Harry Brown

Pokud chceš bojovat se zlem musíš se sám zlem stát. Atmosférická žánrovka, kterou si pro sebe krade boží Michael Caine. Scénář není nijak skvělý ani originální, ale Daniel Barber z něj přesto ždíme maximum a jde mu to od ruky. Mnozí HARRYHO BROWNA budou přirovnávat ke Clintově GRAN TORINU a nejsou tak úplně vedle. A i když je Harry předvídatelnější než ono poslední Clintovo filmové dobrodružství, je mnohem syrovější, tvrdší a brutálnější. A tím si mě jednoduše získává. Poslouchej mě. Když mi to neřekneš, prostřelím ti obě češky. Nejdřív jednu a pak druhou, než mi to povíš. Co ty na to? (06.03.2010)

Je paradoxní, že zdejší komentáře jeden z nejkontroverznějších britských filmů současnosti uctívají jako divácky vstřícnou žánrovku. Narozdíl od obecného přesahu Eastwoodova "Gran Torino" přichází v "Harry Brown" s konkrétní odpovědí na konkrétní problém. Filmové reakce na kriminalitu britské mládeže nejsou ojedinělé (např. Eden Lake), ale tento film k celé otázce přistupuje s vypěněnou radikálností. Za pomoci exploatačních prvků (vyobrazení feťáků jako psychopatických trosek, byrokratická neschopnost policie, populistické ospravedlňování hrdinových činů, křiklavě idylický závěr) a autority ikonického britského herce spojovaného se starými dobrými časy vzniklo vyprávění, které diváky utvrzuje v tom, že na hrubý pytel patří hrubá záplata. Zatímco letitý drsňák Eastwood na stará kolena přijímá cestu sebeobětování a klidné síly dřívější bonvián Caine (Alfie, Italian Job) sahá po zbrani a ve stylu "Rambo: Do pekla a zpět" ukazuje mladým idealistům, že jediným řešením je nelítostný atak. Když se takto vyjadřuje senilní Stallone k situaci na druhém konci světa, lze to brát s pousmáním jako žánrovou stylizaci, ale v případě "Harryho Browna" se jedná o postoj k domácí situaci, který nevíc bude s tamními diváky silně rezonovat. Film nevyjadřuje postoj jednoho sebestředného dědka uvízlého v době své největší slávy, nýbrž odpovídá náladám publika, které již má dost situace ve svém okolí a nevidí již jiné východisko, než to zde předestřené. A právě proto je "Harry Brown" stejně jako brazilská fašistická "Elitní jednotka" mrazivá dobová výpověď a ne nějaká žánrovka. V momentě, kdy společnost dospěje do stádia, že uctívá tento přístup k věcem, nelze než cítit strach a krajní zneklidnění. Z tohoto hlediska je "Harry Brown" stejnou mírou vynikající film i odpad. (07.08.2010)

priznam se, o Cainovi jsem se poprve dozvedel pri sledovani Batman začíná, holt britsky filmovy prumysl me vzdycky mijel a ani ted v nem nejsem nijak zainteresovan. Takze sem si rekl, ze zkusim i neco jineho, nez Caina v Nolanovkach a rozhodl sem se okamzite pro tohle dilo, pamatujic si na zazitek, jaky sem mel pri Gran Torinu. Ale, zel, je to o tridu mensi "zabava" nez u Clinta. Emoce se vubec nedostavuji tak jak by mely, proste sledujeme dedouska, ktereho uz nasrali zdrogovane detska, kterak je bez milosti vrazdí. Nacez prichazi zaver, ktery sice pekne ukazuje, jak si policie nedokaze poradit s mladezi (zacoz mozna muze sama, tak dlouho cekala, tak dlouho je nechala zapadat do bahna, az jim to prerostlo pres hlavu - viz take docela pekna scena vyslechu..), ale dejova linie rozvijejici se v hospode je velice... divna a tupa.. nemluve o digitalni krvi, ktera mi pri takovemto komornim filmu pekne nastvala. (u Ninja Assassin prosim, ale tady?) Nastesti vse zachranuje hodne tvrdy Michael Cain (ktery se mi ale stejne vice libil jako takovy smutny deda, nez jako andel pomsty, jedina cool vrazda byla ta prvni, ty ostatni byli prilis rozpitvavane, az do nechutnych detailů a proste me nebrali) a take skvele natocena kamerova scena na zacatku (jeji dej je ale hodne hnusny). Tedy hlavne doufam, ze nebudeme mit takovou mladez i v ČR a davam tomuhle anglickemu Drsnemu Harrymu prumerne 4 hvezdy. PS: jo, jeste to vykresleni nebezpeci pomocí obycejneho podchodu bylo dobry.. :-) (21.03.2010)

Pokud jde o mě, tak nám Harry Brown prokazuje laskavost. Rázná a úderná odpověď britské kinematografie na rozvleklé Gran Torino. Oproti rasistickému dědkovi má zde hlavní hrdina, v podání excelujícího Michaela Cainea, velmi osobité a na první pohled uhrančivé charisma. Nesnaží se mládež převychovávat, neboť moc dobře ví, že v této době je to téměř nemožný úkol. Jeho jediným cílem je ochránit své bližní a zamezit zlu, které pouliční gangy rozsévají skrze ulice Londýnského předměstí. Debutující režisér Barber se navíc nebojí jakékoliv kontroverze a tak bez obalu ukazuje krutou, ale pravdivou skutečnost o násilném realitě za oponou mediálních lží. A to si zaslouží potlesk. (04.02.2010)

Absolutně nechápu proč, ale čekal jsem mnohem akčnější a klipovitější variantu režie. Což by bylo špatně, protože silně dramatická thrillerová atmosféra k podobnému námětu pasuje mnohem lépe. Již od úvodních minut se snímkem táhne tak depresivní opar, až se mi místami dělalo mírně nevolno. A jsem docela zmatený a vyděšený: byl to pouze extrémní příběh skutečnosti, že ano, nic podobného se ve světě nemůže stát a neděje? Nebo jsem opět naivní? Musím tomu věřit, protože jinak mě do Anglie v životě nikdo nedostane! Film mi hodně připomínal bezvadné Hooligans s Elijahem Woodem, i když fotbaloví maníci nesahají "feťákům z podchodu" ve všech myslitelných záporných vlastnostech ani po pás. Co si Harry Brown mohl odpustit, je závěrečná scéna, jinak je snímek vysoko nad průměrem. Perlička: šokující proměna Michaela Cainea jako herce v mých očích. Jestliže je pro mne David Duchovny agent Mulder a Tobey Maguire rudomodrý Spider-man, pak Michael je Harry Brown... (22.01.2010)