Rozkaz

Film jako finská pálenka z bahna, březové kůry, staré vojenské škorně, předjarního vánku (a mraženého mamuta). Když se jí v jejím vlastním tempu propijete až do dna, všechny nuance se spojí v něco neuchopitelného, pradávného, co vítr šeptal už Goethemu... "Ký pozdní to jezdec větrem a tmou? To otec se vrací s chlapcem tmou, Bezpečně drží ho na rukou. - Můj synku, proč tiskneš se ke mně blíž? - Je tu král duchů, nevidíš? Má korunu, žezlo a bílý šat. - To je cár mlhy jen, noční chlad..." (17.07.2021)

,,A BUDOUCÍ GENERACE NA NÁS BUDOU POHLÍŽET JAKO NA HRDINY“..... /// Co vás vy …(tůt)…do armády táhne… Ženský v Rudý gardě, ruský děvky a vděčný pouzdra pro věznitele. Příběh Aara, bojovníka za svobodu Finska, vojáka se smyslem pro čest a povinnost, zajatkyně Miiny, spisovatele, humanisty a soudce Hallenberga, kterej se podřídil válce, ale i bastarda Eina, kterej nakonec našel to, co hledal. Zajímavej a zvláštní film, kterej si dokáže vybudovat parádní dramatickou atmosféru, třebas za pomoci Goetheho veršů či Beethovena. Válečný melodrama a tragédie, kde je víc nahoty než války. Těžko se jednoduchýma větama vystihne podstata…. prostě zvláštní film, scénář, sympatický obsazení a příběh o poutu mezi zajatkyní a mladým Harjulou. Možná by se dala vytknout jistá … dramatická nedotaženost – ale mě tohle (a bobr Pihly Viitaly) fakt baví! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou v roce 2003 napsala Leena Lander, číst nebudu. 2.) Zjistím, jestli je lepší brát jako zaujatce místo chlapů baby. P.S.: Srbáči v tom maj celkem jasno. 3.) Řeším dilema: mám si nechat natrhnout prdel od nadřízenýho, abych zachránil svoji holku? 4.) Thx za titule ,,Martin Massaniec“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (23.12.2012)

Európa je po 1. svetovej vojne a vo Fínsku zúri občianska vojna medzi sociálnymi demokratmi “Červení“ a silami konzervatívneho senátu „Bieli“. Desiatnik Aaro Harjula sa vracia z frontu z Nemecka a pridáva sa ku vládnemu vojsku. Je svedkom surových popráv a znásilňovania a nakoľko je zástancom riadneho zaobchádzania z väzňami, rozhodne sa dopraviť pred poľný súd jedinú ženu, ktorá prežila Miinu Malin. Občianska vojna vo Fínsku trvala iba 4 mesiace a zanechala za sebou tisíce mŕtvych, nenávisť a túžbu po pomste, ktorá fínsky národ dlhé desaťročia rozdeľovala. Mám slabosť na severské filmy a také vojnové skvosty ako Talvisota, Tuntematon Sotilas či novší Tali Lhantala sú pre mňa skvostami z obdobia 2. svetovej vojny. A aj tento film je iný, je to v prvom rade dráma o vojnových zločinoch, odopretí poslušnosti vojenskej mašinérie a o sebaobetovaní. Je na škodu, že nie je historický presný a viac film mohol objasniť získanie nezávislosti Fínska od Ruska. Ten, ktorý očakáva romantickú vložku, tak bude sklamaný. Hollywoodska limonáda sa nekonala. (09.04.2016)

Chladné severské drama, které má několik zajímavých momentů, ale jinak se utápí v náznacích i trochu promarněných šancích. Za první světové války jsou povstalci Rudé gardy nemilosrdně popravováni, řada žen opakovaně znásilňována. Čestný desátník Aaro Harjula se na válečných zvěrstev ale nehodlá podílet a chce vězeňkyni a jedinou přeživší Miinu dovézt k řádnému soudu. Jenže to nebude tak snadné, když si k sobě mladý voják a plavovlasá revolucionářka začnou hledat cestu. Příběh z roku 1918 je tak trochu typickým severským dramatem, co se nálady a atmosféry týče. Nádherně nasnímáno a hudebně stejně výtečně podkresleno. Komorní a neokázalé líčení vztahu mezi Aarem a Miinou má také své kouzlo. I herecky je o co stát. Rodačku z Helsinek Pihlu Viitalu snímek uvedl do mezinárodního podvědomí, snad jsme její minimalistické herectví neviděli naposledy. I přes výše zmíněné nedostatky určitě převládá (70%) spokojenost, jen to mnohdy chtělo divácky řekněme přitažlivější a stravitelnější momenty. (12.01.2010)

JFL ****, i přestože se mu filmový přepis líbí, v podstatě jej považuje ze trailler na knihu. I mně ve filmu něco scházelo, na rozdíl od něj jsem však nevěděl co. A tak z toho byla jen procházka mezi vypjatými osudy několika hrdinů; podobně, jako jsem se kdysi procházel finskou jezerní krajinou severně od Jyväskylä (od osmi večer do půlnoci, jindy nebyl čas - chodil jsem lesem podél břehů, abych věděl, kudy se vrátit - jednou jsem břeh jednoho jezera zaměnil za břeh druhého jezera, a měl jsem namále). Pozn. 1: Možná bychom ty hrdiny mohli zúžit tři - otce, syna a Erlköniga - a tak se snáze dobrat podstaty. ("Ich liebe dich, mich reizt deine schöne Gestalt; Und bist du nicht willig, so brauch' ich Gewalt." – nebo jak se domnívá Otokar Fischer: "„Můj mazlíčku, tvé krásné tílko mám rád – pojď po dobrém, sic budeš litovat!“ — nebo jak bych řekl já: "Mám moc tě rád a tvá postava se mi líbí, nebudeš-li však chtít, použiji násilí." Pozn. 2: Tesně před slednutím filmu byla v televizi reportáž o sexuálním zneužívání opečovávaných charitativními organizace; sotva to může být jinak, za nejušlechtilejšími, stejně tak jako za nejodpornějšími cíly, hledejme vždy ještě cíle jiné. Kdo neví jaké, ať se zeptá Sigmunda Freuda, je to ve všech jeho knihách. (01.03.2018)