Moon

Tradičně skvělý Rockwell a krásná Mansellova hudba, ale jinak jsem nenašel nic, co by mě nadchlo. Jones si určitě zaslouží poplácání po zádech za to, že tuhle one man show vykouzlil jenom za pět mega, jenže co na tom, když se v ní nic moc neděje. Jedna brzo provařená idea je natažená na hodinu a půl, a pokud to není první film s onou tématikou, co vám zkřížil cestu, měl by se brzy dostavit pocit, že jste něco podobného už viděli jinde a lépe zpracované. Jasně, atmosféra nechybí a kdyby tohle někdo vytáhl před 30 lety, byla by to asi pecka, ale v dnešní době Moon potěší snad jen ty, kterým příběhy tohohle typu vážně zoufale chybí (i když koukám, že vás není zrovna málo :). Nemám ten old-school přístup Jonesovi vůbec za zlé, jen bych ocenil obsahově hutnější scénář a nějaký neotřelý pohled na věc, díky kterému by jeho debut líp šlapal. (25.10.2009)

Ten film ani nechce být nějak převratný, nebo revoluční. Ale je prostě hodně dobrý. Funguje všechno. Jak perfektní Sam Rockwell, tak prostředí i hudba. Přijde mi, že čím víc má člověk nakoukáno sci-fi, tím víc si ten film užije. Například postava robota je moc príma a režisér dlouho tají jeho náturu. Klíďo se na to kouknu někdy znova. (12.04.2010)

Skvělý sci-fi film. Chvilku po začátku jsem se začal trochu bát, že to, co je bystřejšímu divákovi okamžitě jasné, bude použito jako šokující pointa celého snímku, na tvůrci naštěstí tak naivní nebyli. Moon tak nabízí opravdu inteligentní příběh, oku lahodící záběry, vynikající (a chytlavou - ještě teď mi ta melodie furt zní v hlavě) hudbu a i emočně silné scény. A všechno dohromady to dává unikátní podívanou, kterou by žádný fanoušek jak sci-fi, tak filmů obecně, neměl prošvihnout. V podstatě bez výhrad 5*. (24.10.2009)

Moon je filmem post-humanistickým; temnou apokalyptickou vizí odlidštěného světa, v němž člověk nenávratně zmizel ve skafandru (viz plakáty) a humanistický mýtus na smetišti. Pozná se to podle převahy kyberpunkových otázek zasazených do jinak druhotných scifistických rekvizit. Prvním tématem filmu je vztah člověka a stroje, zahrnující teoreticko-technické prognózy další fáze lidské existence vzhledem k pokrokům vědy a technologie, druhým je kritičtější post-humanismus, reagující na téma první. Stroj tu jednoduše řečeno přebírá rysy člověka a člověk rysy stroje (připomeňme klíčová slova kyberpunku: syntéza, změna, integrace): na jedné straně poznáváme Sama Rockwella, bezpohlavní bytost, u něhož jsou všechny zbytkové lidské projevy (halucinace, nostalgie, neuróza) hodnoceny krajně nežádoucně, na druhé straně stroj, který sebeurčil vlastní identitu přes řadu převzatých lidských atributů jako hlas nebo smajlíky a který je vzdálen obrazu bezejmenného perpetuálního průmyslového zařízení. Moon se tím stává trenažerem budoucí společnosti, která bude globální ve smyslu mimoplanetárním i mimolidském. (30.10.2009)

„Je to dobrý plán. Len si pre návrat vybral nesprávneho chlapa.“ Chápem, že diváci sú zničení z hlúpych sci-fi (MISIA NA MARS, ČERVENÁ PLANÉTA) a tak, ak príde hardcore sci-fi, spoliehajúce na príbeh, atmosféru a psychológiu (a nie na efekty a akčné scény), je pre nich hotovým zjavením. Ale v porovnaní s Kubrickom je MOON priemer. Rockwell ujde, réžia ujde, nápad ujde, vizuálna stránka ujde (ako dieťa som chcel mať také zamestnanie, aké má Rockwell), smajlíkovský robot s meditačným hlasom Kevina Spaceyho viac, než len ujde. Ale SUNSHINE ma bavilo o 40% viac. Viac v mojej recenzii na Recenzie.org. (24.11.2010)