující film a neschopnost faktické realizace něčeho takového umocněná amatérismem olbřímých rozměrů. Oba se pokouší o devatero filmových řemesel a oba nejméně kazí scenáristiku. Grodecki se nesnažil ve svém filmu hrát, což bych mu přičetla ke cti. Na druhou stranu však dlužno dodat, že ani v běžně rozlehlém lese není tolik dřeva, jako se vyskytlo v Mandragoře. Takže o jednoho toporně deklamujícího maníka víc, nebo míň, to už výsledný dojem neovlivní. Musím tedy uznat, že ty prostoduché dialogy by zřejmě procítěně neodříkal ani špičkový herec, ten by ale určitě stejně nejpozději po prvním natáčecím dni s hrůzou utekl. Od sledování tohoto veledíla jsem měla chuť utéci i já. Moje vytrvalost byla odměněna hnedle dvakrát. Vynikající komickou sekvencí, která začíná komíháním kamery, protože i Grodeckimu bylo jasné, že Čáslavka omámenost prostě nezahraje, pokračuje plačtivým vzýváním Davida a končí veselou taškařicí ve sprše. Odměnou největší pro mne ovšem byly závěrečné titulky. Dokoukala jsem tento ryze amatérský snímek a teď budu žasnout nad tím, že do něj někdo dal peníze a nepožadoval je okamžitě zpět poté, co zhlédl finální sestřih. Grodecki má docela štěstí, že ani jeden z producentů není prudší letory, protože mu taky mohli rozbít hubu. (08.07.2023)

Bráno ze zpětného pohledu je to v českém prostředí unikátní snímek, který těžko bude hledat srovnání. Námět i způsob natáčení uchoval v sobě těžko popsatelné devadesátá léta v ČR. Peníze, perverznost, dekadence, drogy, špína a zkaženost společnosti, která se poptávala po všem, co bylo zakázané a mohla si to snadno koupit na ulici nebo před Hlavním nádražím v Sherwoodu vysublimovala v Mandragoře. Hnusný postkomunistický hlavák a v něm odpad společnosti nabízející servis "slušným" tátům od rodin. To přetrvalo dodnes, jen je to trošku míň vidět a bahnhof se spravil. V parku svého času nebyl problém zahlédnout známé herce či politiky. Zanedbaný zfetovaný kluk na rychlovku...jo to (bylo) je jen pro fajnšmekry. Ve filmu se objevují i známé figurky pražské sexuální žumpy. Třeba Krysa, ta si u některých mých známých vydobyla kultovní status ;) . 78%. (16.07.2014)