Hon na čarodějnice

Film začíná poměrně povedeným hororovým prologem, který třebaže nijak neoslní, slibuje aspoň slušně zvládnuté hororové řemeslo. Probuzení z téhle utěšené iluze přichází však hned v další scéně, ve které se nestárnoucí (sic!) křižák Cage s Ronem Perlmanem před bitvou hádají o to, kdo z nich zabije víc nevěřících. Legolas-Gimli style. "Já si beru těch 300 napravo..." aneb křižácká morálka a la Hollywood. Cage samotný je spolu s obzvláště nemastným scénářem největším problémem filmu. Nejde o to, že by byl nějak zvlášť dřevěný nebo necharizmatický, můj problém s ním byl zkrátka v tom, že jsem v něm neviděl křižáka, ale zase jenom Cage navlečeného do středověkých hadrů. Naopak nejpříjemněji se mi tady dívalo na dosud relativně neznámou Claire Foy, která je nejenom opravdu rozkošná na pohled, ale taky udělala ze své čarodějnice suverénně nejzajímavější a nejživotnější postavu filmu. Digitální orgie na konci raději komentovat nebudu...Jen na vlastní nebezpečí - 40% (25.06.2011)

Filmu nejde uprieť majstrovsky temná atmosféra v dokonalom súzvuku s morbídnym stredovekom a spolu s mrazivými scénami navodí príjemný hororový šmrnc. Neskutočne ma však irituje skutočnosť, že tvorcovia dokážu celkom sľubný dej (stredovek a upaľovanie čarodejníc ma vždy zaujímalo) pochovať behom pár minút, a to len vďaka najdebilnejšiemu, najhoršie predstaviteľnému záveru, úplne spadajúcim do béčkových filmov a skrz lacnú digitálnu príšeru, vyvolávajúci chabé posmešky. Nechápem, prečo z tohto nemohol vzniknúť slušný áčkový projekt, pretože potenciál rozhodne má. (19.06.2011)

Při úvodní digitální křižácké bitvě jsem si říkal, že to bude ještě větší béčko, než jsem čekal. Jenže to je jen nutný prolog a pak mě to fakt začalo bavit. Má to atmosféru a Cage, když zrovna nemá na hlavě nepadnoucí helmu, tak se do toho fakt hodí. Provařená scéna s vratkým mostem byla super a i to tajemství kolem čarodějnice mě bavilo. A jelikož mi to prostě takhle sedlo, tak mě nerozhodil ani ten digitální konec a fandil jsem Cageovi ať nakope zlu prdel. Je to lepší, než Solomon Kane i Ironclad. (24.12.2011)

Lobotomie, při které se možná otrlejší smějí, ale já odmítám hýkat v ‚guilty-pleasure‘ opojení, neboť mě to uráželo už od první digitální bitvy až ke konci z ranku herního průmyslu. Nevadí mi středověký rytíř Nicka Cage, neboť mu kryjí záda drsňáci Perlman s Thomsenem, ale vytáčí mě Senova snaha být cool za každou cenu, pričemž je vidět, že skromný rozpočet rozházel už na začátku, tudíž se hlavně žvaní, pak dojde na digitální vlky a vy chcete vrátit čas a ten most nechat spadnout o pár vteřin dříve. První letošní film, u kterého mi bylo stydno. (17.03.2011)

Zvláštní že Swordfish a 60 sekund se mi ve své době docela líbily. Zato Bílá smrt byla ubohá a Season of the Witch taky není žádný zázrak. Sena se zase tolik na režisérské stoličce nesnaží, už od prvních okamžiků mi bylo zřejmé, že se bude jednat o takový ten výplach, který se odehrává od místa A do místa B. V místě B finále, konec a titulky. Asi se budu opakovat, ale Cage opět nedal kadeřníkům pokoj a ti mu tentokráte posadila na hlavu slušnou hřívu. Trošku škoda že Ron Perlman se držel více vzadu, pokaždé jsem s napětím očekával každý jeho okamžik na scéně. Nebylo jich mnoho. Velkou porci si pro sebe urval již zmiňovaný Vlasáč Cage. U něj stále nic nového, prostě točí jeden film za druhým. 60% s odřenýma kloubama. (19.03.2011)