Kanárek

Hlavní hrdina (čili rejža, autor, herec, vlasáč a tak dále v jedné osobě) pro mě oplývá úžasným charismatem, takže mu s radostí odpouštím typicky neherecký projev. Celý film se nese na těžko přístupné, nepřátelské vlně, se kterou divák musí bojovat - a to jsem si parádně užila. --- 2.1.2020: Dala jsem si promítání po deseti letech a pořád dobrý. Viktor Tauš vskutku v jednu chvíli byl nejkrásnější muž na planetě, škoda, že jen takovou chvilku, a škoda, že z toho kromě Kanárka nic nebylo. (16.08.2010)

Šokující erotické zkušenosti? Pokud to nebylo přesvědčování mírně natvrdlé přítelkyně, aby si před kamerou převlékla tričko, i když neměla podprsenku, svádění postarší produkční, která stejně nakonec utekla, nebo stříkání sjetých holek kečupem a šlehačkou (žádný eufemismus), tak jsem to asi minul... Kanárek mi nepřišel nudný, ale z námětu se dalo rozhodně vydupat daleko silnější materiál. (10.06.2009)

Velmi osobní zpověď Tauše o svém pádu a pomalém vracení do života. Tento film bych rozhodně doporučil každému, koho zajímá drogová problematika. Ostatním bohužel moc ne. Film je velice silně neukotvený, nemá prakticky děj, jen sled scének, spoustu střihů a všemožné úhly kamery (což by normálně nevadilo, pokud by Kanárek nebyl tak nudnej) . Naštěstí měl Tauš štěstí s větčinou herců a ti divákovi v té anarchii pomáhají se zorientovat. (26.10.2007)

7/10 - Opět nechápu tak nízká hodnocení. Na Kanárkovi jsem byl v kině a zanechal ve mně velmi dobrý pocit. Je to prostě ´jiný´ film, nejedná se však o nějaké pseudointelektuálství, ale o drsnou realitu porevolučních let konce minulého století v Čechách, kdy se mnozí těžko vyrovnávali s náhlou přemírou svobody. V nebezpečné kombinaci s tehdejšími celosvětovými módními trendy to byl pak krůček od toho, aby mladý ´akční´ člověk neměl sklony podlehnout nějakému pokušení. To je případ Viktora Tauše, o tom je Kanárek a také o tom byla devadesátá léta. Ke čtyřem hvězdičkám přidávám ještě polovinu za naději v závěru filmu. (26.05.2007)

Čo bolo rádoby cool v rokoch 90tych, dnes už pôsobí občas trápne. Nepopieram filmu určitý náboj, osobné posolstvo a konzistentnú atmosféru, len mi Kanárek pripadá najmä ako egoistická sebeprezentácia tvorcu s talentom. Je toto ten správny spôsob, ako vyznať svoju lásku ku kinematografii? Meno Tarantino tu padne asi 150 krát a mne to bohužiaľ pripadalo až extrémne trápne. No a Křen mi liezol na nervy ešte viac. Áno, kamera a strih môžu byť predmetom zaujímavého rozboru, ale zvyšok by som analyzovať nechcel. Bohvie, čo by mi z toho vyplynulo. (03.07.2016)