Reklama

Reklama

Epizody(3)

Znalec černé magie Ivan Trojan a policejní komisař Jiří Dvořák pátrají po pachateli série rituálních vražd. Napínavý kriminální příběh inspirovaný existencí tajemné Ďáblovy bible. (Česká televize)

Videa (3)

TV spot 2

Recenze (436)

flanker.27 

všechny recenze uživatele

Mno, už druhý díl byl krajně podezřelý úžasnými teoriemi o 11.9.2001 jako dílu Ďáblově, třetí pak v nastolené linii uspokojivě pokračuje a míchá to nejhorší ze Šifry mistra Leonarda a satanských hororů. Zatímco v prvním díle to začínalo jako docela slušná a atmosférická kriminálka, poslední půlhodinu už nešlo sledovat bez mírného pochechtávání. Záhadolog Vašíček se opravdu vyřádil. Škoda, natočené je to slušně. Největší záhadou zůstává, co maj všichni na tom vořechovi. P.S. Alonsanfan: Dík za odkaz. ()

SOLOM. 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Souhlasím, že jde o docela povedený krimi miniseriál. Na české poměry určitě. Jiří Strach dokázal natočit poživatelnou podívanou, která měla dobrou atmosféru, zajímavý příběh i solidní herecké obsazení. Zázraky se sice nekonali (jak tady slibovalo enormní množství uživatelů dle svých hodnocení i komentářů), ale jde prostě o lepší průměrnou podívanou. Trojak i Dvořák odvedli docela slušné herecké výkony, Aňa Geislerová mi už tak sympatická nebyla (nevím, ale poslední roky mi leze celkem na nervy). Dyk je perfektní zpěvák – jako herec už je to horší – jeho postava byla spíš k smíchu. No nic, Satan byl zase zahnán do temnot, tak hurá na další případ…60% ()

Reklama

kOCOUR 

všechny recenze uživatele

Jiří Dvořák jako Martin Tomsa a Ivan Trojan jako český Robert Langdon? Proč ne, zvlášť když scénář oběma nabízí dostatek detektivního prostoru a k tomu pár malých lekcí o životě. Jiří Strach opětovně dokazuje, že to tam má a dokáže se v terénu poprat s jakoukoliv látkou, která se mu dostane do rukou. Navíc chápe dialogy i kulturu mladých, s čímž má taková Poledňáková – zcela odtržená od reality všedních dní – značný problém. První expoziční díl příjemně uvádí do varu, druhý už vaří – a třetí všechno hasí za pět minut dvanáct, jak je v žánru dobrým zvykem. Všechny tři hodinovky ale letí jako s větrem o závod. Líbila se mi celková koncepce zápletky, matematické hrátky i populistické hledání souvislostí tam, kde by se hledaly jen těžko a i proto mě bohužel hodně zklamal závěr (vlastně ani ne tak závěr samotný – ten byl jasný -, spíš jeho uchopení a ztvárnění… je škoda, když film celou dobu stojí nohama „pevně na zemi“ a pak… no, škoda mluvit :-). A ta vedlejší linie s alkoholem… ta je už trochu navíc, ne? Kdo byl ten starý pán v brýlích? :-) Každopádně, suma sumárum, o třídu a půl výš než Maharal a o dvě třídy výš než cokoliv z posledních měsíců, co Česká televize v rámci nedělních večerů nabízí. Vynikající práce s herci, dobrý vizuál, nic nerušící dialogy. To se tu vážně tak často nestává. 70%. P.S. Prosím, dost už hackování důvěrných záznámů firem skrze HTML jejich firemních prezentací. Bolí mě z toho u srdce :) ()

