Agnus dei

Film nám popisuje málo známu kapitolu z konca 2. svetovej vojny, a bol zrekonštruovaný podľa zápiskov v denníku francúzskej lekárky Madeleine Pauliacovej. Táto lekárka od apríla 1945 pôsobila na oslobodenom území v Poľsku a Sovietskom zväze ako dobrovoľníčka Francúzskeho červeného kríža. V decembri 1945 vojaci Červenej armády znásilnili 15 rehoľných sestier a zabili ich, zostávajúcich 10 bolo opakovane znásilňované, niektoré 40x až 50x a päť z nich otehotnelo. Táto lekárka im pomáhala v naprostom utajení pri pôrodoch. Na Poľsku si počas vojny vybili zlosť Nemci, Rusi ale aj Francúzi, smutné na tom bolo to, že sa to týkalo aj mníšok. Takéto veci si treba pripomínať. Týchto vojakov oslabovala túžba po pomste, vo vojne prišli o priateľov, manželky, deti a po Nemcoch im ostali v ich vlasti iba spálené dediny a množstvo hromadných hrobov. Faktom bolo aj to, že útoky na civilistov sa rozmohli ďaleko skôr ešte pred príchodom Červenej armády do Poľska a Nemecka. Samozrejme aj nacisti znásilňovali ženy na dobytých územiach, včetne Rusiek a umiestňovali zajaté ženy do nevestincov. Ale vojaci Červenej armády na obsadenom území sa mnohokrát chovali ako nepríčetní a ich obeťami sa stávali ženy každého veku, ktoré boli často hromadne znásilňované a potom aj zavraždené. Po vojne sa to zamlčovalo, len v samotnom Berlíne spojenci znásilnili okolo 100 tisíc žien a na celom území Nemecka okolo 2 miliónov.Skutočný rozsah znásilňovania sa tak skoro nedozvieme, nakoľko archívy sovietskych vojenských tribunálov, sú stále neprístupné.Ruský parlament nedávno schválil zákon, podľa ktorého hrozí pokuta a 5 rokov väzenia každému, kto by hanobil povesť Ruska za 2. svetovej vojny. (10.04.2017)

Ačkoliv takové prcání jeptišek musí být pěkný opruz, asi něco jako těch sedmdesát nemotorných panen, kvůli nimž se muslimáčtí milovníci tak rádi rozprskávaj na veřejných prostranstvích, „hrdinní osvoboditelé“ naložení v samohonce suchými benediktýnskými betmeny s bobry po pupek rozhodně nepohrdnou a s gustem vykropí klauzuru celému Godhemu. Půlka dormitáře pak poskvrněně počne pravoslavné Ježíše a abatyše má syfla. Docela škoda, že film začíná až po tom slavném prznění, kdy už maj holky alergii na svíčky a na kolech zpátky sedla, mohla to být pětková záležitost. Takto jde jen o vcelku solidně atmosférické, místy hypnotické (zív) rozpaky vypláchlých nevěstek Kristových, co tomu řekne Fousatej strejc, až jim jednoho dne při vstupu do stratosféry udělá svatý Petr prohlídku tělesných dutin a zjistí, že jim bez odporu narve dva nenechavé prsty až k děložnímu čípku. (06.01.2017)

Spoilery! Velmi pozitivně oceňuji myšlenku filmu a taky to, co byla mladá stážistka ochotná riskovat pro pomoc několika sestrám, neboť se zde prý vychází ze skutečné události. Nezbavím se ovšem přesvědčení, že se to dalo naservírovat divákům mnohem příjemnějším způsobem. Velmi záhy se prokeclo, že benediktínky nechodil v noci navštěvovat na lože Duch Svatý, nýbrž nadržení ruští vojáci. A mnohdy jim dokonce zanechali v těle nějakou tu památku na večerní jednostranné radovánky. Dost dobře nechápu, jak pro někoho může být sexuální zážitek uspokojující, když se odehrává bez výrazného zapojení toho druhého, ba dokonce proti jeho vůli. Proti gustu ovšem žádný dišputát. Klášter se velmi rychle proměnil v porodnici a divák celou stopáž sledoval, kterak rodí jeptišky, což mě asi po druhém porodu jaksi přestalo bavit. Čekal jsem něco trošku jiného. Očekával jsem přehlídku hrůzností, hnusu a nekonečného prznění nebohých jeptišek. To vše se odehrálo dávno před dějem tohoto snímku. Divák byl vhozen do děje až posléze, aby sledoval pouze následky, což nebylo ani zdaleka tak zajímavé, intenzivní a poutavé, jak to býti mohlo. Značné zklamání. (25.04.2017)

Stará známa vec, že Rusi sa pri oslobodzovaní správali horšie ako Nemci na ústupe. A taký ruský mužik v kláštore musel byť pre mníšky hotová pohroma... Spočiatku ma dej moc neoslovil, naviac celý film sa tiahne pomalším tempom, avšak asi tak od polovice a hlavne k záveru sa mi začalo pozdávať, kam sa začal príbeh uberať a ako sa nakoniec uzavrel, takže som bol spokojný ako po obsahovej tak aj po pocitovej stránke. A hlavne snímok disponuje peknou kamerou (páčil sa mi aj farebný filter) ako aj slušnou atmosférou. Príjemné prekvapenie. 75/100 (13.10.2016)

Keď k nám konečne prišlo udatné vojsko opitých saldatov, ktorým sa akoby zázrakom v sovietskej armáde podarilo prežiť a zozadu ich neodstrelil vlastný dôstojník za to, že urobili krok späť, ako fúzatý psychopat Stalin vo svojom výnose prikázal, začali Európu "oslobodzovať". A oslobodzovali ju veru statočne. Len v Berlíne za prvý týždeň v sovietskej zóne hlásili cca 2 milióny znásilnených žien. Či starenka, či mníška, prefajčenému vodkárovi to jedno. To nebol žiadny Puškin či Dostojevskij, to bol proste rabovač a násilník, že aj u nás stará generácia spomínala, že Nemci boli 100 krát slušnejší než páchnucí boľševici z východu. Každopádne film sa s tak silnou témou nepopasoval dostatočne. Mal na viac, tá emócia, ktorá z toho šla a tie osudy novorodencov, to malo byť určite predstavené silnejším spôsobom, rovnako tak znásilnenia a poroba, potupa od tých vulgárnych alkoholikov. Najsilnejšia tu tak nakoniec bola záverečná skvelá hudba On the Nature of Daylight od Maxa Richtera, ktorá sa už objavila v niekoľkých filmoch vrátane Prekliateho ostrova či Disconnect. (31.10.2022)