Vražedná stěna

Už ji vidím, nevěstu. Krásnou, moc krásnou. Trochu vyšší než ty. 3970m, kamenná a ledová. Láska na první pohled. Kdo nezná ten pocit, drápat se ... hodin nahoru pro ten zážitek na vrcholu, kdy se vám naskytne nádherný pohled na okolní hřebeny a vrcholy (pokud vám tedy přeje počasí) nemůže pochopit. Často se setkávám s názory typu (i mezi mými známými) co z toho máš, plahočit se nahoru, strávit tam pár minut a následně absolvovat několikahodinový sestup dolů. Horolezectví (vysokohorská turistika) je droga. Kdo nezažije, nepochopí. Shodou okolností jsem nedavno shlédnul snímek Nanga Parbat o prvovýstupu bratří Messnerů. Zavládlo určité zklamání. V tomto případě panuje téměř 100% spokojenost a to jak s příběhem samotným, ikdyž, (ale o tom až o něco později), tak především s horolezeckými pasážemi (btw neskutečně autentickými). Takhle nějak určitě chtěl (a i měl) vypadat Vilsmaierův snímek. Nordwand je téměř autentickou rekonstrukcí výstupu z r. 1936 na severní stěnu Eigeru Nordwand (výstižně překřtěný na Mordwand) rakousko-německé čtveřice, který skončil naprostou tragédií. Philipp Stölzl má bezesporu cit pro gradaci napětí. Člověk má chvílemi pocit, že sám mrzne ve sněhové bouři a tráví noc v převisu v 3000m. Slova chváli tak letí I ke kameramanovi a pochvalu jistě zaslouží I technické (dobové) vybavení horolezců. Jedinou kaňkou (bránící mi se vytasit s plným hodnocením) je ta romantická linka. Ani ne tak samotná skutečnost, že se ji tam tvůrci rozhodli zařadit, jako spíše její provedení. Když už se něco ohání textem: podle skutečné události, to si opravdu tvůrci nemohli odpustit závěrečnou scénu, kdy se Johanna Wokalek vydává do sněhové bouře za Tonim a tváří v tvář s ním čelí jeho ( jejich) posledním chvilkám. Skutečnost je taková, že Toni Kurtz opravdu zemřel “ pár metrů” od své záchrany, nicméně tím kdo ho v posledních okamžicích povzbuzoval byli horští vůdci. Je to ale opravdu pouze malá piha na kráse. p.s to uživ verbal – musíš si uvědomit, že každý nemůže být takový krasavec a švihák lázeňský jako ty. Já byl spokojený. Představa Megan Fox v bikinách zachraňující Toniho Kurtze je (možná) lákavá, ale patří do jiného typu snímku. Ikdyž možná při pohledu na ní by Tonimu roztál(y) úd(y), nadlehčil lano a protáhl ho okem karabiny. Teď vážně, snímek Nordwand je vskutku působivým adrenalinovým zážitkem (troufám si tvrdit) nejen pro horlozecké nadšence a v mých očích se řadí do těsného závěsu za Macdonaldův Touching the void. 85% p.p.s. pokud se chcete dozvědět vice o historii této stěny, doporučil bych knihu Heinricha Harrera: Bílý pavouk (14.03.2011)

Kdo je proboha ochotný tohle absolvovat ? Kór v takových dřevních podmínkách. Hlava mi to nebere o to víc, že vrchol Eigeru byl slezen skoro o osmdesát let dříve (pravda jinou stranou, ale to je pro mě detail) a navíc vede do půlky hory železnice. Buď jak buď, bylo to pořádné drama, u něhož jsem občas ani nedýchal. Nordwand působí extrémně realisticky, což je na začátku skvělé, později možná i trochu nepříjemné. Až jsem si říkal že tam ti chudáci doopravdy trpí zavěšení někde na těch širších prádelních šnůrách. S přehledem nejlepší horolezecký film co jsem viděl a neztratí se ani v konkurenci klasických životopisných dramat. (27.05.2014)

Německo 1936. Poslední překážka Alp – vrchol EIGER musí být v zájmu Říše pokořen. HOŘE ZDAR!…. Říkají vám něco jména horolezců - Andreas Hinterstoisser a Toni Kurz? Aha, ani já o nich nic nevěděl. Ovšem pokud víte, stačí vám vidět poslední třetinu. Onen čas před výstupem je naplněn seznamováním a předváděním pomalého nástupu fašismu. Pro tyto mládence však byly vápencové skály to jediné, co stálo za dobytí. Zajímavým nápadem je předvést výstup jako SOUBOJ GLADIÁTORŮ. U příběhů, které psal sám život se nemůže říct, že scénárista je idiot. Ale dá se tak učinit o některých zúčastněných. Ale takovej je život. To, co jsem od filmu očekával přichází až když se jde na ,,věc“. Souboj s horou nenechá nikoho v klidu. Bohužel ta výborná pasáž, kdy extrémní podmínky zvyšují nápor na lidskou psychiku a o slovo se hlásí fantastická touha přežít, není moc dlouhá. A to ostatní je takový ,,umělý“. Sice dramatický, ale chybí tomu ,,šťáva“. PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ *** P.S: film spíš pro ty, jenž považují horolezce za odvážlivce a statečné hrdiny, než za blázny, kteří si za své problémy můžou sami. (11.01.2010)

No to mě poser.. Palčáky, svetřík, lano přes rameno, v baťůžku cigára a podomácku ukované skoby a hurá na vražednou stěnu.. Aha, ještě se musíme dostat pod ní.. vlak je drahý.. hm, tak těch 700km došlapem na kole (na kole! né na teplé favoritce s 20.převody)...Kucí jsou tvrdí jak hřebíky do rakve ale "když se sere, tak se sere" a na Eigeru to tenkrát platilo dvojnásob..... Inspirativní a zoufalé. (05.03.2013)

O lásce se říká, že hory přenáší, ovšem v tomto případě nepohnula Eigerem ani o píď. Nu což, alespoň že hlavní brunhildovitá představitelka, která by některé tady díky své vizáži zcela jistě nedokázala přivést k vrcholu již v základním táboře, pohnula sebou přes Atlantik - co nejdál od toho psychopatického syfilitika s úzkým knírkem, který hodně často a rád ukazoval pravačkou, jak vysoko dokáže vyskočit jeho německý ovčák Wolfie.. Syrové drama s dávkou lezeckého naturalismu o zdolávání poslední alpské překážky pod dohledem pisálků fašistické propagandy - mírně zamrzající v šablonovitosti některých postav a stopáží, vlekoucí se místy jako unavený šerpa s nákladem tří obézních muflonů na zádech. Přiznávám se, že jsem od celuloidového zdolávání "Mordwandu" čekal mnohem víc. (20.04.2011)