Světová invaze

Mnoho lidí přirovnávají film (procentuálně) s ostatními filmovými šlágry a tak si udělám vlastní mix. Vemte si klasiku Mars útočí, odeberte veškerý humor, přidejte hromadu odkazů na neohroženou americkou armádu a vražte tam podprahovou reklamu na rekrutování dětí. Výsledkem je Světová invaze. (10.03.2011)

Přišlo mi to jako takovej mix Dne nezávislosti (útok mimozemšťanů) a District 9 (celej ten styl točení, akce i velice dobře vypadající triky), což mě celkem potěšilo, i když ruční kamera, která všechno zabírala dost zblízka a někdy chaoticky, nebyla vždy nejšťastnější, ale celkově je to správná vojenská řežba s emzákama, kde se demoluje a střílí jak kdyby hlavní postava nebyl obvykle ne zrovna moc akční Eckhart, ale sám Arnold Schwzenegger z Komanda, nicméně celýmu filmu podle mě trošku chybí nějaká jiskra, která by to nadzvedla, ale i tak, po tom, co tomu v úvodu zdejší uživatelé nepěkně nařezali, to dopadlo dobře. (03.04.2011)

Uznávám, že víc než na ten film koukat bych ho chtěl pařit. Ono to totiž vypadá jak zfilmovaná verze Modern Warfare, akorát s ufonama místo Rusáků. Je tam použito hodně prvků moderních videoher - záchrana rukojmích, stealth akce do nepřátelské základny a nakonec obrana perimetru, než přilítnou rakety. Ty akční scény jsou bomba, to mi nikdo nevymluví, ale uznávávám, že ten patriotismus může někomu lézt na nervy. Mě ale naopak scény jako, když všech sedm zbylejch mariňáků slanilo za Eckhartem a šli těm zkurvenejm ufonům nakopat prdel za zvuků patriotický hudby fakt bavily. (11.03.2011)

Dost rozporuplný film. Tak prvních 30 minut jsem si v duchu říkal, že to bude pěknej průser. Nejvíce klišé a patosu se odehraje na začátku, tedy alespoň toho nesnesitelného patosu, v průběhu bitvy se objevuje také, ale rozhodně se lépe poslouchá a snáší. Trochu jsem nevěřil, že jedna jednotka může obsadit celou stopáž filmu a její bojování může nějak přehnaně bavit. Bavilo, ale nejde nevidět ten jednoduchý scénář - dostaň se z bodu A do bodu B, přitom zabíjej ufouny a ochraňuj nebohé civilisty. Chyběl mi příběh, příběh o nebezpečných ufounech, kteří nás jedou vyhladit a přitom nás pitvají, vkládají do nás alieny a masakrují na sračky, chyběl mi i prvek hororu, který k invazním hororům prostě nutně patří. Tento film vsadil čistě na akci a mimozemšťany vylíčil jako vojáky, nemám nic proti, akci a boje dokázal tento film udělat důvěryhodně, proto mu náleží vysoké hodnocení. 80% (03.04.2011)

„Sempre Fi!“ vesmírná verbeži s kolonizačními sklony aneb s puškou v ruce, s ohněm v srdci, uhání vpřed Mariňák.. Je otázkou, co člověk očekává od žánru invazní sci-fi. Jestli Rolandovy úchylné hrátky s laserovým paprskem odstraňujícím z mapy Washingtonu Bílý dům a jeho chrabrým vedoucím nekompromisně kropícím ze stíhačky roztahovačné zelené mužíky v létajících strojích nad rozvinutou standartou Spojených států nemimozemských a nebo něco více realistického, na omezeném prostoru a zasypané hromadou krvavé sutě. Byť s koňskou dávkou válečného patosu, všudypřítomného "join us" poselství US Army, kameramanem, co se bojí o místo, až se třese a scénářem, u něhož lze místy připsat autorství nadprůměrně inteligentní amébě z Jupiteru. A vůbec, tu patetičnost bych zase tolik nevyčítal, protože kdyby tato situace čistě hypoteticky nastala, tak bychom těm blonďatým, pihovatým klukům s výcvikem nakonec byli vděční, neboť námi hozený notebook a hrozba ubodáním propisovací tužkou za zpěvu písně: „Jednou budem dál“ by asi mimozemskou okupaci nezastavilo. Takže raději volím druhou možnost, už jen díky představě rande s Domina Latina M.Rodriguez, na které bych se dostavil v neprůstřelné vestě a azbestových trenýrkách a taky kvůli panu štábnímu Eckhartovi, který by mě donutil přestat nosit boty se zapínáním na suchý zip a láskyplně by se mnou modeloval plastelínové figurky z C4. Mimochodem, ono slavné: „Nachystejte mi uzenáče, na snídani jsem zpátky!“ z úst Eso Rimmera vlastně dostalo v kontextu s děním v tomto snímku zcela jiný rozměr. Teď už vím, že to paradoxně znamená absolutní klid pro kuchaře, neboť když je třeba zachránit vlast, potažmo matičku Zemi, není čas se cpát.. (28.03.2011)