Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Prosinec 1945, ženský benediktinský klášter v Polsku. Jedna z řeholnic hledá pomoc u lékařů z francouzské mise Červeného kříže. Mladá stážistka Mathilde Beaulieu se rozhodne porušit pravidla a začne benediktinky pravidelně navštěvovat. Záhy zjistí, že mnoho sester je po opakovaném znásilnění ruskými vojáky těhotných, jiné mají příznaky pohlavních chorob. Konvent je tak postaven do těžké situace: má přijmout odpovědnost mateřství nebo opustit děti zrozené z hříchu? (Film Europe)

(více)

Videa (3)

Trailer 1

Recenze (80)

Flego 

všechny recenze uživatele

Snímok sa nemilosrdne pustil do morálnych dilem, na jednej strane do potužených sovietskych osloboditeľov potužených vodkou a ich znásilňovanie v benediktínskom kláčtore, na strane druhej slepá viera v Boha a prísne regule matky predstavenej... Treba uznať, že všetky scény sú natočené kultivovane, mnohé veci sú naznačené, len spomenuté, nebolo nutné ich zobraziť. Ak k tomu pridám neutešené studené prostredie a minimalistická hudba, vznikol zaujímavý hĺbavý film pre náročnejšieho diváka. ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Píše se rok 1945, válka skončila a násilí je na ústupu, na polském venkově už dávno není slyšet dunění děl, jenže válečné šrámy jsou dosud živé. Francouzská mise, která provozuje polní nemocnici, má stále co na práci a v nedalekém klášteře sklízí jeho osazenstvo neblahé následky loňského léta, kdy touto oblastí prošla fronta. Vojáci dvou armád v poloze vleže vyděšeným řeholnicím následně vysvětlili, že přenosem genů na své potomky lze zajistit nesmrtelnost lidského života a že je to vlastně mnohem jednodušší a rychlejší než se starat o spásu a nesmrtelnost své duše. Těhotenství a porod bohužel nejsou v ženském klášteře jevy žádoucí a představená kláštera se právem obává v konzervativním prostředí katolické společnosti ztráty tváře a zostuzení. Najednou je v situaci, kdy čelí naprostému rozvratu instituce, kterou budovala a hájila, jakož i rozvratu hodnot, které prosazovala a zastávala. Na druhé straně zdi je mladičká francouzská ošetřovatelka nečekaně postavena před dosud největší profesní a morální úkol své krátké kariéry. Agnus dei je palčivé drama o svědomí, zodpovědnosti a střetu náboženských tradic s nástrahami, které přináší život. Drama výborně obsazené i zahrané, které si zaslouží diváckou pozornost. O nadějné Lou de Laage doufám ještě uslyšíme, při troše štěstí může jít o novou stálici francouzského filmu a tahle půvabná dívka může zaujmout pozici, kterou dnes má Léa Seydoux. Celkový dojem: 90 %. ()

Reklama

Volodimir2 

všechny recenze uživatele

Film nám popisuje málo známu kapitolu z konca 2. svetovej vojny, a bol zrekonštruovaný podľa zápiskov v denníku francúzskej lekárky Madeleine Pauliacovej. Táto lekárka od apríla 1945 pôsobila na oslobodenom území v Poľsku a Sovietskom zväze ako dobrovoľníčka Francúzskeho červeného kríža. V decembri 1945 vojaci Červenej armády znásilnili 15 rehoľných sestier a zabili ich, zostávajúcich 10 bolo opakovane znásilňované, niektoré 40x až 50x a päť z nich otehotnelo. Táto lekárka im pomáhala v naprostom utajení pri pôrodoch. Na Poľsku si počas vojny vybili zlosť Nemci, Rusi ale aj Francúzi, smutné na tom bolo to, že sa to týkalo aj mníšok. Takéto veci si treba pripomínať. Týchto vojakov oslabovala túžba po pomste, vo vojne prišli o priateľov, manželky, deti a po Nemcoch im ostali v ich vlasti iba spálené dediny a množstvo hromadných hrobov. Faktom bolo aj to, že útoky na civilistov sa rozmohli ďaleko skôr ešte pred príchodom Červenej armády do Poľska a Nemecka. Samozrejme aj nacisti znásilňovali ženy na dobytých územiach, včetne Rusiek a umiestňovali zajaté ženy do nevestincov. Ale vojaci Červenej armády na obsadenom území sa mnohokrát chovali ako nepríčetní a ich obeťami sa stávali ženy každého veku, ktoré boli často hromadne znásilňované a potom aj zavraždené. Po vojne sa to zamlčovalo, len v samotnom Berlíne spojenci znásilnili okolo 100 tisíc žien a na celom území Nemecka okolo 2 miliónov.Skutočný rozsah znásilňovania sa tak skoro nedozvieme, nakoľko archívy sovietskych vojenských tribunálov, sú stále neprístupné.Ruský parlament nedávno schválil zákon, podľa ktorého hrozí pokuta a 5 rokov väzenia každému, kto by hanobil povesť Ruska za 2. svetovej vojny. ()

