Režie:
Niels Arden OplevKamera:
Eric KressHudba:
Jacob GrothHrají:
Michael Nyqvist, Noomi Rapace, Lena Endre, Sven-Bertil Taube, Peter Haber, Peter Andersson, Marika Lagercrantz, Ingvar Hirdwall, Björn Granath, Ewa Fröling (více)Obsahy(2)
Před čtyřiceti lety zmizela Harriet Vangerová z rodinného setkání konaného na ostrově, který vlastnil a obýval mocný klan Vangerů. Přestože nebylo Harrietino tělo nikdy nalezeno, je její strýc přesvědčen, že šlo o vraždu, jejímž pachatelem je někdo z jeho rodiny. Rodiny, jejíž členové jsou mezi sebou sice spjati pevnými pouty, ale která je jinak zcela nefunkční. K vyšetření tohoto případu si proto najme investigativního novináře Mikaela Blomkvista (Michael Nyqvist), kterému pomáhá drsná potetovaná počítačová hackerka Lisbeth Salanderová (Noomi Rapace). Lisbeth Salanderová je mladá žena jako vystřižená z Tarantinových filmů, s tajemnou minulostí, za kterou se mstí a která z ní učinila skutečného outsidera. Je hackerkou světového formátu - s naprostou samozřejmostí se pohybuje ve virtuálním světe, kde je schopná získat jakoukoliv informaci, kterou chce. Kromě toho je neobyčejně inteligentní a má skvělou fotografickou paměť. Jakmile Blomkvist a Salanderová zasadí Harrietino zmizení do rámce četných podivných vražd, které se staly téměř před čtyřiceti lety, začíná se rozplétat temná a děsivá rodinná historie… (oficiální text distributora)
(více)Videa (4)
Recenze (1 154)
Od samého začátku temné každým coulem, s každou další scénou čím dál víc skličující a stejně se mnou ani jedna z finálních point a katarzí nehnula. Možná je to tím, že kolem Lisbeth je postaveno tolik emocionálních zdí, že jsem se na ni díval celou dobu z dálky a daleko víc mě tak bavil Mikael. Nebo zkrátka adaptace vynechala pár scén, které by mi zásadně pomohly, těžko říct. Jisté je jen to, že tahle vlna deprese provanula mimo mě, přestože si mě pátrací linka přikovala relativně spolehlivě. ()
Muži, kteří nenávidí ženy se liší od veškeré skandinávské produkce, kterou jsem viděl. Hollywoodská kamera, přesné herectví, napínavá hudba... Kdyby se ve filmu mluvilo anglicky, tak si snad myslím, že jde o americkou produkci. Z Noomi Rapace bude jednou velká hvězda, její přesvědčivá potetovaná hackerka, která si za svůj život prošla takovými věcmi, že drtivá většina jejich vrstevnic by skončila přinejmenším někde v místnosti s polstrovanými zdmi, nemá problém se získáním si publika na svou stranu a s Michaelem Nyqvistem tvoří vynikající filmový pár. Předlohu jsem nečetl, nejsem tedy obeznámen s nejrůznějšími dějovými odlišnostmi, ale i bez toho na mě film nepůsobil dojmem, jako bych byl o něco důležitého ochuzován. Teď jen sehnat zbylé dva díly a poté knžní předlohu. ()
Nejak jsem nezjistoval, o co tu jde, proste jsem mel chut na kvalitni kriminalku a tu jsem taky dostal. Uvod je sice lehce rozvleklej, ale kdyz clovek precka nakejch 15 minut, tak se to rozjede. Tohle se da oznacit za temnou detektivku, protoze hlavni hrdinove postupne zjistujou dalsi a dalsi stopy a dostavaj se k zaverecnymu odhaleni. A je fajn, ze film neni moc predvidatelnej a dalsi stopa vam dojde zhruba v momente, kdy dojde hrdinum. Krome kvalitniho a dobre napsanyho pribehu tu je taky skvela syrova kamera, takze to je ve vysledku skvele atmosfericka zalezitost, napinava az do konce. Co se tyce hercu, ty hrajou perfektne, jen ta Rapace je fakt dost hnusna. Ani mi neprislo, ze ma film pres dve hodiny a klidne bych si jeste chvily dal. Jasnejch 5*. ()
