První den zbytku tvýho života

Nezdieľam naplnené očakávania väčšiny. Medzi dve posledné slová názvu filmu by som vložil slovo "obyčajného". Lebo naozaj išlo o obyčajné životy členov jednej obyčajnej francúzskej rodiny. A sledovať obyčajný život obyčajnej rodiny mi pripadá ako mrhanie časom, pretože jeden obyčajný život žijem. Jeden známy divadelný režisér na otázku, či sa chodí pozerať na predstavenia režírované jeho kolegami odpovedal, že v tom nevidí žiaden zmysel, pretože by si pripadal ako výpravca vlakov, ktorý sa vo voľnom čase chodí pozerať, ako vlaky vypravuje jeho kolega. (07.12.2021)

Duvalovi měli tedy k ideálu harmonické rodiny pořádně daleko, ale o to více na mně působili opravdověji a věrohodněji. Tak už to v životě chodívá, že si občas lidé navzájem ubližují i když se mají rádi, dělají chyby, které převzali od svých rodičů a někdy se i na nějakou dobu od sebe odcizí. A jindy se zas usmiřují, obrušují hrany, tím jak dospívají a pak jsou schopni si navzájem porozumět, nebo si odpustit. Zkrátka nic není černobílé, stejně jako tato ne zas tak veselá komedie s výbornými herci a muzikou, která mně potěšila. (06.07.2013)

Tento film vo mne zanecháva určité protichodné pocity. Na jednej strane mi prišiel film dosť uťahaný no ale na tej druhej mi dosť chýbalo, že postavy nedostali väčší priestor k realizácií toho, aby sa nám(mne) dostali pod kožu. Predsa len, jedného presťahovanie vo filme spomenuli úplne a druhý sa len priamo objavil vo svojom byte z ktorého aj tak po chvíli odišiel. Nápad skvelý, hudba skvelá, smutných momentov vyvážene ... posolstvo tam vlastne tiež je ... načo sa vlastne sťažujem? (11.10.2015)

Filmy ze života prostě Francouzi umí, nebo je to tím, že máme podobné smýšlení a názory, prostě Evropani. Taková normální rodina ve velkém domě, se dvěma syny a jednou dcerou, zkraje i psem, jedním trochu despotickým dědečkem, ve svém dospívání, hledání sebe sama, svými radostmi a strastmi, a tak jsem někdy v duchu plně chápala, někdy se smála, protože tohle všechno je o životě, ve kterém něco máme, ztrácíme, ale málokdy nalézáme zpět, alespoň každý to štěstí nemá.Skvělé herecké výkony, parádní hudba, nemám důvod nedat pět. A na konci slzy utřené do rukávu, nejsem pořád připravená na všechno, no. (28.02.2013)

Rémi Bezançon si pomaličku otevírá dveře do mojí top 10 nejoblíbenějších režisérů. Po perfektním Un Heureux événement jsem objevil i tenhle poklad, a musím říct že je snad ještě lepší. Na 112 minutách filmové nádhery mě definitivně přesvědčil že "krev není voda", i když bychom třeba sebevíc chtěli. Děj trochu klame tělem, a opravdu se skládá z pouhých pěti dnů - plus jeden společný den navíc. Ale jakých dnů! Během nich jsem se s rodinou Duvalových tak sžil, jako kdybych jejich osudy sledoval dlouhé roky v nekonečném seriálu. Postupně jsem si oblíbil všechny, i když jsem každého viděl v situacích ve kterých na sebe nemohou být pyšní. Tohle kouzlo je možné díky perfektně napsaným a zahraným postavám, tak i neklišovitým scénám s jemným smyslem pro humor. Celkový dojem ještě vyšperkovala šestihvězdičková hudba, soundtrack je neskutečná paráda. Top 10 za rok 2008. (03.07.2012)