Fr 

všechny recenze uživatele

,,KDYŽ SE VLOUPALI DO KLÁŠTERA, BYLA TO PRO NÁS NEVÝSLOVNÁ HRŮZA, KTEROU JSME MOHLI PŘEKONAT POUZE MODLITBAMI…“ /// Napadlo vás, jak asi vypadá klášter po (válečný) návštěvě Němců a Rusů? Holky v rouše Batmanově by mohli vyprávět… a francouzská lékařka Madeleine Pauliac jakbysmet. (Katolický Polsko má většinou jasno…) Drama o vůli Boží a obtížný zkoušce jeptišek. O střetu dvou světů, ve kterým tomu racionálnímu stojí v cestě boží mučednictví. Krátkej, ale parádní okamžik, ve kterým vystřídá (moje) znechucení nad božím poblouzněním realita těch dnů stojí za vidění. Je to prostě tak, že kdo nezažije, nepochopí. Věřím, že tohle je nejen pro Poláky (ale doufám, že i pro Rusáky) ožehavý téma! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jedu jen kusy podle skutečnosti. 2.) Věřím v Boží prozřetelnost. 3.) Thx za titule „vavria01“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** ()

angel74 

všechny recenze uživatele

Nadmíru drsný příběh odehrávající se během druhé světové války za zdmi jednoho benediktinského kláštera v Polsku. Znásilnění může být pro mnohé ženy i doživotním traumatem, co ovšem prožívala řeholnice po takovém brutálním aktu, to si zřejmě většina z nás bezvěrců vůbec nedokáže představit. Další neméně významný problém nastal v poválečném období. Jak asi přijímala společnost tyto zhrzené ženy, které navíc přišly do jiného stavu? Rozhodně se nejednalo o procházku růžovým sadem... Když už se některé benediktinky víceméně dokázaly srovnat se svým osudem, tak jim v tomto filmu až nelidsky zatápěla matka představená tím, že jejich děti záhy po porodu v podstatě obětovala Bohu. Jde zcela jistě o silné téma, v Agnus dei po všech stránkách výborně zpracované, které vyvolává spoustu otázek, jež se dotýkají naší temné minulosti. ()

Galerie (38)

Zajímavosti (2)

  • Název filmu Agnus dei je latinsky, znamená „Beránek Boží“. Toto přirovnání pochází z Janova evangelia, podle něhož Jan Křtitel po setkání s Ježíšem pravil: „Hle, beránek Boží, který snímá hřích světa (sator)
  • Scénář filmu je inspirován mj. životopisem francouzské lékařky Madeleine Pauliacové, která od dubna 1945 působila na „osvobozovaném" území. (Zdroj: Kino na hranici)

Související novinky

Kino na hranici/na Granicy 2016

Kino na hranici/na Granicy 2016

09.04.2016

Těšínská mezinárodní filmová přehlídka Kino na hranici, která se každoročně koná na přelomu dubna a května v Českém Těšíně a polském Těšíně, je zdrojem podnětů ve filmové komunitě zemí Visegrádské… (více)

Reklama

Reklama