Ďáblova lest

70% Nomen Omen? Ironicky, až pan Strach vzbudil strach. Což je u české televizní inscenace takový unikát, že přimhouřím oči i nad místy slabšími hereckými výkony ženské části osazenstva, podivnou hudbou, lehce strnulým střihem a historicko-logickými lapsy pana scenáristy. Režisér, který dokáže vtipně natočit honičku, akcelerovat napětí za pomocí jednoduchých, ale účinných postupů, přicházet s vizuálními i vypravěčskými nápady, neztrácet nadhled a držet mě tři hodiny pod krkem, si zaslouží nejen trochu shovívavosti, ale i lepší scénář a vyšší rozpočet. Pokud to čtete, pane producente, vězte, že žánrových všeumělů se pod Řípem moc nepotlouká. :) (19.03.2009)

Nemám moc v láske kriminálky, ale toto ma teda chytilo. Svieži vánok v českej kinematografii po všetkých tých Troškovinách, Kameňákoch.... Príbeh je budovaný postupne a veľmi zaujímavo. A čo je hlavné, je živený perfektnou atmosférou na pozadí tajomna a mysticizmu. Niečo, čo mám veľmi rád. Niektoré scénky mi pripomenuli moju milovanú Deviatu bránu. Do poslednej chvíle som nevedel, ako to celé skončí, čo ma udržiavalo v ustavičnom napätí. Trojan zahral ako obyčajne excelentne, počítam, že raz sa pripojí k legendám českej kinematografie, všade kde hrá je zárukou kvality. Určite sa preto oplatí skúsiť aj Ztracenú bránu, ktorá je voľným pokračovaním tohoto skvelého filmu a kde hrá opäť jednu z hlavných úloh I. Trojan. 85/100 (28.11.2013)

Opravdu jsem notnout chvíli přemýšlel o čtverce, ale nebudu zbytečně měkkej jen kvůli tomu, že je to český film se zajímavou tematikou. Jedná se o regulérní okultistickou kriminálku se moc fajn zápletkou, přičemž první s podtitulem Noc hadů je vynikajícím úvodním dílem, který navnadí neskutečným způsobem. Bohužel danou kvalitu Jiří Strach a především Arnošt Vašíček nejsou schopni udržet, takže v prostřední části Vražedný kód se setkáváme s enormní dávkou scénáristické naivity a lajdácké zkratkovitosti, jež hraničíc s trapnosti sráží tento díl na úroveň podprůměrné televizní břeče. Situaci trochu zachraňuje finále s názvem Brána nebes, ale ani ta zdaleka nedosahuje levelu nastoleného prvním dílem, takže celkově jsem z výsledku docela smutný a hodnotím za tři relikvie, ale abych jen nebečel, tak jako český televizní film můžu tuto nadprůměrně herecky obsazenou minisérku i doporučit. Pozn.: dostupné ke zhlédnutí na webu ČT. 69% Update: Doporučuju ještě lepší volné pokračování Ztracená brána. (28.08.2015)

Tak jsem se netradičně pozpátku dostal od pravděpodobně nejzdařilejšího Labyrintu, přes Ztracenou bránu až K Jirkově Ďáblově lsti, díky čemuž v té retrospektivě lze skutečně spatřit, jaký tvůrčí posun režisér Strach za poslední léta prodělal, a ačkoliv vlastně všechny jeho televizní projekty - Ačkoliv on sám ten dnes už jen málo významný rozdíl mezi filmovou a televizní tvorbou svým uctivým přístupem ještě více smazává.. - za nejlepší tuzemské žánrové práce, všechny jednoznačně trpí nedokonalostí svých scénářů, které Lotrando Strach tu s větším, tu s menším úspěchem zvládá překlenovat.. Ďáblova lest ukazuje, že záhadolog Arnošt Vašíček dokáže svá lehce diskutabilní témata šikovně zlehčovat, ostatně ten sympatický humor, ať už jízlivý, černý či ironický vlastně je pro režiséra samotného typický, ono totiž lze k podobným látkám bez nadhledu přistupovat jen velmi těžko.. Co mi ovšem z těchto tří minisérií vychází zcela zřejmě ?? Že vlastně každá jednotlivě poměrně zásadně klopýtá co do tempa, ne že by si režisér právě s rytmizací svých kriminálek vyloženě nerozuměl, u prvních dvou totiž divák cítí snahu o akčnější a svižnou naraci, která ovšem v souvislosti s nastříháním do triptychů působí poněkud zmateně a nefunkčně, v případě Labyrintu, jemuž na Kavkách přiřkli poměrně zbytečně velkorysý půdorys o sedmi dílech naopak ty zásadní pasáže fungují nejlépe právě při tom opatrném tempu s dlouhým snímáním beze slov.. Právě tahle fimařina totiž Jiřímu Strachovi sluší, až z toho jednoho mrazí.. (09.12.2015)

Ďáblova lest má svoje nedostatky, je příliš rozvleklá a konec jako by vypadl z jiného filmu, na druhou stranu ale působí mezi současnou televizní tvorbou, kterou víceméně tvoří "příběhy ze života", velmi osvěžujícím dojmem. Své čtyři hvěhdy si možná zaslouží s odřenýma ušima, ale troufám si říct, že tak dobře odvedenou televizní práci u nás hodně dlouho neuvidíme. (01.03.2009)