Neubráním se srovnání s Fincherovou verzí. Svět Millennia v přepisu Opleva je méně okázalejší, ale až překvapivě je natolik vynalézavý, že americké verzi mnohokrát nezbylo, než některé scény doslova ocitovat společně s typovým castingem (ať už záměrně nebo ne). V této verzi je poněkud logičtější provázání Blomkvista s případem Harriet, je zde prezentován mnohem přehledněji rodinný strom Vangerů, ale sám Blomkvist je méně charismatický a jeho vztah se ženou jako by ani neexistoval. Lisbeth Salander je mnohem více dospělejší, celkově zralejší a není to taková hračička. Této podobě Lisbeth více odpovídá její nový kurátor, který je v mnohém nechutnější a nebezpečnější. V Blomkvistově linii chybí roztomilý vztah s kočkou v chatce na ostrově Hedestad a Lisbeth nám nedopřeje příliš ze svého lesbického románku na jednu noc. Švédští Švédové zkrátka nejsou tak éteričtí jako ti Američtí, což se nejvíce podepisuje na postavě Martina (sic Stellan je Švéd). Zásadní změnou je vodítko k biblickým odkazům. Způsob, jakým dojde ke sblížení mezi Lisbeth a Blomkvistem je odlišný jen v delikátních detailech, což je příjemné. Nicméně setkání s rodinou Vangerů v nemocnici, které je u Finchera vymazlené, nahradilo suché makiavelistické blábolení. Švédský film je dále mnohem méně tolerantnější k nacizmu, chybí postava archivářky, nicméně klíčová katarze spojená s Lisbethinou minulostí je výrazně surovější a realističtější. Kontrastně pak australská kapitola je jak z jiného světa, stejně jako Lisbethino naloadovaní majetku v závěru poněkud méně zapadá do celého obrazu. A pointa? Ve švédském filmu, který se jmenuje Muži, kteří nenávidí ženy, je poslední záběr na zamilovaného muže (!), zatímco v americké se hlavní hrdinka nového věku potýká se zlomeným srdcem. Ehm. ()
Kvalitní kriminální thriller, který nabízí netradiční duo vyšetřovatelů: zneuctěného "zuřivého reportéra" a goth hackerku s narušeným vztahem k opačnému pohlaví. Napětí a tajemství. Ponurý, zapomenutý zločin z vylidněného severu, který stále čeká na své odhalení. Pro ně člověk snáze odpustí některé podstatné chybky a berličky: z počátku je to třeba všemocné hackerství Lisbeth. Nebo důvod, proč starý Vanger tak dlouho neiniciuje žádné vyšetřování. Atd., atd. Těch drobných prohřešků je celá řada. Řekl bych: "Sedm se slabším vrahem, ale zajímavějšími vyšetřovateli." Slabé ****. ()
Galerie (77)
Zajímavosti (24)
- V závěrečných titulcích je Lisbethin (Noomi Rapace) kamarád Plague (Tomas Köhler) zapsán jako "Plauge". (Cheeker)
- Lisbethinu (Noomi Rapace) matku hraje hereččina skutečná matka Nina Norén. (Hal_Moore)
- Vedú sa dohady, či vlastne Stieg Larsson napísal trilógiu "Milénium". Bol to novinár, ktorý sa živil písaním článkov a popiskov k fotkám. Jeho priatelia, skúsení autori, tvrdili, že písať romány nevedel. Pravdepodobné je, že Larsson vymyslel základ príbehu, ktorý potom do kníh spracovala jeho družka Eva Gabrielsson. V čase svojej smrti na infarkt mal Larsson v počítači rozpísaný štvrtý diel, na ktorého dopísanie si potom činila nárok práve Gabrielsson. (ČSFD)
Reklama