Tak dlouho tě miluji

Opäť po dlhšom čase silný zážitok. Nenápadný film s čudným názvom a jedinou známou tvárou, ktorou je Kristin Scott Thomas. Herečka s kultivovaným, úsporným prejavom a tvárou, ktorou dokáže vyjadriť aj najmenšie hnutia mysli. A práve Kristin Scott Thomas je tou, ktorá "urobila" tento film. Nielen tým, že je v ňom hlavnou postavou a prirodzene sa okolo nej všetko točí, ale aj tým, že nasadila latku tak vysoko, že ostatní sa museli veľmi snažiť, aby nevyzerali ako sparringpartneri. Film je citlivo urobený, nič tam nezaškrípe, hudbu divák ani nevníma, pretože zapadla na svoje miesto a tak jediný problém, ktorý mám s týmto filmom, je neuveriteľná výška trestu za čin spáchaný v daných podmienkach. (11.02.2011)

Kristin Scott Thomas na své cestě zpět k žití. Po první echt ponuré půlhodince (podporované minimalistickým, parádním soundtrackem), přecijen začne probleskávat chvílemi naděje, ale neustálý deprimovaný výraz hlavní hrdinky drží atmosféru spolehlivě ve vodách značně neveselých. Jediný problém mám trochu se závěrem (ano čekal jsem přecijen něco záludnějšího, než to co se přímo nabízí), ale film na tom nestojí. Přidám se k většině a musím vyzdvihnout takřka dokonalý projev Kristin, která se opravdu vyznamenala. (01.05.2010)

Nikomu nic nevysvětlovala, před nikým se neobhajovala a mlčky přijala patnáctiletý trest. Nyní je Julietta propuštěná zpět na svobodu. Zestárla, ale bolest v ní nepolevila. Il y a longtemps que je t'aime je francouzské civilní drama se všemi klady i zápory, které si lze v daném žánru jen představit. Inteligentní psychologická story jde místy na dřeň, i když netlačí samoúčelně na pilu, nechává jednotlivé scény dohrát a nechává diváka v nejistotě. Jindy ale, přiznejme si, selhává v přímém souboji s divákovými otázkami (možný SPOILER: Soudní znalci se nepídili po jejím motivu? U chlapce nebyla nařízená soudní pitva? Nikdo jiný o jeho zdravotním stavu nevěděl – otec, pediatr?). Pozitiva ale jednoznačně převládají, hutnou atmosféru a výborně napsané dialogy navíc ještě podporují herecké výkony, ten oduševnělý Kristin Scott Thomas a velmi soustředěný Elsy Zylberstein zvlášť!! (23.07.2012)

Naozaj senzitívny a emotívny film, aj keď spočiatku sa javil dosť chladne. Po celý čas si človek snaží držať od hlavnej postavy Juliette odstup, pretože snáď nikto nedokáže pochopiť ako môže matka nad vlastným dieťaťom vyrieknuť ortieľ smrti. Ale je to tak ako sa často deje aj všade okolo nás: Každý súdi naše rozhodnutia, ale nikto sa nepýta aké boli príčiny. A napokon je všetko tak ako povedala Juliette "Najväčším väzením je aj tak smrť vlastného dieťaťa." Film mal ale naozaj úžasnú gradáciu deju, aj keď miestami trochu zdĺhavú - hoci na druhú stranu, neviem ktoré z časti deju by som odstránil. Ale naozaj veľmi hodnotný film, ktorý zanechá na človeka určite dojem. A k tomu ešte tá nádherná hudba, ktorá ešte viac násobí tú jemnú melanchóliu tiahnúcu sa celým príbehom. (21.01.2014)

Přběh, který v člověku něco zanechá, ale nijak zvlášt neohromí. V tomhle filmu mi Kristin Scott Thomas připadala, jakoby využila trápení, které ji v dětství dostihlo, jakoby vzala všechnu tu bolest a vložila ji do své role zde. Možná to zní zvláštně, ale ty její utrápené oči byly neskutečně přesvědčivé, byly pravé. Dlouho jsem nebyla nějakým výkonem takhle fascinována. Přestože její postava vyzněla jako nesympatická a chladná ženská, celý film stál na ní a Kristin to opravdu zvládla. Jenže z nějakého důvodu to na mě emočně úplně nezapůsobilo. Ano, bylo zajímavé pozorovat, jak se Juliette snaží adaptovat do běžného života, sblížit se se sestrou a její rodinou, najít si přátele.. o to především ve filmu hlavně šlo, ale divák si i tak musí pokládat otázky jako "Co udělala? Proč ho zabila, jak?" Celou dobu tam visel ten pomyslný Damoklův meč. To bylo vlastně to jediné, co mě drželo napjatou až do konce a co mě skutečně zajímalo. Silné 3*. (25.06.2013)