Sůl nad zlato

Když jsem se dozvěděl o existenci tohoto filmu, doslova mě to šokovalo, protože jsem o něm nikdy neslyšel, a nevybavuji si, že by ho někdy dávali na českých televizích (i když je to samozřejmě možné) - což jsem si vysvětlil tím, že to je ale asi logické, protože slovenské pohádky se podle mě u nás téměř nevysílají, a Soľ nad zlato na mě vyloženě působí jako slovenská pohádka - ostatně když jsem se na to zkusil dívat v českém znění, bylo to tak příšerné, že jsem radši sáhnul po slovenské verzi, ale u ní mě zase zamrzelo, že je v ní Libuše Šafránková předabovaná hlasem jiné herečky, takže mi CZ i SK verze přišly neuspokojivé. A hlavně mě to ani moc nebavilo a nechápal jsem, proč ten film vlastně vzniknul, když zde existuje klasika z 50. let. Btw. překvapilo mě zde, jak moc se Svobodova hudba podobá té ze seriálu Návštěvníci, ta podoba je skutečně zarážející a Svoboda se podle mě prostě vykrádal. Takže když to vezmu kolem a kolem, tak mě objev této pohádky vlastně moc nedal, a o nic jsem nepřicházel, když jsem ji neznal. (19.01.2022)

Československo-západoněmecká variace klasické pohádky od B.Němcové s krásnou Šafránkovou ve vrcholné princeznovské formě. Kdybych neznal klasiku s Werichem, která je daleko hravější a vtipnější, dal bych hvězdu navíc. Tato verze je více vážná, napínavá s atmosférou místy hororovou, ale ve výsledku poutavá, svižná a nadprůměrná. Těžká vražda je ovšem DABING, a to jsem si myslel, že se slovenské věci dabují až od rozdělení v roce 1993 , ale on už tento nešvar byl za komunistů. ( ale možná to jen vzali z čisté vody najednou, když už museli dabovat zápaďáky ) (23.12.2019)

Dovolte malou úvahu o filmové pohádce... Středoevropské pohádky jsou lidové příběhy, vyprávěné a tradované především ve venkovském prostředí a vzniklé nejčastěji v období baroka. Jako takové zpravidla neodrážejí mnoho historicky podchytitelných jevů, ale naopak přinášejí značně naivní, i když roztomile zkreslenou představu o životě aristokracie. Filmové zpracování musí pohádce nutně vtiskonut nějaký obrazový rámec. Pokud nejde o pohádky severské, asijské či africké, nýbrž středoevropské, činí tak zpravidla podivnou směsí středověkých a barokních reálií v nejrůznějších kombinacích. Pohádka „Soľ nad zlato“ je důsledně středověká, což však je spíše zajímavý experiment, protože stejně v principu nelze barokní báchorku vsadit do středověkých reálií, usilujeme-li o jakousi pravdivost. Z tohoto hlediska je totiž pohádka útvarem vždy historicky nepravdivým, jakkoli obsahuje často hluboce pravdivé ponaučení. Zajímavý je zde také posun pohádky směrem k fantasy filmům. Obsahuje slušné herecké výkony a poměrně silné scény. Příšerný je hudební doprovod v podobě tehdy módních syntetizátorů. (27.12.2006)

Existuje několik verzí dabingu. Česká, kde jsou nadabovaní slovenští herci. Slovenská, kde jsou nadabovaní čeští. Pravděpodobně i německá, pochopitelně. A pak existuje bizarní česká, která zřejmě vznikla novým předabováním slovenské a to kompletně všech postav. A dopadlo to skutečně podivně. Šafránková tam nadabovala sama sebe, přičemž se ale netrefuje do synchronů. Chudíka, který v původním českém dabingu mluvil česky, předabovali také. Šaškova píseň o královi, co stojí za bačkoru, má dokonce jiný text! Když jsem byl malý, byla to jeden čas moje nejoblíbenější pohádka. Teď už není, ten novodabing k tomu přispěl trochu taky, ale hlavně vidím tu roztahanost a německé neherectví. A taky ty prapodivné plastové kostýmy, zřejmě dílo Theodora Pištěka, které by se hodily spíš do Návštevníků. (26.12.2022)

Tak tahleta Maruška si musela svého prince tvrdě odpracovat, kdepak nějaké polehávání v rybářské síti. České reálie (Pernštejn, Křivoklát), slovenská příroda, česko-slovensko-němečtí herci. Inspirace středověkem byla přínosná, hůře už ty lehce futuristické kostýmy pro podzemní svět a nejhůře hudba Karla Svobody. (29.09.2011)