Tommassi3 

všechny recenze uživatele

Tak jsem se netradičně pozpátku dostal od pravděpodobně nejzdařilejšího Labyrintu, přes Ztracenou bránu až K Jirkově Ďáblově lsti, díky čemuž v té retrospektivě lze skutečně spatřit, jaký tvůrčí posun režisér Strach za poslední léta prodělal, a ačkoliv vlastně všechny jeho televizní projekty - Ačkoliv on sám ten dnes už jen málo významný rozdíl mezi filmovou a televizní tvorbou svým uctivým přístupem ještě více smazává.. - za nejlepší tuzemské žánrové práce, všechny jednoznačně trpí nedokonalostí svých scénářů, které Lotrando Strach tu s větším, tu s menším úspěchem zvládá překlenovat.. Ďáblova lest ukazuje, že záhadolog Arnošt Vašíček dokáže svá lehce diskutabilní témata šikovně zlehčovat, ostatně ten sympatický humor, ať už jízlivý, černý či ironický vlastně je pro režiséra samotného typický, ono totiž lze k podobným látkám bez nadhledu přistupovat jen velmi těžko.. Co mi ovšem z těchto tří minisérií vychází zcela zřejmě ?? Že vlastně každá jednotlivě poměrně zásadně klopýtá co do tempa, ne že by si režisér právě s rytmizací svých kriminálek vyloženě nerozuměl, u prvních dvou totiž divák cítí snahu o akčnější a svižnou naraci, která ovšem v souvislosti s nastříháním do triptychů působí poněkud zmateně a nefunkčně, v případě Labyrintu, jemuž na Kavkách přiřkli poměrně zbytečně velkorysý půdorys o sedmi dílech naopak ty zásadní pasáže fungují nejlépe právě při tom opatrném tempu s dlouhým snímáním beze slov.. Právě tahle fimařina totiž Jiřímu Strachovi sluší, až z toho jednoho mrazí.. ()

Tosim 

všechny recenze uživatele

70% - Filmy o mystice jsou buď úplně hloupé anebo naprosto geniální. Tenhle zůstal tak na tři čtvrtě cesty k tomu druhému ;-) Po víceméně legračním Strážci duší jsem čekal nějakou další nedomrlost v podání "záhadologa" Arnošta Vašíčka, no spletl jsem se. Snímek vychází z několika pravdivých faktů o Ďáblově bibli a pokud fabuluje nad něčím smyšleným, je to umně zakryto tak, že si divák povšimne jen minima. S tím souvisí vtip (který jde občas hodně do komedie) a tempo příběhu, herci jsou příjemní, k technické stránce nemám výtky, spíše naopak (kamera!!!), takže výsledný dojem, který jsem měl, jsou tři hodiny, strávené se zábavnou a napínavou detektivkou, jejíž skřípání se dá pohodlně přežít. Já myslím, že tohle je v pohodě, Jirko.8-) Odpadních výkřiků do tmy, neověřených fakty, bude, doufejme my rozumní, co nejméně. ()

Galerie (42)

Zajímavosti (19)

  • Okolo 54. minuty druhého dílu lze vidět, že Lukáš (Filip Tomsa) leží a čte si knížku. Kniha nese název "Jitro kouzelníků" a napsala ji dvojice spisovatelů Jacques Bergier a Louise Pauwles. Kniha pojednává o okultismu, magii, tajných společnostech a jejich vliv na vědu a společnost. (Terva)
  • Na úvod své přednášky o reinkarnaci říká doktorka Součková v podání Jany Štěpánkové: „Smrt není konečná stanice, to je brána pro přestup do nového života.“ Téměř stejná formulace („Smrt není konečná stanice, ale pouze brána do jiných světů“) zazní také v seriálu Strážce duší (od r. 2005) v epizodě Démoni noci (2005), kde ji (v souvislosti s nemrtvými) říká spisovatel Armín v podání Lukáše Vaculíka. Scénář k oběma seriálům napsal Arnošt Vašíček. (ČSFD)
  • V hebrejštině je každé písmeno skutečně zároveň číslem. Jejich hodnotu se A. Vašíček snažil co nejvíce zachovat (u souhlásek to platí na 100%), ale malé úpravy byly pro potřeby seriálu nezbytné, především kvůli zjednodušení a srozumitelnosti. Ve staré hebrejštině se totiž nepsaly samohlásky: písmeno A, alef, se vyskytovalo jen výjimečně. Písmena O,U a W nahrazovalo V, které má číselnou hodnotu 6. Jméno slunečního démona Sorath, které vyšetřovatelé najdou v jeskyni, se v hebrejštině psalo jako SVRTH. Když sečteme číselnou hodnotu jednotlivých písmen: S (60) + V(6) + R(200) + Th (400) dostaneme také 666. (artcha)

Reklama

Reklama