Režie:
Martin ScorseseScénář:
Steven ZaillianKamera:
Rodrigo PrietoHudba:
Robbie RobertsonHrají:
Robert De Niro, Al Pacino, Joe Pesci, Bobby Cannavale, Harvey Keitel, Ray Romano, Stephen Graham, Anna Paquin, Stephanie Kurtzuba, Jack Huston (více)VOD (1)
Obsahy(2)
V tomto kritiky uznávaném filmu Martina Scorseseho nájemný zabiják Frank Sheeran (Robert De Niro) vzpomíná na tajemství, která střežil jako věrný člen zločineckého klanu Bufalinových. (Netflix)
Recenze (795)
To je tak strašně dlouhý a tak strašně nudný - a navíc mě gangsterky vůbec neberou. Ještě, že to není v kině... Taky si myslím, že mluvit sprostě samo o sobě prostě dobrej film neudělá. Je to docela dobře natočeno, ale scénář naprostá slabota a nic, co by tu už nebylo. Jen doufám, že to nedostane nějakýho Oscara, protože si to zaslouží tak maximálně - vypnout... U mě zklamání...40% ()
Po dlouhé době film, co mě opravdu nudil a nebavil.. Nedokoukáno. Moc ukecané. ()
Žádná pecka, jen opravdu dobře odvedené řemeslo. A to není málo. ()
Příliš dlouhý film plný ošklivých a vrásčitých (hodně vrásčitých) bílých mužů. Diskutabilní CGI bylo chvílema až hodně divné, ale fascinující výkon Joe Pesciho to pro mne vytáhnul až na plný počet. ()
Už dávno som prestal dúfať, že by sa hereckí velikáni starých mafiánok dali znova dokopy na jednu poslednú bombu - a potom Scorsese oznámil Irishmana. A že je to skutočne epos, ktorý dostál svojim očakávaniam. Pacino, DeNiro a Pesci tu podávajú svoje dobre známe excelentné výkony (zvlášť Pesciho je radosť opäť niekde vidieť a kradnúť si scény pre seba) a aj keď by film potreboval trošku skrátiť v prostrednej časti, v závere stále vytvára ucelený obraz života jedného gangstera, ktorý na sklonku života reflektuje nad svojimi voľbami. Veľmi, veľmi silný zážitok. ()
,,You don't keep a man waiting. The only time you do is when you want to say something. When you want to say f*** you." Jak jsem se na tento film těšil, tak jsem nesmírně rád, že se povedl. Dlouhatánská stopáž překvapivě vůbec není překážkou a i přes velmi pomalé tempo jsem s ní neměl nejmenší problém. Dokonce bych řekl, že bych tuhle velice osobně působící Scorseseho novinku zvládl sledovat i další hodiny. A to zejména díky úžasné herecké sestavě - trio De Niro, Pacino, Pesci dává vzpomenout na své legendární mafiánské role a na každého z nich je radost koukat. Zajímavá je i omlazující technologie, která naštěstí není nikterak do očí bijící a působí lepším dojmem než kdejaký makeup. Škoda, že tomuto příběhu o loajalitě a zradě chybí výraznější okamžiky, scény či hlášky. Celkově však The Irishman předčil očekávání a plnému hodnocení mu chybí jen malý kousek. Doporučuji si po projekci pustit i krátký dokument The Irishman: In Conversation - velmi příjemná nostalgická konverzace Scorseseho s hlavní hereckou trojicí. ()
Irishman je kvalitně napsaný, zrežírovaný a odvyprávěný film. Film, který kombinuje vysoké production values, důvěru v tvůrce a tříapůlhodinovou stopáž asi dneska nemohl vzniknout jinde než na Netflixu a je mi za to sympatický. Nakonec je to ale vlastně klasická gangsterka, která mě zaujala hlavně dvěma věcma: Jednak uvědomělou práci se zobrazováním násilí a jeho deglorifikací. Zabíjení není cool, ale je to součást světa Irishmana. Dlouhé přípravy a pak pár vteřin "akce" a rychle pryč. A poté poslední částí filmu, která by jinde skončila na podlaze střižny jako zbytečný epilog. Pro mě je ale nejsilnější a nejoriginálnější hodinou. Jinak omlazování herců za mě moc nefungovalo a trochu jsem se vždy ztrácel v tom, jak má být hrdina zrovna starý. Ještě že na těch dětech to bylo poznat. ()
