Na zámku

Špičkové drama o tom, jak člověk může být zcela osamocen na zámku plném lidí. Film zdánlivě bez děje je dokonalým dramatem mladé dívky coby učitelky na zámku, kde vše je jinak, než si v semináři vysnila. Klára Issová je výtečná, stejně jako nesnesitelná Chantal a tupý pan hrabě Somr. Strach opět ukázal, jak velkým filmařským talentem vládne. 85% (04.05.2014)

Vysoké hodnocení nikoli jen z úcty ke Karlu Čapkovi, ale prostě proto, že tenhle televizní film se povedl. Klára Issová mírně patetická, ale ve svém umírněném vzdoru sympatická a mě její kreace dívky nepatřící nikam bavila. Ostatní hrají předvídatelně, ale do svých rolí přesně pasují (Chantal Poullain, Josef Somr, s mírným sebezapřením beru na milost i Lucii Vondráčkovou), překvapila i ještě dětská Nikol Štíbrová v roli fracka na zabití. Jenom je škoda inflace exteriéru Krásného Dvora, známého i ze třetího dílu Básníků nebo záběry z naprosto stejných míst jako ve filmu Konec starých časů. (24.07.2012)

Původní povídka Karla Čapka, podle které vznikl film, je nelehká na zfilmování. Je hodně pocitová, emocionální a svým plynutím spíše lyrická. Udělat podle ní kompaktní snímek, celistvě vyprávěný a přitom zůstat věren předloze, že to nejpodstatnější jsou emoce a pocity hlavní hrdinky, nebylo jednoduché, ale kdo umí, umí a pan Jiří Strach opět dokázal, že režírovat umí hodně dobře. Skvělá Klára Issová v roli Olgy, potěší i malinkatá role Jany Hlaváčové coby starší Olgy, jejíž postava je ale ryze filmová, v původní povídce není vypravěčem Olga, ale vševědoucí vypravěč. 80% (23.07.2012)

Velmi dobře obsazeno. Ale všechno bylo tak nějak až moc ploché. Nedokázala jsem si najít cestu k žádné z postav. To mě od sledování odrazovalo. Pokud tedy opomenu Chantal Poullain. Ta byla samozřejmě nezapomenutelná. Ale ta je už sama o sobě dost výraznou osobností. Strhává všechnu pozornost na sebe. (08.01.2020)

Upřímně řečeno jsem byl překvapen, co všechno pan Čapek napsal. Každopádně tento film mě tuze nebavil. Příjemná mi byla pouze Klára Issová. Skoro jsem u povídky usínal, probudilo mě až cachtání nahé Kláry I. a L. Vondráčkové, které bylo asi jediným světlým momentem celého filmu. Krásné polonahé dívky. Ostatně, K. Issová neměla s nahotou moc problémy, když jsem to tak pozoroval. Svlékla se pak ještě minimálně jednou. Povídka jasně ukazuje to, co někde platí bohužel i dnes, že šlechta umí dát jasně najevo. Někteří lidé jsou přece lepší než ostatní. Bohužel devadesátá léta se projevily i zde. Tohle provedené mi připadá trochu laciné. (08.01.2020)