První den zbytku tvýho života

Film je v pravdě tragikomedií. Příběh členů jedné rodiny, jejich osobních vzestupů a pádů, které je nakonec všechny vždycky svedou dohromady k jednomu stolu. Místy děsivé, místy osvobozující. Místy naděje, místy průser. Život běžící nahoru a dolů, líčený i zde ve stejném sledu jako komedie střídající drama. Pod tím vším se line vlna přívětivosti a smíření. Síla, ketrá z filmu čiší, je silou kterou v životě vidím i já, takže mne film poměrně intenzivně oslovil. Navíc je točen de facto o mé generaci, grunge je má generace. Takové Francouzské nezávislé léto. Pěkné...80% (12.09.2011)

Duvalovi měli tedy k ideálu harmonické rodiny pořádně daleko, ale o to více na mně působili opravdověji a věrohodněji. Tak už to v životě chodívá, že si občas lidé navzájem ubližují i když se mají rádi, dělají chyby, které převzali od svých rodičů a někdy se i na nějakou dobu od sebe odcizí. A jindy se zas usmiřují, obrušují hrany, tím jak dospívají a pak jsou schopni si navzájem porozumět, nebo si odpustit. Zkrátka nic není černobílé, stejně jako tato ne zas tak veselá komedie s výbornými herci a muzikou, která mně potěšila. (06.07.2013)

Docela povedený hořko-sladký příběh jedné francouzské rodinky. Proč docela? No ač se mnou nebudou mnozí souhlasit, tak rozkouskování filmu na poměrně velké množství scén z různých období považuji za malé mínus. Dochází totiž k tomu, že některé z nich jsou bez problému uvěřitelné a některé zas působí trošičku hloupě. Vzhledem k tomu, že se tento snímek jednoznačně snaží navodit dojem uvěřitelnosti, reálnosti a běžného života, tak se mu to dle mého názoru ne vždy daří. 65% (27.10.2012)

Filmy ze života prostě Francouzi umí, nebo je to tím, že máme podobné smýšlení a názory, prostě Evropani. Taková normální rodina ve velkém domě, se dvěma syny a jednou dcerou, zkraje i psem, jedním trochu despotickým dědečkem, ve svém dospívání, hledání sebe sama, svými radostmi a strastmi, a tak jsem někdy v duchu plně chápala, někdy se smála, protože tohle všechno je o životě, ve kterém něco máme, ztrácíme, ale málokdy nalézáme zpět, alespoň každý to štěstí nemá.Skvělé herecké výkony, parádní hudba, nemám důvod nedat pět. A na konci slzy utřené do rukávu, nejsem pořád připravená na všechno, no. (28.02.2013)

Celý večer jsem rozmýšlel, zda tomuto filmu dát 3 * nebo 4 *. Lucifer nechť je mi svědkem. Ano, takhle zodpovědně své hodnocení beru. Nakonec díky úžasnému "Just a perfect day" v závěru, překlopím misky vah spíše k těm čtyřem, protože film je to zkrátka dobrý a velmi překvapivě i poměrně vtipný. Pojednává o jedné docela obyčejné rodince, která se samozřejmě dovede jednak řádně rozkmotřit, ale když jde opravdu do tuhého, tak se staré nešvary a trable hodí za hlavu a dovede se i patřičně semknout a přečkat obtížné období hezky společnými silami. Ze scének, které si tak bezprostředně vybavím, stojí třeba ta, kdy se tamější 16leté slečně dostal nedopatřením falus jejího přítele do úst, přičemž nečekaně vysoptil. Následné dívčino setkání s přítelovými rodiči, kdy měla plnou pusinku potenciálních dětiček, bylo poměrně komické. A dále pobavil i tip na dáreček pro ženu svého srdce. Máte-li v oblasti tajných míst, kam se ani sluneční paprsky už hezkých pár let nepodívaly, přebytek ochlupení, tak věřte, že jsou i lepší možnosti k naložení s nimi, než je ucpání odpadových vod v koupelně. Občas film zabrnká i na tu smutnou strunu, ale takový je holt život. Kdyby se měl člověk stále skvěle, tak by si toho nejdříve přestal vážit a poté by si dokonce přestal uvědomovat, že se má vlastně skvěle. Nečekaně se jednalo o opravdu příjemný film. Viděno v rámci Filmové výzvy. Film mi vybrala uživatelka eLeR. (28.04.2016)