…Then I started painting houses… myself. Když se na plátně má setkat pod vedením Martina Scorseseho Robert De Niro, Joe Pesci, Al Pacino a Harvey Keitel ve filmu o mafiánech a má to trvat 209 minut, nemůže to prostě dopadnout blbě. Měl jsem velká očekávání a tajně jsem doufal jsem ve vyrovnání Once upon a time in America. Scorsese se vrátil zpátky ke kořenům a v době, kdy filmy míří na potřeby tupého diváka, všude musí být plno akce a scénář se podřizuje efektům, přijde s touto tří a půl hodinovou peckou, která smete všechno ostatní a ukáže, co je ve skutečnosti film. Naprostá paráda, koncert. Tenkrát v Americe to bohužel není, ale i tak je to úplně někde jinde, než se pohybuje současná tvorba (až na pár světlých výjimek). Famózní kamera a střih doprovází mrazivě dobrá hudba a připravují pódium pro herecká esa. Lehce prominete postarší De Nirovy pohyby. Al Pacino předvádí to, co umí nejlépe, De Niro ukazuje, jaký žánr mu právoplatně patří a Pesci je neuvěřitelný. Skvělá syntéza historie podsvětí východního pobřeží s důrazem na Jimmyho Hoffa. Dlouhé záběry, dlouhé jízdy v autech, konverzace. Tohle je film s velkým F. Důrazně doporučuji být pořádně vyspalý, kolem sebe mít dost jídla i pití a ideálně si vypnout mobil. 3 a půl hodiny se hledá dnes těžko, ale film rozhodně stojí za to vidět vcelku. …I didn’t check, sorry. Can I go and give him the money back? - He won’t need it, you can keep it… ()
Ako poctu klasicky mafiánskym filmom beriem. Do pozerania sa mi ale veľmi nechcelo. Určite, aj Pán Prsteňov je dlhý film, ktorý hravo zhltnem, ale dobrodružný akčný blockbuster a tri a pol hodinový charakter rozvíjajúci monológ je niečo iné. Tým chcem len povedať, že to nie je pre všetkých. Vlastne ani pre mňa. Hoci herecké výkony a príbeh stojí určite za to. ()
Když to Scorsese dotočil, mělo to hoďku a půl. Jenže protože mu táhne na osmdesátku a asi už mu ten mozek nejede naplno tak, jako mu frčel zamlada, vzpomněl si vzápětí, že zapomněl tohle. A tohle a ještě tohle. A pak tamto, to, tohleto, tamto druhý, o tamtom, tohle a tamty s tamtěma a ještě tuhle. A taky toho a ty dvě a tamto jejich a tuhletu. A staly se z toho tři a půl hodiny rozvleklý a neobvykle přeceňovaný nudy, u který bylo fakt těžký udržet pozornost; a důvody, proč jsem to vydržel, byly: 1) COVIDová karanténa, 2) Anna Paquin, 3) výprava, 4) místama fakt skvělá kamera a 5) celkový herecký obsazení. Já mám rád jeho pomalý a dlouhý filmový vyprávění, ale nic se nemá přehánět. Ani tenhle komentář. ()
Filmařská práce je to dokonalá, to se čekalo, pocta žánru, ale tempo tak nějak stále zpomaluje a až do konce už nezrychlí. Konec jen tak vyšumí do prázdna. Tleskám hvězdné trojici v hlavních rolích, avšak čekal jsem o trochu víc od celku. ()
Před více jak deseti měsíci jsem netrpělivě čekal na další snímek od Scorseseho. Očekával jsem výborný snímek a dostal jsem... Film jsem celkem zhlédl dvakrát. První zhlédnutí mi trvalo přibližně měsíc. Snažil jsem se donutit ho dokoukat. Vzávěru to nebyla špatná podívaná. Užival jsem si některé dlouhé záběry kamery, hudbu v pozadí a mé oblíbené herce, kteří mě opět nezklamali. Snímek Irishman není pro každého. Nenachází se v něm mnoho akčních pasáží. Spíše tam vůbev nejsou. Tento film táhnou hlavně dobře napsané dialogy. Ne honičky s auty nebo něco podobného. Hodnotím 8,9/10! ()
Místy nudné, občas zdlouhavé... V celku (až na písničku v titulkách) je to však brilantní... A znovu se na to podívám až za třicet let po remasteru CGI, kdy De Nirovi ten facelift víc sedne a scénu s "pomstou" dcery u hokynáře vystřihnou, aby nebyla k smíchu. ()
Ten, kdo hrál první Mafii, se tady asi musel najít. Dějová zápletka jak vystřižená z prvního dílu českých vývojářů. Obecně mě prostředí mafiánských bossů z minulého století baví, nicméně si myslím, že tady to trochu Scorsese překombinoval. Ambice vytvořit dalšího „Kmotra“ zkrátka byla silnější než se zamyslet a vyškrtat z filmu pár naprostých hloupostí. Sice i tak dávám nadprůměrné hodnocení, nicméně to neznamená, že film je dokonalý. Omlazení starších hrdinů mi nijak nevadilo a nepůsobilo rušivě, ba naopak jsem čekal o dost horší provedení z dílny Netflixu. Měl jsem nicméně problém se zápletkou, která je místy překombinovaná, že se v ní divák ztrácí. Motivace jednotlivých postav je někdy také záhadou a zkrátka jsem měl pocit, že někdy nevím, proč se na plátně děje, co se děje, proč tato postava dělá toto rozhodnutí apod. A