Moon

Moon je filmem post-humanistickým; temnou apokalyptickou vizí odlidštěného světa, v němž člověk nenávratně zmizel ve skafandru (viz plakáty) a humanistický mýtus na smetišti. Pozná se to podle převahy kyberpunkových otázek zasazených do jinak druhotných scifistických rekvizit. Prvním tématem filmu je vztah člověka a stroje, zahrnující teoreticko-technické prognózy další fáze lidské existence vzhledem k pokrokům vědy a technologie, druhým je kritičtější post-humanismus, reagující na téma první. Stroj tu jednoduše řečeno přebírá rysy člověka a člověk rysy stroje (připomeňme klíčová slova kyberpunku: syntéza, změna, integrace): na jedné straně poznáváme Sama Rockwella, bezpohlavní bytost, u něhož jsou všechny zbytkové lidské projevy (halucinace, nostalgie, neuróza) hodnoceny krajně nežádoucně, na druhé straně stroj, který sebeurčil vlastní identitu přes řadu převzatých lidských atributů jako hlas nebo smajlíky a který je vzdálen obrazu bezejmenného perpetuálního průmyslového zařízení. Moon se tím stává trenažerem budoucí společnosti, která bude globální ve smyslu mimoplanetárním i mimolidském. (30.10.2009)

Né tohle mi nesedlo! Mám chut zakroutit Krkem tomu.. Kdo říkal, že tohle je 2x lepší než Apollo 18! Ani náhodou.. Tohle je psychologický Film, Bez akce, Strachu a Apollu to nešahá ani po Kotníky!.. Zkrátka jen Konverzačka, SPíše takové Drama, které se odehrává na měsíci.. Pěkně natočeno s Fájn myšlenkou, ale bohužél je to Nudné.. Celý film se praktický nic neděje.. Jen se chodí a poznává, Ani na konci žádná Akce.. Měla přijít elita, čekal jsem něco napínavého a zkratka Nic! Všichni chválí Hudbu a já při té Nudě ani žádnou nepostřehl!. 2* za Myšlenku.. Jednu hvězdu srážím, Jen za to velké očekávání, že to bude podobné jako Apollo18! (04.07.2012)

Po District 9 se objevilo další zajímavý sci-fi, který nedisponuje výbušou akcí, ale čerpá zejména z tísnivý a zpočátku osamělý atmosféry a z příběhu, kterej, ač určitě originální neni, tak na diváka tak působí a nenechá si to vyvrátit, nicméně chyba trošku je,že pointa je bohužel vytušitelná už v první třetině filmu, což mi přijde jako docela škoda, ale v dalším průběhu naštěstí nesází film jen na pointu, ale spíš na příběh a na vynikajícího Sama Rockwellaa a daří se mu to skvěle (31.10.2009)

Jemné a emocionálně decentně působivé sci-fi v podkladu s velkým potenciálem, který však nebyl zužitkován způsobem, jaký bychom si po prvních pár minutách představovali. Spousta "vědeckých" otázek zůstává otevřena, i přes atraktivní vizuál filmu zůstávají technické detaily v podstatě úplně opomenuty (což je škoda) a Moon se místo toho soustředí na prožitý příběh osamělého astronauta. Jeho tříletá služba z rutinních úkolů a nostalgického přehrávání vzkazů od rodiny postupně přerůstá v tajemné psycho s intenzivní atmosférou, šokující odhalení i boj s manipulátory ve vedení projektu o prežití a odhalení pravdy pro zbytek světa... 8/10 (28.10.2009)

Tradičně skvělý Rockwell a krásná Mansellova hudba, ale jinak jsem nenašel nic, co by mě nadchlo. Jones si určitě zaslouží poplácání po zádech za to, že tuhle one man show vykouzlil jenom za pět mega, jenže co na tom, když se v ní nic moc neděje. Jedna brzo provařená idea je natažená na hodinu a půl, a pokud to není první film s onou tématikou, co vám zkřížil cestu, měl by se brzy dostavit pocit, že jste něco podobného už viděli jinde a lépe zpracované. Jasně, atmosféra nechybí a kdyby tohle někdo vytáhl před 30 lety, byla by to asi pecka, ale v dnešní době Moon potěší snad jen ty, kterým příběhy tohohle typu vážně zoufale chybí (i když koukám, že vás není zrovna málo :). Nemám ten old-school přístup Jonesovi vůbec za zlé, jen bych ocenil obsahově hutnější scénář a nějaký neotřelý pohled na věc, díky kterému by jeho debut líp šlapal. (25.10.2009)