Kniha přežití

|| Scenár: Gary Whitta | Hudba: Atticus Ross | Produkcia: Joel Silver, Susan Downey, Andrew Kosove, Broderick Johnson, Denzel Washington | Distribúcia: Warner Bros. Pictures (US), Sony Pictures (international) | Štúdio: Alcon Entertainment, Silver Pictures | Rozpočet: 80 miliónov $ | Tržby: 157,091,718 $ || (06.04.2011)

Nestrhlo ma to predovšetkým kvôli na môj vkus obrovskému tlačeniu na náboženstvo a smršť wtf nápadov  tomu pravdupovediac tiež nepomohla, skôr naopak (prečo by mal akokoľvek šialený zloduch mať záujem o vlastnenie knihy, hoc aj Biblie?). Kniha prežitia sa síce môže pochváliť pôsobivou vizuálnou stránkou a výbornými akčnými scénami (o akčný film ale nejde), no to je asi tak všetko. Gary Oldman zahral v minulosti už oveľa lepšie, dĺžka je zbytočne nafúknutá a záverečné šokujúce zvraty sú blbé sú šokujúce len prvých pár sekúnd; hneď nato si uvedomíte, že sú proste len blbé (SPOILER hrdina bol celý čas slepý a Bibliu čítal slepeckým písmom, akým bola písaná a hoci sa táto jeho Biblia nakoniec predsa len dostane do rúk záporákovi, ten slepecké písmo samozrejme neovláda, ale hrdina nájde supermníchov, ktorým spamäti NADIKTUJE tisíce strán Biblie a spokojne zomrie, toto vymyslieť ozaj chcelo poriadnu dávku fantázie). (27.05.2011)

Umění se odlišuje od kýče tím, že v něm autor podstatu svého sdělení více či méně zakóduje a volba kódu pak umožňuje většinou různorodou interpretaci, kdežto kýč bývá nekódován a sdělení je na první pohled jasné. U Knihy přežití bratrů Hughesových to zprvu vypadá, že při modulaci příběhu tvůrci kód zjevně použili, postupem času je ovšem stále více jasné, že poselství jejich díla je dokonale průhledné, skoro až prostoduché. Zprvu tak nadějná postapokalyptická vize světa se pomalu měnila v katechismus pro náctileté, byť výtvarně velmi působivý. Málo platné, křesťanství má, jak to známe z historie, především naprosto dokonalý public relations... Podobné filmy: Cesta, Já, legenda, Ocelový meč (20.07.2010)

May there be a light... Za sebe bych řekl, že je hodnocení Knihy přežití zde na ČSFD jedním z nejnevěrohodnějších, a zasloužilo by si zvednout minimálně o patnáct procent. Je mi jasné, že většinu českých ateistů dokáže naštvat posledních dvacet minut filmu, ale jinak házení do odpadu nechápu. Ještěže naši slovenští bratři (kde je mimochodem na školách povinná náboženská nauka) alespoň trochu tahají rank směrem nahoru, a snímek tu nekončí v černých barvách. Ale k věci: na promakaném dílu bratrů Hughesových mi vlastně nejvíce vadily jen asi tři scény, při kterých jsem si plácal rukou na čelo. Jenže který akční trhák se dnes dokáže vyhnout úsměvně trapným okamžikům, kde si inteligence vzala dovolenou? Je tu sice pár dementních scének, ale ty na atmosféře neubírají. Jinak je totiž Kniha přežití velmi příjemnou post-apo oddychovkou s osvědčenými herci (Titus Pulo, motherfuckers!), až nečekaně výbornou hudbou, a hlavně je putování po boku Washingtona zatraceně candy. Šedo-hnědo-bílo-žluté scenérie - ač tvořené na PC - vypadají na plátně úchvatně. A prý žádné akční scény, ano? Asi jsem byl na jiném filmu, bylo jich zde tak akorát! Ostřelování domečku pak řadím mezi nejvíce sexy kamerové průlety historie. Ke konci stopáže jsem se dále rád nechal unést "vysvětlujícím a rádobyšokujícím koncem" - jen bych to celé utnul cca o pět minut dříve... Ale jak říkám: celkově je The Book of Eli zatím největším překvapením roku 2010. A na ústřední hudební motiv nezapomenu. (03.03.2010)

Béčková parafráze na "Cestu" Cormaca McCarthyho (tedy knihu, ne její filmovou adaptaci). Vše, co McCarthy vyjadřoval mezi řádky, je zde konstatováno s doslovnou jalovostí (od žánrové paralely s westernovými příběhy přes vytržení z letargie konzumní společnosti po motiv víry). Zatímco "Cesta" je ve svém přesahu obecná a nadčasová, zde se veškeré významy zplošťují na jednu konkrétní a především tradicionalistickou rovinu. Ačkoli se jedná o původní scénář, byl film příznačně propagován na Comic-Conu v San Diegu. Svým pojetím odpovídá americkým mainstreamovým komiksům, které také své publikum lákají na vycizelované obrázky a snaží se působit oduševněle skrze prvoplánové spoje s uznávanými díly západní kultury. Postapokalyptický svět je v "Knize života" jen kauzálně nepropojené leporelo, kde s každou stránkou scénáře vyskočí nějaký výjev a s další se zase ztrácí (stejně jako v "Terminator: Salvation"). Ale co na tom; ženy jsou tu krásné a nablýskaný styl pomáhá zakrýt fakt, že akční scény jsou koncipované s mizernou choreografií a za málo peněz. Škoda, že film není upřímný a sanží se působit jako něco víc; mohl to být dobrý přímočarý brak. Více v recenzi na Aktuálně.cz. (11.01.2010)