Ďáblova lest

Málokdy jsem měl možnost probrodit se v českém filmu tak hutnou atmosférou, přitom pseudoznalecky pokyvovat hlavou nad neodfláknutým castingem a ještě si užívat výlet na hranici materiálna a duchovna. Jsem sice mírně znepokojen z toho, že jsem v centrálním registru vozidel neztotožnil majitele registrační značky SAT666AN, ale to nic nemění na mém odhodlání zarputile odhalovat záhady daleko za hranicemi tohoto snímku. (29.05.2012)

perfektní důkaz toho,že češí jsou televizní mistří.co českému tvůrci nejde v kině,to mu jde na televizní obrazovce.za malý rozpočet,velké překvapení.kriminální horor,se skvělými herci,parádní lokace okolo chrudimi a vynikající režie jiřího stracha,který je bez pochyb největší nadějí umírajícího českého filmu.víc takových filmů do kin a třeba se zvedne naše prestiž. (01.01.2010)

První díl hodně navnadil. Ďáblova lest boduje jak v nasnímání, tak ve zručně napsaných a odrežírovaných dialozích, za které bychom v kinech platili zlatem, a konečně někdo dokázal, že se dá slušný mystický příběh vyždímat i z českých reálií. Snad Lest nakonec nedojede do stejně kalných vod jako kdysi Strážce duší, protože jí nechybí sympatické postavy (po hláškujím detektivovi ve Dvořákově podání jsem toužil odjakživa), správně zamotaný příběh a sem tam díky bohu padne i slušná hláška (pracák vládne :). V rámci české tvorby radost pohledět a s nadějí vyhlížím další dva díly. (18.02.2009)

Ďáblova lest má svoje nedostatky, je příliš rozvleklá a konec jako by vypadl z jiného filmu, na druhou stranu ale působí mezi současnou televizní tvorbou, kterou víceméně tvoří "příběhy ze života", velmi osvěžujícím dojmem. Své čtyři hvěhdy si možná zaslouží s odřenýma ušima, ale troufám si říct, že tak dobře odvedenou televizní práci u nás hodně dlouho neuvidíme. (01.03.2009)

Tak jsem se netradičně pozpátku dostal od pravděpodobně nejzdařilejšího Labyrintu, přes Ztracenou bránu až K Jirkově Ďáblově lsti, díky čemuž v té retrospektivě lze skutečně spatřit, jaký tvůrčí posun režisér Strach za poslední léta prodělal, a ačkoliv vlastně všechny jeho televizní projekty - Ačkoliv on sám ten dnes už jen málo významný rozdíl mezi filmovou a televizní tvorbou svým uctivým přístupem ještě více smazává.. - za nejlepší tuzemské žánrové práce, všechny jednoznačně trpí nedokonalostí svých scénářů, které Lotrando Strach tu s větším, tu s menším úspěchem zvládá překlenovat.. Ďáblova lest ukazuje, že záhadolog Arnošt Vašíček dokáže svá lehce diskutabilní témata šikovně zlehčovat, ostatně ten sympatický humor, ať už jízlivý, černý či ironický vlastně je pro režiséra samotného typický, ono totiž lze k podobným látkám bez nadhledu přistupovat jen velmi těžko.. Co mi ovšem z těchto tří minisérií vychází zcela zřejmě ?? Že vlastně každá jednotlivě poměrně zásadně klopýtá co do tempa, ne že by si režisér právě s rytmizací svých kriminálek vyloženě nerozuměl, u prvních dvou totiž divák cítí snahu o akčnější a svižnou naraci, která ovšem v souvislosti s nastříháním do triptychů působí poněkud zmateně a nefunkčně, v případě Labyrintu, jemuž na Kavkách přiřkli poměrně zbytečně velkorysý půdorys o sedmi dílech naopak ty zásadní pasáže fungují nejlépe právě při tom opatrném tempu s dlouhým snímáním beze slov.. Právě tahle fimařina totiž Jiřímu Strachovi sluší, až z toho jednoho mrazí.. (09.12.2015)