nepomůže to ani po přečtení pár článků o daných postavách či znovushlédnutí důležitých pasáží přímo ve filmu. Svým způsobem si myslím, že film někdy naprosto nedává smysl, a Scorsese se ztratil ve vlně svých nekonečných dialogů. Stopáž je pochopitelně přestřelená a zasloužila by si o hodinku zkrátit. Zvlášť úvod je takový nemasný, neslaný. Proč nakonec čtyři hvězdy? Poslední hodina rozhodně stojí za to. Sice až v závěrečném finiši jsem začal s určitými postavami sympatizovat, nicméně jsem rád, že aspoň nějaké překvapení či zvrat se v posledních pár minutách konal. Poslední minuty jsou čistě melancholické a nostalgické, kdy každý člověk se musí postavit největšímu nepříteli – stárnutí a hledání určitého vykoupení a rozhřešení. Tyto scény ovšem na mě nejvíce zapůsobily a zanechaly ve mně dobrý dojem z celkového filmu. Už bych se asi na tuto tříhodinovou pouť znovu nevydával. ()
Bohužel jsem nebyl schopný dodívat se do konce, hodnocení proto vynechávám. Drsňáctví prezentované starými herci a režisérem bych ocenil se špetkou nadsázky či ponaučení... Nevím, možná tam někde na konci je. ()
Sejde se parta legendárních přestárlých herců a s režisérskou legendou natočí mafiánský film o americké mafii 70.-80.let v Americe - výpravné, kvalitní, má to solidní scénář, ale u mne to sráží dvě věci - jednak délka přes tři hodiny a pak jsem neuvěřil, že by osmdesátiletí dědkové mohli hrát i s těmi všemi vymoženostmi filmových triků čtyřicetileté ranaře. To působilo až moc umělohmotně. Herecky tomu kraluje Al Pacino. ()
Totalni a fenomenalni koncert Pacina, Pesciho a De Nira (klidne i v tomto poradi) ve Scorseseho vysnenym projektu pripomene stary dobry casy. Delka neni poznat, cas ubiha presne, jak ma, dialogy dokazou uklidnit i pritlacit na pilu... masterpiece ()
Scorseseho reziduální bilancování, ne nepodobné Eastwoodovu Unforgiven (1992). The Irishman se po většinu času zaobírá tím, co se u ostatních podobně žánrově laděných filmů ztrácí ve scenáristickém rozkladu. Více prostoru tu dostanou výjevy jako člověk v zakrvavené košili vracející se domů a potkávající svou manželku, případně opakované výjevy společného oběda a večeře spíše než samotné obrazy frenetické akce či rozstřílené výlohy obchodních domů. I volba dlouhého dějového časového rámce jde na ruku hlavně snaze skrze vzestupy a pády sledovaných osob ilustrovat trpkou pomíjivost bytí a zoufalou lidskou snahu o to, zůstat relevantní. V okamžiku, kdy si člověk začne tento autorský záměr uvědomovat, začne si paradoxně přát, aby byl film ještě o nějakou tu hodinu delší. ()
Scorsese ukecaný, Scorsese utahaný, Scorsese příliš dlouhý. Tak nějak si pamatuji Irčana. Irčan vypadá spíše jako film někoho, kdo kouká často na gangsterky, má rád Scorseseho a chtěl si vždy něco podobného natočit. Napadá mě jediný důvod proč to Marty natočil. Spojení De Nira, Al Pacina a Pesciho zní snově... na papíře. Koukat na digitálně omlazené verze všech přítomných je poněkud bizarní (a není to vina CGI - to vypadá v pohodě a dá se na to koukat), ale hlavně zbytečné. Irčan nenabízí nic, co by jsme v rámci žánru neviděli tisíckrát a mnohokrát i lépe, dokonce i v Martyho podání - Casino. Za sebe musím říct, že Irčan je načančaná ztráta času, která se dala vyplnit třeba sledováním Casina. Smutnější je fakt, že letos kinem proletěl jeden film, krerý Martyho nejlepší díla připomínal mnohem více a byl i o třídu lepší a o několik tříd zábavnější - Joker. ()
Tak se dědkové ještě jednou, naposledy, společně postavili před kameru. Místy je to nuda, ale rozhodně to není zbytečný film, protože takové už se prostě dneska nedělají. Chválím i dobrý výběr vedlejších herců, většinou zatuchlí dědci, kteří tam sedí jak prdel na hrnec a taky pár mladších Scorseseho koní z Boardwalk Empire. Fakt to vypadá, jak kdybyste koukali na 30 let starý film, což je asi dobře, ale mělo to přijít o 10 let dřív. CGI je udělané dobře, ale z pohybů těla to omlazení věříte tak možná De Nirovi, ostatní lezou, jak kdybyste jim sebrali francouzské hole. ()
Reklama